Z ČT přes Aktuálně.cz do rozhlasového studia

Witowská se s Českou televizí rozloučila na konci října 2022 a za jakých okolností to bylo není zcela zřejmé. Pak nejprve moderovala pořad Spotlight na Aktuálně.cz, od března 2025 dvakrát týdně uvádí Osobnost Plus na Českém rozhlase Plus. Rozdíl oproti televiznímu studiu popisuje jednoduše: do rozhlasu chodí lidé, kteří chtějí odpovídat. Desetiminutové kličkování bez jediné věcné odpovědi, které zažívala v ČT, se jí tam prý nestává.

Tlak ve studiu jako systémový problém

Witowská nemluví o jednom konkrétním incidentu. Mluví o trendu. Agresivita politiků vůči moderátorům se podle ní „výrazně zhoršuje“, hosté si dovolují víc, jejich úroveň padá. Někdy musela tutéž otázku položit i desetkrát, aniž by se dočkala odpovědi. A moderátor přitom nesmí zvýšit hlas, nesmí dát najevo frustraci, nesmí ztratit neutralitu.

Nejde přitom jen o osobní pocit jedné novinářky. V březnu 2026 odešel z České televize Václav Moravec a veřejně to zdůvodnil tím, že za současných podmínek už nemůže garantovat nezávislost redakční práce. Dva zkušení moderátoři, dva odchody, stejný podtón: studio se stalo bojištěm, na kterém pravidla dodržuje jen jedna strana.

Peníze, které rozhodnou o budoucnosti

Osobní zkušenost moderátorů je jedna vrstva. Ta druhá je systémová a má konkrétní čísla. Od 1. května 2025 platí novela, která zvýšila televizní poplatek na 150 korun a rozhlasový na 55 korun měsíčně a rozšířila okruh plátců i na zařízení schopná přehrávat vysílání. Jenže vláda ANO, SPD a Motoristů v březnu 2026 zařadila do legislativního plánu zákon, který má celý systém poplatků zrušit a financování ČT i ČRo převést na státní rozpočet. Ministerstvo kultury má návrh předložit do konce června 2026.

V květnu se ve veřejné debatě pracovalo s částkami 5,74 miliardy korun pro Českou televizi a 2,07 miliardy pro Český rozhlas. Dohromady zhruba o 1,4 miliardy méně, než kolik obě instituce letos hospodaří. Co to znamená v praxi:

• Rada ČT varovala před omezením vlastní výroby a rozsahu vysílání při návratu příjmů na úroveň roku 2024.
• Společné vyjádření ČT a ČRo upozornilo na ohrožení regionálních studií, publicistiky a redakční autonomie.
• Odbory obou institucí v dubnu 2026 vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost a otevřeně mluvily o riziku hromadného propouštění.

Proč Witowská věří, že to veřejnost nenechá být

Její argument je pragmatický, ne idealistický. Při povodních, tornádu nebo volbách si lidé stejně pouštějí ČT24 a Český rozhlas, říká. Veřejná služba má podle ní reálnou společenskou oporu, a právě ta by měla být pojistkou proti politickému tlaku. Částečně jí dávají za pravdu i události roku 2026: za média veřejné služby se postavili studenti, část veřejnosti i zaměstnanci ve stávkové pohotovosti. Witowská přitom neříká, že Česká televize je špatná. Říká, že pracovní podmínky moderátorů v ní jsou dnes tak náročné, že se tam nechce vrátit.

Článek Witowská odešla z České televize a už se nechce vrátit. Jsem ráda, že tam už nejsem, prozradila se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Co je skutečně potvrzené, a co zatím ne

K poškození nemovitosti došlo podle Kolářova vyjádření „před víkendem“. Witowská incident zveřejnila 29. května postem na síti X, kde přiložila fotografie a napsala, že věc oznámila Policii ČR. Kolář se k případu vyjádřil přímo pro server Život v Česku, kde popsal látku jako olej, „možná motorový“. Tím ale výčet tvrdých faktů končí. Pachatel zatím identifikován nebyl. Motiv veřejně doložen není. Policie nezveřejnila právní kvalifikaci; není jasné, zda případ vede jako trestný čin poškození cizí věci, nebo jako přestupek. Kolář je exponovaná postava blízká Hradu, Witowská známá novinářka, takže politická souvislost se nabízí, ale zůstává hypotézou.

Férovka, která nebyla výzvou k souboji

Kolářova formulace o „férovce na pěsti“ obletěla sociální sítě rychleji než samotná zpráva o vandalismu. Čtena izolovaně zní jako pozvánka na boxerský zápas. V kontextu celého vyjádření jde ale o expresivní odmítnutí anonymity: kdyby pachatel přišel osobně a řekl, co mu vadí, bylo by to podle Koláře pořád méně zbabělé než tajně ničit fasádu. Reakce je emotivní a neuhlazená.

Autorovi bych chtěla vzkázat, že pokud má nějaký problém, může nám ho přijít říct a pobavíme se, tuhle formu frustrace předáme @PolicieCZ . Děkujeme pic.twitter.com/qJs8c3W3ui

— Světlana Witowská 🇨🇿 (@SvetlanaWit) May 29, 2026

Srovnáme-li ji s jinými veřejně známými případy, třeba s vyhrožováním herci Ondřeji Vetchému, kde komunikace probíhala výhradně přes právní a policejní rovinu, Kolář zvolil výrazně osobnější slovník. Právě ta ostrost ale z příběhu udělala druhou mediální vrstvu: vedle samotného vandalismu se diskutuje i o tom, jestli je taková reakce přehnaná, nebo naopak pochopitelná. Podle nás je srozumitelná. Když vám někdo anonymně poškodí soukromý prostor, emoce nejsou překvapení. Jsou odpověď.

Proč nejde jen o pošpiněnou zeď

V Česku jsou podle Reportérů bez hranic hlavním bezpečnostním problémem novinářů anonymní online urážky a výhrůžky. Fyzické zásahy do majetku jsou vzácnější, a právě proto závažnější. Připomeňme loňský případ, kdy Filip Turek veřejně vyzval příznivce k násilí proti novináři a věcí se musela zabývat policie. I tehdy šlo primárně o slovní rovinu.

Polití fasády motorovým olejem je jiná kategorie. Pachatel musel přijet na místo, nést s sebou látku, jednat fyzicky. To není impulzivní komentář pod článkem. Je to plánovaný zásah do soukromého prostoru. Witowská sama napsala, že věc zveřejnila i proto, aby pachatel věděl, že ji „nenechají být“, a aby to nikoho „neponouklo k něčemu horšímu“. Ta věta prozrazuje obavu z eskalace, a v prostředí, kde se hranice mezi online nenávistí a reálným jednáním stírá, není přehnaná.

Co dělat, když vám někdo poškodí nemovitost

Pro kohokoli, kdo se ocitne v podobné situaci, platí základní postup:

• Dokumentovat škodu – fotografie, video, zachycení rozsahu poškození ještě před jakýmkoli čištěním.
• Podat trestní oznámení – lze ústně i písemně na kterémkoli oddělení policie nebo státním zastupitelství. Do oznámení uvést kdy, kde a jak k činu došlo, co bylo poškozeno a kdo mohl něco vidět.
• Požádat o vyrozumění – policie má povinnost oznamovatele na jeho žádost do 30 dnů informovat, co ve věci učinila.
• Neodstraňovat stopy – olejová skvrna na fasádě je nepříjemná, ale pro kriminalisty může být důkazem. Sanaci je lepší nechat až po ohledání.

Oprava samotná přitom nebude levná. Motorový olej na porézním povrchu nelze setřít hadrem; půjde pravděpodobně o odbornou sanaci a nový nátěr celé dotčené plochy. Fasáda chaty Witowské a Koláře uschne, opraví se, přebarví. Horší je to, co za útokem stojí: někdo se rozhodl, že nestačí nenávidět z klávesnice, a přenesl agresi do reálného světa. Policie teď hledá konkrétního člověka. Důležitější ale bude, jestli ho najde dřív, než se někdo jiný rozhodne zajít ještě dál.

Článek Vandal polil chatu Witowské motorovým olejem. Kolář mu nabídl férovku na pěsti, případ už řeší policie se nejdříve objevil na VIPživot.cz.