Dagmar Havlová měla dceru s jiným mužem než s Havlem. Nina je dnes soudkyně a žije ve vile za 40 milionů Kč

Dcera bývalé první dámy nevyrostla v záři reflektorů. Vystudovala práva, složila soudcovský slib a veřejnosti se vyhýbá tak důsledně, že mnozí dodnes netuší, kdo je její otec.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Herečka Dagmar Havlová je u široké veřejnosti zapsaná zejména jako bývalá první dáma. VIP život připomíná, že ale měl avsůj život ještě předtím, než si vzala Václava Havla. Když před časem zveřejnila na Instagramu společnou fotku s dcerou Ninou, komentáře se plnily úžasem nad jejich podobou. „Jste jako sestry,“ psali lidé pod snímkem zachyceným serverem TN.cz. Pro řadu z nich to ale byl teprve první moment, kdy si uvědomili, že hvězda snímku Holky z porcelánu vůbec dceru má, a že jejím otcem není již zesnulý exprezident. Nina se narodila z prvního manželství Dagmar s Radvítem Novákem, svazku z poloviny sedmdesátých let, který skončil na počátku let osmdesátých. Havlovský příběh přišel až mnohem později, sňatkem v roce 1997. Jenže veřejný rámec „paní Havlová“ byl tak silný, že zastínil všechno, co bylo předtím. Včetně dcery, která si zřejmě záměrně vybudovala kariéru co nejdál od kamer.

Od právnické fakulty ke složení slibu

Zatímco její matka po absolvování JAMU v roce 1975 okamžitě prorazila na filmovém plátně, Nina zvolila opačný směr. V letech 1999 až 2004 vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, poté odjela na postgraduální studium do Vídně a v roce 2007 obhájila práci na katedře mezinárodního práva UK. Žádné červené koberce, žádné titulní stránky. Podle webu Knihovny Václava Havla, kde Nina zasedá ve správní radě, je její profesní trajektorie čistě právnická.

V únoru 2015 server Česká justice informoval, že tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková odeslala na Hrad seznam třiceti kandidátů na soudce. Mezi nimi figurovala i JUDr. Nina Smitová, justiční čekatelka Městského soudu v Praze, navržená k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. O měsíc později, 18. března 2015, ji na Pražském hradě jmenoval prezident Miloš Zeman. Mediální pokrytí celé události se točilo téměř výhradně kolem jednoho faktu: že jde o dceru Dagmar Havlové. Její odbornou kvalifikaci zmínil málokdo.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Opatrovnická agenda místo mediálního lesku

Starší články ji vedou u Obvodního soudu pro Prahu 1, kam měla původně nastoupit. Aktuální rozvrh práce ale ukazuje jinam. Podle oficiálního dokumentu Obvodního soudu pro Prahu 9, účinného od letošního března, je Nina Smitová vedena v senátu 62Nc pro opatrovnické věci bez specializace. Zároveň figuruje jako zástup v dalších občanskoprávních agendách, včetně opatrovnických řízení se specializací na určování otcovství a civilních dožádání.

Opatrovnická agenda patří k nejméně viditelným, ale emocionálně nejnáročnějším úsekům justice. Rozhoduje se v ní o dětech, o rodičovských právech, o budoucnostech rodin. Je to práce, která se nedostane na titulní stránky, pokud se něco dramaticky nepokazí. Pro dceru první dámy, která celý život uniká pozornosti, těžko najít vhodnější profesní terén.

Vila v Dejvicích: co víme a co jen tradují média

Příběh dejvické vily za odhadovaných 40 milionů korun provází rozpor, který stojí za pojmenování. V roce 2011 server Aha popsal dvoupatrový dům se zahradou a garáží v pražských Dejvicích jako nemovitost vlastněnou Dagmar Havlovou, v níž Nina s rodinou bydlela. Novější lifestylové texty už mluví o tom, že vilu Dagmar dceři darovala. Veřejně dostupná darovací listina ani výpis z katastru ale v otevřených zdrojích chybí. Jedno je jisté – Nina skutečně ve vile bydlí. Zda patří její mamince, nebo jí, však známo není.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Pokud by k daru skutečně došlo, z právního hlediska by nešlo o nic mimořádného. Bezúplatný příjem od příbuzného v přímé linii, tedy od matky k dceři, je podle zákona o daních z příjmů osvobozen. Nová majitelka by měla jedinou praktickou povinnost: podat přiznání k dani z nemovitých věcí v následujícím zdaňovacím období po změně vlastníka. Žádný skandál, žádná daňová optimalizace. Jen standardní rodinný převod, pokud k němu prokazatelně došlo.

Soukromý život pod cizím příjmením

Nina se vdávala dvakrát. Poprvé si vzala izraelského hudebníka Šaleva Ad-Ela; manželství vydrželo osm měsíců. Důvody rozpadu nejsou veřejně známé a Nina se k nim nikdy nevyjádřila. Podruhé se provdala za Holanďana Jura Smita. Mají spolu dvě dcery. Příjmení Smitová jí poskytuje něco, co by příjmení Havlová nebo Nováková nedokázalo: anonymitu. V soudních síních ji nikdo neidentifikuje jako dceru bývalé první dámy. Štítek „dcera Dagmar Havlové“ se na ni lepí pokaždé, když se objeví v médiích. Sama ho ale nikdy aktivně nepoužila, ani v profesním životě, ani na veřejnosti. V zemi, kde příjmení otevírá dveře i zavírá ústa, si Nina Smitová vybrala třetí cestu: být neviditelná. A soudě podle toho, jak málo o ní víme, daří se jí to výborně.