Witowská odešla z České televize a už se nechce vrátit. Jsem ráda, že tam už nejsem, prozradila

Bývalá tvář zpravodajství ČT dnes moderuje na Českém rozhlase Plus. V rozhovoru vysvětlila, proč návrat nepřipadá v úvahu a proč je jí kolegů ve studiu líto.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Když moderátorka Světlana Witowská sleduje Události, komentáře nebo Interview ČT24, nevidí jen pořady, které roky sama uváděla. Vidí své bývalé kolegy, kteří musí zachovat klidnou hlavu i dikci, zatímco proti nim sedí politik, který útočí, uhýbá nebo prostě odmítá odpovědět. „Dneska, když se dívám na Události, komentáře třeba, nebo na Interview, tak je mně kolikrát líto těch moderátorů, čemu musí čelit. Já jsem ráda, že už tam nejsem, protože vemte si, v tom živém vysílání musíte zachovat dikci a ve veřejnoprávní televizi nikdo na vás nesmí poznat, co si myslí,“ popsala v rozhovoru pro eXtra.cz kombinaci profesionální brzdy a rostoucí agresivity hostů. VIP život zaznamenal, že právě tohle je podle ní důvod, proč moderátorům v České televizi dnes závidět nemůže nikdo, a proč se tam sama nechce vrátit.

Z ČT přes Aktuálně.cz do rozhlasového studia

Witowská se s Českou televizí rozloučila na konci října 2022 a za jakých okolností to bylo není zcela zřejmé. Pak nejprve moderovala pořad Spotlight na Aktuálně.cz, od března 2025 dvakrát týdně uvádí Osobnost Plus na Českém rozhlase Plus. Rozdíl oproti televiznímu studiu popisuje jednoduše: do rozhlasu chodí lidé, kteří chtějí odpovídat. Desetiminutové kličkování bez jediné věcné odpovědi, které zažívala v ČT, se jí tam prý nestává.

Tlak ve studiu jako systémový problém

Witowská nemluví o jednom konkrétním incidentu. Mluví o trendu. Agresivita politiků vůči moderátorům se podle ní „výrazně zhoršuje“, hosté si dovolují víc, jejich úroveň padá. Někdy musela tutéž otázku položit i desetkrát, aniž by se dočkala odpovědi. A moderátor přitom nesmí zvýšit hlas, nesmí dát najevo frustraci, nesmí ztratit neutralitu.

Nejde přitom jen o osobní pocit jedné novinářky. V březnu 2026 odešel z České televize Václav Moravec a veřejně to zdůvodnil tím, že za současných podmínek už nemůže garantovat nezávislost redakční práce. Dva zkušení moderátoři, dva odchody, stejný podtón: studio se stalo bojištěm, na kterém pravidla dodržuje jen jedna strana.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Peníze, které rozhodnou o budoucnosti

Osobní zkušenost moderátorů je jedna vrstva. Ta druhá je systémová a má konkrétní čísla. Od 1. května 2025 platí novela, která zvýšila televizní poplatek na 150 korun a rozhlasový na 55 korun měsíčně a rozšířila okruh plátců i na zařízení schopná přehrávat vysílání. Jenže vláda ANO, SPD a Motoristů v březnu 2026 zařadila do legislativního plánu zákon, který má celý systém poplatků zrušit a financování ČT i ČRo převést na státní rozpočet. Ministerstvo kultury má návrh předložit do konce června 2026.

V květnu se ve veřejné debatě pracovalo s částkami 5,74 miliardy korun pro Českou televizi a 2,07 miliardy pro Český rozhlas. Dohromady zhruba o 1,4 miliardy méně, než kolik obě instituce letos hospodaří. Co to znamená v praxi:

• Rada ČT varovala před omezením vlastní výroby a rozsahu vysílání při návratu příjmů na úroveň roku 2024.
• Společné vyjádření ČT a ČRo upozornilo na ohrožení regionálních studií, publicistiky a redakční autonomie.
• Odbory obou institucí v dubnu 2026 vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost a otevřeně mluvily o riziku hromadného propouštění.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Proč Witowská věří, že to veřejnost nenechá být

Její argument je pragmatický, ne idealistický. Při povodních, tornádu nebo volbách si lidé stejně pouštějí ČT24 a Český rozhlas, říká. Veřejná služba má podle ní reálnou společenskou oporu, a právě ta by měla být pojistkou proti politickému tlaku. Částečně jí dávají za pravdu i události roku 2026: za média veřejné služby se postavili studenti, část veřejnosti i zaměstnanci ve stávkové pohotovosti. Witowská přitom neříká, že Česká televize je špatná. Říká, že pracovní podmínky moderátorů v ní jsou dnes tak náročné, že se tam nechce vrátit.