Štěstí našel až u páté manželky. Maryška koupil chalupu ve vylidněné vesnici, dnes tam hraje vnoučatům pohádky

Herec Zdeněk Maryška má za sebou emigraci, čtyři rozvody a desítky rolí. Klid našel v šumavském pohraničí, kde před dvaceti lety koupil pozemek se základy po odsunutých Němcích.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Kdo zná herce Zdeňka Maryšku z obrazovky, ať už jako kriminalistu, seriálového intrikána, nebo hlas z dabingu, těžko by hádal, že jeho nejdůležitější role se odehrává daleko od kamer. V pohraniční krajině u Horní Plané nad Lipnem stojí chalupa, kterou s manželkou Hanou Středovou vybudovali od základů. Žádná okázalá rezidence pro celebrity. Dřevo, kámen, bílá fasáda a černá střecha, která zapadá do místního rázu tak přirozeně, jako by tam stála odjakživa. Právě tady, v krajině, kde je ticho jednou z hlavních hodnot nemovitosti, Maryška po desetiletích turbulencí zakotvil.

Čtyři rozvody a jeden návrat přes oceán

Maryškův životopis se čte jako scénář, který by editor vrátil s poznámkou „příliš mnoho zvratů“. Na počátku osmdesátých let emigroval s první manželkou Miriam Vránovou do USA, kde podle jeho vlastních slov obsluhoval jako číšník i mafiánského bosse. Návrat do Česka přišel až v roce 1995. Mezi tím a potom: čtyři manželství, opakované profesní restarty, hledání rovnováhy, která se pořád vymykala.

Konkrétní důvody rozvodů Maryška veřejně nerozebírá. Z jeho biografie je ale zřejmé, že emigrace, přesídlení a neustálé přepínání mezi kontinenty a profesemi osobní stabilitě nepomáhaly. Čtvrtou manželkou byla knihovnice. A pak přišla Hana.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Hana Středová: čtyřicet let známosti

S Hanou Středovou, absolventkou DAMU a bývalou herečkou, se Maryška znal zhruba čtyři desítky let, potkali se ještě v Brně. Pár tvořili dlouho, ale formalizovat vztah nijak nespěchali. Svatba přišla až v roce 2016, v Chorvatsku na Jadranu. Maryškovi bylo osmasedmdesát. „S tou už vydržím,“ komentoval páté manželství s typickým humorem. Středová dnes organizuje mezinárodní lékařské kongresy a na chalupě funguje jako ta, která dohledala historické podklady k místní zástavbě, včetně toho, že zdejší statky mívaly právě černé střechy.

Pozemek po odsunutých Němcích a novostavba

Impuls ke koupi přišel při návštěvě u kamaráda v nedaleké Olšině. Maryškovi tehdy hledali víkendové zázemí a narazili na levný pozemek se základy zaniklé usedlosti po odsunutých Němcích. Koupili ho od sedmi spolumajitelů, což byl administrativní slalom, který by leckoho odradil. Na základech vyrostla novostavba, která má záměrně působit starším dojmem. Uvnitř krbová kamna, podlahové topení, podkrovní ložnice. Velmi zajímaví je i více než sto let staré loutkové divadlo s jevištěm. Maryška v něm vnoučatům hraje divadlo a vypráví jim pohádky.

Jinak ale žádný bazén, žádná sauna. Maryškovi se sami označují za „relaxační chalupáře“: minimum kutilství, servis si objednávají, na místo jezdí hlavně odpočívat. Když přijedou, soused už má zatopeno. Zajímavý je i kontrast s jejich pražským zázemím: byt na Pankráci v domě ze šedesátých let, blízko metra a divadel, čistě městská praktičnost. Šumava je protipól, pomalý rytmus, výlety po okolí, občasný skok do Rakouska, kde má Maryška příbuzné. Právě vazba k „západní straně“ pohraničí podle jeho slov rozhodla, že si vybral tuhle krajinu, a ne chalupu někde ve středních Čechách.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Krajina, která má co nabídnout i návštěvníkům

Okolí Horní Plané není jen kulisou pro klid. Největší město na břehu Lipna nabízí pláž, přívoz přes přehradu a funguje jako výchozí bod pro pěší i cyklotúry. U nedaleké Olšiny stojí za zastávku Rybářská bašta s expozicí o historii obce a rybářství, a kdo má rád mokřady a rašeliniště, najde tu naučnou stezku vedoucí přes chráněnou krajinu. V zimě oblast ožívá jinak: hřebenovka Třístoličník-Plechý patří mezi klasiky a lipenský snowpark nabízí zázemí pro začátečníky i pokročilé. Maryškovi sem ale nejezdí kvůli atrakcím. Jezdí kvůli tichu.

Ne póza, ale funkční klid

Mezi českými celebritami není chalupářství nic výjimečného. Petr Vondráček udržuje starou rodinnou chalupu, kde sám topí a má klavír. Marta Jandová využívá venkovský domek hlavně na rodinné svátky a vánoční rituály. Maryškův přístup je jiný: žádná romantika dřiny, žádná inscenovaná idyla. Prostě druhý domov, kam se jezdí „jak jen to jde“, kde se odpočívá a kde herec, který celý život střídal role i životy, konečně hraje tu nejjednodušší: dědu, který má čas.