Jak bydlí Oto Klempíř: 8 let žil po ubytovnách, dnes má za Prahou dům s francouzskými okny

Ministr kultury si svůj dům v Roztokách-Žalově sám nakreslil na papír. Předtím osm let střídal pražské ubytovny.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Oto Klempíř přijel z Kyjova do Prahy jako mladý muzikant bez zázemí. Prvních osm let bydlel po ubytovnách, místech, kde se člověk nezdržuje déle, než musí. Pak přišly Vinohrady, činžovní byt ve třetím patře bez výtahu, a nakonec vlastní dům uprostřed zahrady v Žalově u Roztok. Není to příběh o luxusu. Je to příběh o tom, jak si člověk po letech provizorií postaví přesně takový prostor, jaký potřebuje, a odmítne všechno ostatní.

Z ubytoven přes Vinohrady do vlastního

Časová osa Klempířova bydlení se čte jako postupné dobývání soukromí. Po příchodu z Moravy neměl v Praze nic, ubytovny znamenaly sdílené chodby, cizí zvuky za zdí a vědomí, že tohle není domov. Osm let v takových podmínkách formuje vztah k bydlení víc než jakýkoli katalog interiérového designu.

Když se profesně usadil, přes reklamní agentury, hudbu a textařskou práci, přestěhoval se na Vinohrady. Činžák, třetí patro, žádný výtah. Pro bezdětný pár snesitelné. Jenže pak přišlo dítě a Klempíř v rozhovoru pro Novinky popsal, že okolí Riegrových sadů nevnímal jako přátelské prostředí pro výchovu. Kočárek do třetího patra bez výtahu, městský hluk, chybějící zahrada. Rozhodnutí padlo: pryč z Prahy, ale ne daleko.

Rok vyjednávání o parcele, která měla víc majitelů než metrů

Žalov, místní část Roztok u Prahy, si manželé nevybrali náhodou. Klempíř chtěl vlakové spojení do centra, sám říká, že auto „nemůže ani vidět“ a do Prahy jezdí nejraději vlakem. Ze stanice Roztoky-Žalov je to linkou S49 zhruba jedenáct minut na pražské nádraží. Pro ministra kultury, jehož úřad sídlí na Maltézském náměstí v Praze 1, reálně udržitelná dojezdová vzdálenost.

Samotný nákup pozemku ale trval rok. Na parcele bylo zapsáno více vlastníků, někteří už nežili. Klasický český majetkoprávní rébus: dědické řízení, dohledávání podílníků, papírování. Současně si manželé ověřovali, jestli je to skutečně místo, kde chtějí zapustit kořeny. Nakonec ano.

Středomořský zámeček místo katalogového satelitu

Klempíř vzal papír a tužku a nakreslil dům sám. Žádný developer, žádný katalog typových staveb. Chtěl něco, čemu říká „středomořský zámeček“: čistý tvar, jednoduchost, klasická zděná stavba z cihel s vápennou omítkou, jak vyžadovali i místní památkáři.

Zdroj fotografie: Nextfoto

První architekt mu návrh proměnil v „hybrid“, který se odchýlil od původní vize. Manželé ho vyměnili. Finální stavba se drží přísnější kurately a zůstává blíž Klempířovu náčrtu:

• Francouzská okna v přízemí – vysoká prosklení bez parapetu, se spodní hranou téměř v úrovni podlahy, která propojují interiér se zahradou a pouštějí dovnitř maximum světla.
• Velký obytný prostor propojený s kuchyní, zázemí pro návštěvy.
• Zastřešená terasa navazující na zahradu.
• Barevnost fasády, kterou korigovala manželka Nadia: prosadila světle šedý tón místo původně zamýšlené bílo-žluté kombinace.

Tempo stavby překvapí: začali 18. listopadu, stěhovali se 13. července. Ani ne osm měsíců od prvního kopnutí do země.

Nadia a zabydlení jako druhá stavba

Klempířova manželka Nadia, která se profesně věnuje mimo jiné léčbě závislostí, není v příběhu domu vedlejší postava. Podle Klempířových vlastních slov je „zabydlení domu“ hlavně její práce. Spolurozhodovala o podobě stavby, korigovala barvy, dotáhla detaily. Dům nepůsobí jako showroom, ale jako prostor, který někdo skutečně obývá, a právě to je podle všeho záměr.

Jejich společný život se v posledních letech dostal pod veřejný tlak. Po Klempířově kandidatuře za Motoristy sobě s ním ukončila spolupráci kapela J.A.R., část kulturní scény se proti jeho nominaci na ministerstvo ohradila otevřeným dopisem a po nástupu do funkce v prosinci 2025 následovaly i veřejné střety s umělci. Nadia na to reagovala ostrým facebookovým příspěvkem, ve kterém manžela bránila. Dům v Žalově v tomhle kontextu funguje jako úkryt, místo, kam se člověk vrací, když venku zuří debata o jeho veřejné roli.

Co stojí podobné bydlení dnes

Roztoky dávno nejsou levný okraj Prahy. Město samo přiznává, že reálný počet obyvatel přesáhl deset tisíc, a reaguje regulací další výstavby i navyšováním kapacit škol a školek. Aktuální realitní nabídky v Žalově, o které jsme se v Redakci VIPŽivot zajímali, ukazují rozpětí od 8 milionů korun za menší dům o 70 m² na pozemku 374 m² až po 15,5 milionu za novostavbu 200 m² s pozemkem přes 800 m². Orientační stavební náklady pro typický rodinný dům 120-150 m² se dnes pohybují mezi 5,5 a 8 miliony bez pozemku, přičemž Praha a Středočeský kraj přidávají 8-15 % nad celostátní průměr.

Klempíř svůj dům stavěl před lety za jiné peníze. Hodnota, kterou dnes reprezentuje, ale neleží primárně v tržní ceně. Leží v tom, že si ho člověk, který osm let neměl vlastní zeď, nakreslil sám na papír, a pak ho skutečně postavil.