Maminka zemřela na glioblastom, pak diagnostikovali stejný nádor i jí. Laďka Něrgešová prosí o čas pro své děti

Moderátorka Laďka Něrgešová ztratila v červnu 2021 maminku. Uběhlo pět let a ona sama teď bojuje se stejnou diagnózou, glioblastomem mozku.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Herečka a moderátorka Laďka Něrgešová se nezdráhá mluvit o svých vážných zdravotních problémech. VIP život zaznamenal, že začátkem června zveřejnila na Instagramu vzpomínku na svou maminku, nešlo jen o pouhý pietní příspěvek. Napsala, že její matka odešla doma, v klidu, a že ji zabila stejná nemoc, s níž teď sama žije. Věta moderátorky: „Moc si přeju tu být ještě pár měsíců… let? Pro moje děti!“ je hodně silná. Je to formulace člověka, který přesně ví, jak tahle diagnóza může skončit, protože to jednou celé prožil z druhé strany postele.

Časová osa, která se opakuje

Maminka Laďky Něrgešové zemřela 3. června 2021 na glioblastom. O její závěr života se starala Cesta domů, pražský domácí hospic s bezplatnou poradnou dostupnou z celé republiky. Odešla doma. O čtyři roky a jedenáct měsíců později se podle vlastních slov Něrgešové „zhroutil svět“. Abiolvovala akutní operaci mozku, chemoterapii, radioterapii, pravidelné magnetické rezonance a nosí na hlavě přístroj Optune, který střídavými elektrickými poli narušuje dělení nádorových buněk. Letos v květnu popsala, že je to přesně rok od chvíle, kdy se jí změnil život. Dvě data, dvě operace, dvě ženy ze stejné rodiny se stejnou diagnózou.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Laďka Něrgešová (@ladka_nergesova)

Tatínka zavřeli na 15 let, maminka zkolabovala. Těhotná Bohdalová pak živila celou rodinu

VIPživot.cz

22 m

Co je glioblastom a proč se o něm mluví jako o rozsudku

Glioblastom patří mezi nejagresivnější nádory mozku. Světová zdravotnická organizace ho řadí do nejvyššího stupně, WHO grade 4. Roste rychle, prorůstá do okolní mozkové tkáně jako kořeny do hlíny, a právě proto ho chirurg nikdy nedokáže odstranit celý.

Standardní léčba u nově diagnostikovaného glioblastomu dnes vypadá takto:

• Operace – odstraní co největší část nádoru.
• Radioterapie + chemoterapie temozolomidem – takzvaný Stuppův režim, který je základem léčby už dvě dekády.
• TTFields (Optune) – elektrická pole aplikovaná přes elektrody na oholenou hlavu; česká Modrá kniha je uvádí jako zvažovanou součást léčby u dospělých pacientů po chemoradioterapii.

I při plné léčbě se medián přežití pohybuje kolem 12 až 18 měsíců. Dlouhodobé přežití přesahující pět či deset let existuje, ale odborné zdroje ho označují za raritní.

Stejná nemoc, jiná doba, a přece podobný boj

Nabízí se otázka, jestli výskyt glioblastomu u matky i dcery znamená dědičnou zátěž. Podle Mayo Clinic většina glioblastomů v rodinách neběží. Existují vzácné dědičné syndromy, které riziko zvyšují, ale bez genetického vyšetření, nelze tvrdit, zda je to případ moderátorky. Co se ale za těch pět let posunulo, je dostupnost léčby v Česku. Když umírala Laďčina maminka, přístroj Optune v českém systému prakticky nefiguroval.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Dnes je zanesen v doporučených postupech a od loňského října VZP avizovala úhradu pro část pacientů splňujících kritéria. Rozvíjí se i výzkum kombinací s cílenou léčbou a imunoterapií. Dramatický průlom v celkových výsledcích to ale zatím neznamená, prognóza glioblastomu zůstává špatná. Srovnávat šance matky a dcery medicínsky nelze. Víme jen, že Něrgešová dnes podstupuje vše, co současná onkologie nabízí, a že přístroj nosí s adherencí kolem 85 procent, což je nad hranicí, kterou klinické studie považují za účinnou.

Máma dvou dětí, která ví, jak příběh může skončit

Syn Adam, dcera Meda. Víc Něrgešová o dětech veřejně neříká a jejich soukromí chrání. V příspěvcích ale opakovaně mluví právě o nich, jsou důvodem, proč bojuje, proč nosí elektrody na hlavě, proč chodí na kontroly každé dva týdny. Pod jejím instagramovým příspěvkem o mamince reagovala spousta známých tváří. Třeba moderátor Jan Tuna napsal, že na ni i děti myslí a věří, že „to není ztracené“. Nejsilnější rovina celého příběhu není samotná shoda diagnózy. Je to perspektiva. Něrgešová neprožívá svou nemoc jako člověk, který se s glioblastomem setkává poprvé. Seděla u maminčiny postele. Viděla, jak nemoc postupuje. Ví, co znamenají poslední týdny. „Ať já tu ještě pár let zůstanu,“ přeje si.