Pozemek se sedmi vlastníky a jednou podmínkou

Samotný výkup byl administrativní dobrodružství. Pozemek patřil sedmi spolumajitelům a jednání o koupi nebylo jednoduché. Cena byla podle Maryškových slov nízká, ale papírování ji bohatě vyvážilo. K tomu přibyla podmínka: začít stavět do dvou let od podpisu. Žádné odkládání, žádné „jednou možná“. Buď postavíte, nebo o pozemek přijdete.

Maryška, absolvent JAMU a dlouholetý herec Divadla Na Jezerce, se živí na jevišti a v dabingovém studiu. Středová, která se profesně pohybuje mimo jiné v organizaci lékařských kongresů, převzala v projektu roli, která se ukázala jako klíčová: dohledávala, jak vypadaly původní statky v okolí Horní Plané. Právě ona zjistila, že místní usedlosti mívaly černé střechy. A právě na tomto detailu se nakonec shodli i s památkáři.

Zvenku Šumava devatenáctého století

Výsledek zvenku působí přesvědčivě. Bílá fasáda, přírodní kámen, dřevěné prvky, černá střecha. Nic, co by v šumavském podhůří rušilo. Kdo projíždí kolem, netuší, že dům stojí teprve něco přes dvacet let. Záměr byl jasný od začátku: nestavět víkendovou chatu s plastovými okny a sedlovou střechou z katalogu, ale dům, který krajině vrátí to, co jí odsun a železná opona vzaly.

A právě v tom je podstata. Hornoplánsko patří k oblastem, které poválečný odsun německého obyvatelstva zasáhl nejhlouběji. Podle programu rozvoje města Horní Planá region dodnes nese důsledky přerušené kontinuity: zmizely celé vesnice, zanikly usedlosti, krajina se vylidnila. Blízkost železné opony pak na desetiletí uzavřela i to, co zbylo. Okolí rybníka Olšina, kam chalupa spadá, bylo dlouho jedním z nejodlehlejších koutů Šumavy. Maryškových dům tam nesupluje muzeum ani památník. Ale dělá něco, co má v pohraničí svou váhu: zaplňuje místo, kde předtím bylo prázdno.

Uvnitř jiný svět a loutkové divadlo pro vnoučata

Kdo překročí práh, ocitne se v prostoru, který se starým stavením nemá nic společného. Podlahové topení, krbová kamna, masivní dřevěné schodiště vedoucí do podkroví. Dřevo a přírodní kámen zůstávají i uvnitř, ale slouží komfortu, ne nostalgii. V podkroví jsou dvě samostatné ložnice, jedna z nich patří vnoučatům. Nejnápadnější kus v celém domě ale stojí v obývacím pokoji. Je to loutkové divadlo staré přes sto let.

Maryška, který se pohybuje na jevišti celý profesní život, si ho pořídil jako funkční kus, ne exponát za sklem, ale divadlo, u kterého se hraje. V chalupě, která zvenku vypadá jako z devatenáctého století a uvnitř funguje jako současný domov, je to detail, který celý projekt vystihuje líp než jakýkoli popis. Pár dům užívá jako celoročně obyvatelný druhý domov. Střídají ho s bytem na pražském Pankráci a podle vlastních slov tam jezdí, „jak jen to jde“. Nejde o asketické chalupaření s kamny na dřevo a latrínou za rohem. Jde o plnohodnotné bydlení, které si jen zvenku bere šumavský kabát.

Co z toho plyne pro ostatní

Maryškových projekt není typická chalupářská rekonstrukce. Neměli co opravovat, na místě stály jen základy a kus zdi. Stavěli od nuly, s řemeslníky, s památkáři, s vizí, která šla proti proudu katalogových novostaveb. Rozpočet nikdy nezveřejnili, a bez něj je fér říct jen tolik: šlo o projekt výrazně složitější a náročnější než běžná kosmetická úprava staré chalupy. V krajině, kde po válce zmizely desítky usedlostí a s nimi i paměť místa, tenhle dům vědomě vytváří novou vrstvu. Nerekonstruuje minulost, nahrazuje ji. A dělá to tak přesvědčivě, že zvenku vypadá, jako by tam stál vždycky.

Článek Zvenku stará chalupa po prababičce, uvnitř úplně jiný svět. Maryška s manželkou stavěli v místech, kde po válce zbyly jen trosky se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Čtyři rozvody a jeden návrat přes oceán

Maryškův životopis se čte jako scénář, který by editor vrátil s poznámkou „příliš mnoho zvratů“. Na počátku osmdesátých let emigroval s první manželkou Miriam Vránovou do USA, kde podle jeho vlastních slov obsluhoval jako číšník i mafiánského bosse. Návrat do Česka přišel až v roce 1995. Mezi tím a potom: čtyři manželství, opakované profesní restarty, hledání rovnováhy, která se pořád vymykala.

Konkrétní důvody rozvodů Maryška veřejně nerozebírá. Z jeho biografie je ale zřejmé, že emigrace, přesídlení a neustálé přepínání mezi kontinenty a profesemi osobní stabilitě nepomáhaly. Čtvrtou manželkou byla knihovnice. A pak přišla Hana.

Hana Středová: čtyřicet let známosti

S Hanou Středovou, absolventkou DAMU a bývalou herečkou, se Maryška znal zhruba čtyři desítky let, potkali se ještě v Brně. Pár tvořili dlouho, ale formalizovat vztah nijak nespěchali. Svatba přišla až v roce 2016, v Chorvatsku na Jadranu. Maryškovi bylo osmasedmdesát. „S tou už vydržím,“ komentoval páté manželství s typickým humorem. Středová dnes organizuje mezinárodní lékařské kongresy a na chalupě funguje jako ta, která dohledala historické podklady k místní zástavbě, včetně toho, že zdejší statky mívaly právě černé střechy.

Pozemek po odsunutých Němcích a novostavba

Impuls ke koupi přišel při návštěvě u kamaráda v nedaleké Olšině. Maryškovi tehdy hledali víkendové zázemí a narazili na levný pozemek se základy zaniklé usedlosti po odsunutých Němcích. Koupili ho od sedmi spolumajitelů, což byl administrativní slalom, který by leckoho odradil. Na základech vyrostla novostavba, která má záměrně působit starším dojmem. Uvnitř krbová kamna, podlahové topení, podkrovní ložnice. Velmi zajímaví je i více než sto let staré loutkové divadlo s jevištěm. Maryška v něm vnoučatům hraje divadlo a vypráví jim pohádky.

Jinak ale žádný bazén, žádná sauna. Maryškovi se sami označují za „relaxační chalupáře“: minimum kutilství, servis si objednávají, na místo jezdí hlavně odpočívat. Když přijedou, soused už má zatopeno. Zajímavý je i kontrast s jejich pražským zázemím: byt na Pankráci v domě ze šedesátých let, blízko metra a divadel, čistě městská praktičnost. Šumava je protipól, pomalý rytmus, výlety po okolí, občasný skok do Rakouska, kde má Maryška příbuzné. Právě vazba k „západní straně“ pohraničí podle jeho slov rozhodla, že si vybral tuhle krajinu, a ne chalupu někde ve středních Čechách.

Krajina, která má co nabídnout i návštěvníkům

Okolí Horní Plané není jen kulisou pro klid. Největší město na břehu Lipna nabízí pláž, přívoz přes přehradu a funguje jako výchozí bod pro pěší i cyklotúry. U nedaleké Olšiny stojí za zastávku Rybářská bašta s expozicí o historii obce a rybářství, a kdo má rád mokřady a rašeliniště, najde tu naučnou stezku vedoucí přes chráněnou krajinu. V zimě oblast ožívá jinak: hřebenovka Třístoličník-Plechý patří mezi klasiky a lipenský snowpark nabízí zázemí pro začátečníky i pokročilé. Maryškovi sem ale nejezdí kvůli atrakcím. Jezdí kvůli tichu.

Ne póza, ale funkční klid

Mezi českými celebritami není chalupářství nic výjimečného. Petr Vondráček udržuje starou rodinnou chalupu, kde sám topí a má klavír. Marta Jandová využívá venkovský domek hlavně na rodinné svátky a vánoční rituály. Maryškův přístup je jiný: žádná romantika dřiny, žádná inscenovaná idyla. Prostě druhý domov, kam se jezdí „jak jen to jde“, kde se odpočívá a kde herec, který celý život střídal role i životy, konečně hraje tu nejjednodušší: dědu, který má čas.

Článek Štěstí našel až u páté manželky. Maryška koupil chalupu ve vylidněné vesnici, dnes tam hraje vnoučatům pohádky se nejdříve objevil na VIPživot.cz.