Útěk z Prahy, který dával smysl, dokud dával

V roce 2021, uprostřed covidové únavy, Etzler s partnerkou Helenou a malým Samuelem vyměnil Prahu za sever Čech. V rozhovoru pro FORUM 24 tehdy mluvil o „východisku“ a „útěku“ od městského tlaku. Práce ubývalo, příroda kolem Stráže pod Ralskem nabízela prostor pro kluka, který se učil jezdit na kole a plavat. Helena rodinu finančně podržela.

Ještě v lednu 2023 Etzler říkal, že se mu po Praze nestýská. Samuel běhal venku, hrál hokej pro radost, otec si pochvaloval klid. Severočeský azyl fungoval, dokud se nezačala měnit atmosféra kolem.

Tři roviny nenávisti

V rozhovoru pro eXtra z 31. srpna 2026 Etzler popsal, jak se jeho proukrajinské postoje proměnily v terč. Útoky přicházely ve třech vrstvách:

• Sociální sítě. Anonymní nadávky, označování za „proukrajinskou svini“. Standardní internetová agrese, kterou zná každý veřejně exponovaný člověk.
• Sousedské pokrytectví. Na ulici zdravili a objímali, za rohem nadávali. Etzler to popsal jako nejzákeřnější formu, protože člověk neví, na čem je.
• Vandalismus. Někdo mu potřel dveře exkrementy. Sám to přímo vztáhl ke své „přízni k Ukrajině“ a označil to za nejhorší zkušenost z celého pobytu.

Kdo přesně za útokem na dveře stál, veřejně známo není. Etzler pachatele nejmenoval a není doloženo, že by incident nahlásil policii. Jisté je, že si ho spojil s atmosférou, která kolem jeho rodiny houstla.

Pět set hodin v autobuse

Nenávist ale nebyla jediným důvodem odchodu. Etzler veřejně potvrdil stěhování už 25. srpna 2026, tedy šest dní před tím, než vyšel rozhovor o konfliktech se sousedy. Hlavní argument? Práce.

Herec odhadl, že za tři roky strávil v autobuse minimálně 500 hodin. Pracovní den se protahoval na sedmnáct hodin, včetně cesty tam a zpět. V jednašedesáti letech to přestalo být únosné. Samuel navíc nastoupil do druhé třídy a čekala ho změna školy i hokejového týmu. Rodina potřebovala stabilitu, kterou 120 kilometrů od Prahy nemohla nabídnout.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený mireketzler (@mireketzler)

Podle našeho úsudku nešlo o afekt po jedné události. Útoky byly spíš urychlovačem rozhodnutí, které zrálo měsíce. Dojíždění vyčerpávalo tělo, nepřátelství vyčerpávalo hlavu. Dohromady to vytvořilo tlak, kterému severočeský azyl nemohl odolat.

Chudoba, politika a to, co z dat vyčíst nejde

Etzler v rozhovoru neodsoudil celý region. Naopak, výslovně řekl: „Na obranu těch regionů na severu, tam je velká chudoba.“ Svůj výklad formuloval opatrně: podle něj chudoba a nižší vzdělání zvyšují náchylnost uvěřit jednoduchému politickému slibu. Zdůraznil, že to nemyslí jako urážku.

Čísla mu částečně dávají za pravdu, i když realita, která nás v Redakci VIPŽivot zajímala, je složitější. Praha dosahuje 192 % průměru EU v HDP na obyvatele. Liberecký kraj, kde Etzler žil, jen 69 %. Sousední Ústecký kraj 62,8 %, Karlovarský 56,4 %. Nezaměstnanost v Praze činila v červenci 2026 podle Úřadu práce 3,9 %, v Ústeckém kraji 7,3 %.

Politická mapa odpovídá: podle analýzy STEM z roku 2025 je Praha jediným krajem, kde koalice SPOLU, STAN a Piráti dohromady přesahují 50 % podpory. V Ústeckém a Karlovarském kraji dominuje ANO a SPD. Liberecký kraj je v tomto méně jednoznačný díky silnějšímu STAN, ale ani tam se proevropský proud neprosazuje tak snadno jako v hlavním městě.

Důležitý kontext: Etzlerova osobní zkušenost nedokazuje, že celý sever je nepřátelský vůči proukrajinským postojům. Souhrnná policejní statistika za druhé pololetí 2025 eviduje v Libereckém kraji pouhé dva nenávistně motivované skutky, v Praze jich bylo 63. Zároveň ale ministerstvo vnitra ve zprávě za rok 2024 konstatuje, že útoky vůči Ukrajincům v Česku celkově rostou, za rok 2025 jich policie zaznamenala 44.

Co Etzler radí a co neřekl

Na otázku, jak reagovat na tiché nepřátelství v okolí, odpověděl pragmaticky: neeskalovat, nevstupovat do hospodských ani internetových hádek, protože „to nemá smysl“. S lidmi s opačným názorem se podle něj má mluvit srozumitelně, ale bez vulgarit.

Co neřekl, je stejně výmluvné. Nezavrhl region, nezavrhl lidi, nezavrhl ani rozhodnutí tam žít. Řekl jen, že to přestalo fungovat, profesně, lidsky, logisticky.

Stráž pod Ralskem má o jednoho známého obyvatele míň. Praha o jednu rodinu na krabicích víc. A Miroslav Etzler poprvé za tři roky nemusí řešit, jestli stihne ranní autobus.

Článek Miroslav Etzler opouští sever Čech po třech letech. Kvůli Ukrajině čelil nenávisti, sousedé mu pomazali dveře výkaly se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Dvanáct litrů vody a tělo, které volalo o pomoc

Příznaky přicházely plíživě. Obrovská žízeň, kterou Etzler hasíval až dvanácti litry vody denně. Časté chození na záchod. Únava. Každý z těchto signálů se dá snadno vysvětlit stresem, pracovním tempem nebo věkem. Jenže dohromady skládaly obraz rozjetého diabetu 2. typu, o kterém herec neměl tušení.

Diabetes 2. typu se podle CDC rozvíjí pomalu, někdy roky, a může začít s minimálními nebo žádnými příznaky. Český odborný portál NZIP upozorňuje, že klasicky symptomatická nově zjištěná cukrovka by dnes měla být zachycena preventivním odběrem krve dřív, než se projeví naplno. Etzlerův případ ukazuje, co se stane, když se to nestihne.

Co se děje v těle při hyperglykemické krizi

Zmatenost a blábolení, které Etzlera postihly, nebyly psychickým selháním. Šlo o neurologický důsledek stavu, kterému lékaři říkají hyperosmolární hyperglykemický stav, zkráceně HHS. Tělo při něm nedokáže zpracovat glukózu, ta se hromadí v krvi a organismus se snaží ji vyloučit masivním močením. Výsledkem je extrémní dehydratace, která spolu s vysokou koncentrací cukru poškozuje funkci mozku.

Podle MSD Manual se HHS diagnostikuje typicky při glykémii od 33,3 mmol/l, pro srovnání normální lačná hodnota se pohybuje do 5,5 mmol/l. Rozdíl je šestinásobný. Přesnou Etzlerovu hodnotu veřejně dostupné zdroje neuvádějí, sám herec ji popsal slovy, že měl krev „hodně zanesenou cukrem“. Průběh HHS vypadá takto:

• Počáteční fáze: silná žízeň, časté močení, slabost, trvá dny, někdy týdny
• Eskalace: těžká dehydratace, suchá kůže, nevolnost, rozmazané vidění
• Kritická fáze: zmatenost, ospalost, neschopnost souvisle komunikovat, ztráta vědomí
• Bez léčby: křeče, kóma, smrt

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený mireketzler (@mireketzler)

Etzler se dostal do třetí fáze. K lékařům dorazil ve velmi těžkém stavu, na hranici kómatu.

Dvacet pět kilo dole a noční pláč

Po diagnóze přišel šok a pak tvrdá změna. V rozhovoru pro Lifee.cz v srpnu 2025 Etzler popsal, že první týdny po záchytu psychicky nesl extrémně těžce. „Po nocích jsem plakal a koukal do stropu,“ řekl. Cukr je ve všem, v kečupu, v pečivu, v jogurtech, které člověk považuje za zdravé. Herec si nastavil pravidlo: maximálně 4 gramy cukru na 100 gramů potraviny. Základ jídelníčku tvoří zelenina.

Výsledky se dostavily rychle. Do léta 2025 shodil 25 kilogramů. Místo inzulinu mu lékaři při prvním nastavení předepsali tablety. Energie, kterou dříve neměl, se vrátila. „Cítím se fajn,“ řekl v létě 2025. Ale zároveň dodal, že je kvůli cukrovce stále pod lékařským dohledem. Diabetes 2. typu se nedá vyléčit, dá se kompenzovat.

Varovné signály, které zná každý, a každý je ignoruje

Etzlerův příběh není výjimečný svým průběhem, ale tím, jak typický je. Redakce VIPŽivot se o toto onemocnění blíže zajímala. Diabetes postihuje přibližně deset procent české populace. Žízeň, únava, časté močení, to jsou příznaky, které většina lidí řeší sklenicí vody a ranní kávou, ne návštěvou praktického lékaře.

Přitom stačí jednoduchý krevní odběr nalačno. Hodnota do 5,5 mmol/l je v normě. Od 7,0 mmol/l nalačno jde o diabetes. A od 33,3 mmol/l už člověk riskuje stav, ve kterém začne blábolit a neví proč. Při zmatenosti, ospalosti nebo neschopnosti pít je to nemocniční akutní stav, pomoc musí přijít okamžitě.

Etzler dnes říká, že cukrovka byla „nejlepší dárek k šedesátinám“. Věta zní paradoxně, ale dává smysl, donutila ho změnit všechno, co ho pomalu zabíjelo. Otázka je, kolik lidí na podobný dárek čeká, aniž by o tom vědělo.

Článek Etzler začal blábolit a netušil proč. Byl na hranici kómatu, lékaři mu naměřili extrémní hladinu cukru v krvi se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Z útočiště útěkem

Když se Etzler stěhoval z Prahy, podle dřívějších reportáží do Stráže pod Ralskem na Liberecku, měl jasnou představu. Příroda, klid, prostor pro malého syna. V rozhovoru pro FORUM 24 z října 2021 mluvil o severu jako o „východisku“ a „útěku“ od politiky. Ještě v lednu 2023 na CNN Prima NEWS říkal, že Samík je tam šťastný a že v Praze by tohle nešlo.

Jenže někdy mezi tím se něco zlomilo. Etzler se nikdy netajil svými proukrajinskými postoji, a právě ty se v prostředí malého města vrátily jako bumerang. Ne v komentářích na sociálních sítích (ty zná každý veřejně známý člověk), ale v sousedském kontaktu. Na chodníku, za plotem, na dveřích. „Nejhorší zkušenost“ podle jeho slov nebyl anonymní profil na Facebooku. Byl to někdo, kdo přišel k jeho domu a zanechal na dveřích exkrementy.

Pět set hodin v autobuse

Návrat do Prahy ale není jen reakcí na nepřátelství. Etzler to řekl veřejně už 25. srpna 2026, tedy šest dní před publikací rozhovoru o konfliktech se sousedy. Na Super.cz popsal důvody střízlivě:

• Práce. Herec dojíždí do Prahy za natáčením, divadlem, dabingem. Jedna cesta autobusem trvá zhruba tři hodiny. Pracovní den s návratem může narůst na sedmnáct hodin.
• Věk a vyčerpání. Sám odhaduje, že v autobuse strávil nejméně pět set hodin.
• Syn. Samík mění školu i hokejový tým. Pro rodinu je to zásah, ale podle Etzlera nevyhnutelný.

Frustrace ze sousedského nepřátelství je akcelerátor. Ale i bez ní by se rovnice dojíždění dřív nebo později přestala vyplácet.

Názor na ulici versus názor na síti

Herec rozlišuje dvě roviny nepřátelství. Online útoky přicházejí z anonymních a falešných profilů, jsou časté a podle něj předvídatelné. Každý veřejně známý člověk s politickým postojem je zná. Ale osobní kontakt v malém městě má jinou váhu. Nelze ho zablokovat, nelze ho ignorovat, nelze od něj odejít, protože bydlíte ve stejné ulici.

Etzler říká, že debaty „na ulici“ ani „v hospodě“ nemají smysl. Zároveň ale dodává, že s politickými odpůrci lze mluvit srozumitelně i bez vulgarit, a právě v tom se vymezuje vůči svému bratrovi, novináři Tomáši Etzlerovi. Profesní dráhy si váží, ale „moc vadí jeho sprostota“. Shoda v postoji, neshoda ve stylu.

Je to paradox, který přesahuje jednoho herce. V Praze se politický konflikt odehrává převážně na obrazovkách. Na severu Čech, v menším městě, kde se lidé potkávají v obchodě, na chodníku, u školy, se vrací do fyzického prostoru. A tam je mnohem těžší udržet odstup.

Článek Na ulici ho zdraví a objímají, za rohem mu říkají svině. Etzler popsal život na severu Čech a chystá útěk do Prahy se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Co přesně padlo a proč to není jen hádka dvou mužů

Etzler ministrovi nevrátil nadávku stejnou mincí. Místo toho přepojil debatu tam, kde to Macinku bolí nejvíc: na prezidenta Petra Pavla, na Filipa Turka a na volební výsledek, který z ministra dělá regionálního politika s 6 483 přednostními hlasy v Jihomoravském kraji, číslo ověřitelné v datech ČSÚ. Etzler podle sekundárně citovaných příspěvků pracoval i s označením „válečný hrdina“, které v kontextu sporu jednoznačně míří na Pavla. Macinka měl poslední slovo: „Cucnutí si bylo, koukám, úspěšné a tradičně velkolepé…“

Z doložených replik je patrné, že nešlo o náhodný střet dvou temperamentů. Etzlerova narážka na Turka a Pavla připomíná přesně tu linku, která se táhne od 8. ledna, kdy prezident odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí. V dopise premiérovi Babišovi Pavel výslovně zmínil pochybnosti o Turkově loajalitě k ústavnímu hodnotovému řádu, bagatelizaci nacismu i výroky vůči ženám a menšinám. Macinka to od té doby bere osobně. A veřejnost, včetně Etzlera, mu to připomíná.

Jdou si raději cucnout, Etzler, uleví se jim…🙌🏻

— Petr Macinka (@petr_macinka) August 26, 2026

Proč je tchajpejská kancelář jiná než velvyslanectví

Klíčový detail, který v přestřelce na X zanikl: pozice vedoucího kanceláře v Tchaj-peji není klasické velvyslanecké místo. Zákon o zahraniční službě řadí tchajpejský úřad mezi „styčné úřady nebo kanceláře“, tedy zastupitelské úřady pro vztahy s entitou, která z pohledu mezinárodního práva není státem. U těchto pozic pověřuje a odvolává vedoucího ministr zahraničí, nikoli prezident. Hrad tu nemá ústavní páku, kterou disponuje u jmenování velvyslanců. Právě proto je Macinkovo rozhodnutí čistě jeho. A právě proto je politicky tak výmluvné. Nebesářová řízení vyhrála, ministrův podpis chyběl, a veřejné zdůvodnění, proč ho nedal, dosud nepřišlo.

Chronologie sporu, který nechce skončit

Konflikt mezi Černínským palácem a Hradem má už osm měsíců a každá další epizoda je o stupeň konkrétnější:

• 8. ledna 2026 – Pavel odmítá jmenovat Turka ministrem. Macinka to vnímá jako útok na koaliční dohodu.
• 27. ledna 2026 – Prezident veřejně reaguje na Macinkovy zprávy a varuje, že takové jednání „může poškozovat obraz a důvěryhodnost ČR v zahraničí“.
• Jaro 2026 – Respekt popisuje neposílání zápisů z jednání na Hrad, ministrovu neúčast na setkání prezidenta s velvyslanci, neochotu sdílet zahraničněpolitické informace.
• 8. června 2026 – Vláda schvaluje Pavla jako národního řečníka na 81. zasedání Valného shromáždění OSN. I základní administrativní kroky kolem registrace se řeší přes formální dopisy.
• 26. srpna 2026 – Macinka blokuje Nebesářovou. Spor se poprvé propisuje do konkrétní kariéry úřednice a do obsazení zahraniční kanceláře.

Politolog Josef Mlejnek z FSV UK už v únoru říkal, že delší uklidnění nečeká. Vývoj mu zatím dává za pravdu, každý měsíc přibude nová rovina.

New York v září: test, nebo fasáda?

Koncem srpna potvrdil iDNES, že na Valné shromáždění OSN v New Yorku, které začíná 22. září, pojede vedle Pavla i Macinka. Spolupráce na provozní úrovni tedy funguje, ale spíš jako nutné minimum než jako signál smíření. Korespondence mezi Hradem a MZV kolem Pavlovy registrace jako řečníka připomínala byrokratický ping-pong, v němž ministerstvo zároveň upozorňovalo, že vláda může vedoucího delegace ještě změnit. Vulgární výměna na síti X je jen viditelná fasáda. Pod ní leží dlouhodobější střet, který už zasahuje obsazování zahraničních postů, sdílení informací mezi ústavními orgány i koordinaci české diplomacie na nejvyšší úrovni.

Článek Jděte si cucnout, napsal Macinka Etzlerovi. Ten mu připomněl Turka, Pavla a volební výsledek, na který chce zapomenout se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Premiérova modlitba a nejsušší léto za šedesát let

Babišovo video nevzniklo ve vzduchoprázdnu. Podle vládní zprávy ze 17. srpna 2026 spadlo v Česku od 1. ledna do 10. srpna nejméně srážek za totéž období od roku 1961. Zhruba 70 % sledovaných podzemních vod se nacházelo ve stavu silného nebo mimořádného sucha. Povodí Vltavy hlásilo mimořádně intenzivní a dlouhé hydrologické sucho, jak informoval server Echo24.

Premiér ve videu oznámil, že pojede na Slapy osobně posoudit stav přehrady, a vyslovil se pro obnovení Národní koalice pro boj se suchem. Jenže vedle konkrétních kroků (mapa pěti set až tisíce nejkritičtějších míst, navýšení financování na minimálně čtyři miliardy ročně, propojování vodárenských soustav) se do paměti diváků zaryla jiná pasáž. Ta o modlitbě k Jezulátku. A o dešti, který pak skutečně přišel.

Etzlerova odpověď: vzlyky, vděk a poroučení počasí

Redakci VIPŽivot neuniklo, že herec zareagoval na svých sociálních sítích scénkou, která funguje jako dokonalý protipól premiérova vážného tónu. Etzler v ní předstírá hluboké dojetí, se slzami v očích ironicky děkuje Babišovi za to, že „zařídil“ déšť, a celou situaci dovádí do grotesky. Pointu uzavírá odkazem na komunistický slogan „Poručíme větru, dešti“, zkratku pro megalomanskou představu, že politická moc dokáže řídit i to, co řídit z principu nemůže.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený NašeTéma.cz (@nasetema.cz)

Síla videa neleží v jedné vtipné větě. Stojí na třech vrstvách najednou:

• Herecká přestřelenost – hrané vzlyky a přepjatá vděčnost, které převádějí Babišův komunikační styl do karikatury.
• Doslovné čtení – Etzler bere premiérův výrok za slovo a ukazuje, jak absurdně zní, když ho někdo přijme bez ironie.
• Kulturní reference – slogan o poroučení počasí okamžitě zasadí scénku do kontextu, který český divák rozpozná bez vysvětlování.

Formát, který Etzler piluje už měsíce

Nejde o náhodný výstřel. Už v červenci 2026 zveřejnil na síti X video ve stejné emocionálně přepjaté poloze, kde ironicky děkoval Babišovi za důchody, Okamurovi za cestu do Číny, Rajchlovi za právní pomoc, Turkovi za rychlou jízdu a Foldynovi za „do držky“. Stejný recept: hrané vzlyky, přehnaná vděčnost, řetězení narážek na aktuální dění.

Etzlerova politická satira přitom nevyvolává jen smích. U starších videí se objevovaly i ostře kritické reakce, od výtek, že herec nemá co mluvit do politiky, až po komentáře typu „pak se nedivte, že nikdo nechodí do divadla“. Právě ta polarizace ale paradoxně zvyšuje dosah. Algoritmy sítí odměňují obsah, který vyvolává emoce, ať už jde o pobavení, nebo rozhořčení.

Od politického videa k memu za pár hodin

Celý řetězec ukazuje mechanismus, který se v českém online prostoru opakuje stále častěji. Politik zveřejní video s provokativní formulací. Herec, komik nebo influencer na něj během hodin odpoví parodií. Parodie se šíří rychleji než originál, protože je kratší, zábavnější a sdílitelnější. A původní sdělení, ať už šlo o cokoliv, se v kolektivní paměti sítí zredukuje na vtip.

Babiš chtěl mluvit o suchu, o koalici, o miliardách na vodní infrastrukturu. Etzler z toho vytáhl jednu větu o Jezulátku a proměnil ji v mem. Vláda mezitím 17. srpna skutečně obnovila Národní koalici pro boj se suchem a zadala ČHMÚ vytipovat nejkritičtější místa v zemi. Ale to už se na sítích řešily hlavně Etzlerovy slzy.

Sucho zůstává rekordní, koalice má plné ruce práce a Etzler má nový formát, který funguje spolehlivěji než modlitba k Jezulátku.

Článek Babiš se pochválil, že se modlil a přišel déšť. Etzler mu natočil odpověď, která baví tisíce lidí se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Co přesně Etzler ve videu předvedl

Video je koláž tehdejších titulků, převlečená do jednoho hereckého výstupu. Etzler otevírá oslovením Andreje Babiše, ironicky lituje, že předseda ANO už nechce jezdit v delegaci s prezidentem Petrem Pavlem. Přidává narážku na francouzské vyšetřování kolem Babiše, pak přepne registr a „děkuje“ za čerstvě schválené změny v důchodovém pojištění, které MPSV představilo právě 20. července, konkrétně za úpravy podpory seniorů ve vysokém věku.

Následuje výsměch Tomiu Okamurovi, jehož oficiální cesta do Číny probíhala ve chvíli, kdy Peking potvrdil zadržení českého občana pro podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Etzler pak nabízí ironický „únikový plán“: Jindřich Rajchl ho vyseká, Filip Turek odveze a Jaroslav Foldyna dá všem do držky. Závěr patří sloganu „Děkuju vám, co děláte pro náš stát. Fyjalo, octup!“, fonetická deformace jména premiéra Fialy, která v online prostoru funguje jako mem.

Nejde o politický rozbor. Je to parodie, vystavěná na přehnaných emocích a denních narážkách. Právě proto ale zasáhla široce, každý, kdo ten týden sledoval zprávy, rozuměl každé pointě.

Proč zrovna divadlo

Část komentujících spojila Etzlerův politický projev s neochotou chodit na jeho představení. Logika je jednoduchá: herec žije z publika, publikum má peněženku, peněženka je zbraň. Právě u Etzlera je tahle páka obzvlášť přesně mířená. V rozhovoru pro Český rozhlas z května 2026 sám mluvil o tom, že divák v divadle nechává poměrně hodně peněz a herec mu za to dluží plnohodnotný výkon, odmítá mu „servírovat nedopečenou buchtu“. Když tedy někdo napíše „pak se nedivte, že nikdo nechodí do divadla“, míří přesně tam, kde to Etzler sám označil za citlivé místo.

Jenže mezi komentářovou hrozbou a realitou je propast.

Co říkají čísla

Předběžná data Národního institutu pro kulturu za rok 2024, o které jsme se v Redakci VIPŽivot blíže zajímali, uvádějí 6,456 milionu divadelních návštěvníků při 31 804 představeních. Pro srovnání: v roce 2023 to bylo 5,872 milionu, v roce 2022 pak 5,215 milionu. Trend je jednoznačně rostoucí a žádná oficiální statistika nesleduje proměnnou „politický názor herce“.

Už toho mám dost!!! pic.twitter.com/KZEWb42yLN

— mirek etzler (@mirek80347680) July 20, 2026

U kin byl mezi roky 2023 a 2024 mírný pokles z 13,3 na 13 milionů návštěvníků, ale ani tam nelze vysledovat vazbu na veřejné postoje konkrétních herců. Tvrzení „nikdo nechodí do divadla“ je tedy především emocionální zbraň, ne popis reality. Podle nás jde o hlučný symbolický střet, ne o měřitelný odliv diváků.

Starý český reflex

Etzler není první ani poslední. V roce 2010 natočili Jiří Mádl a Martha Issová klip „Přemluv bábu“, v němž vyzývali mladé voliče, aby přesvědčili prarodiče k volbě pravice. Reakce byly zuřivé, Mádl s Issovou se stali „dvěma nejdůležitějšími pitomci v zemi“, jak to sami ironicky shrnuli. Mádl později přiznal, že veřejné vyjadřování názorů může být risk pro popularitu. A přesto režíroval dál, točil dál, publikum měl dál.

Podobný paradox předvedl Tomáš Klus: ostře polarizující výroky, bouřlivé debaty pod každým příspěvkem, a současně vyprodané koncerty. České prolínání kultury a politiky ostatně není žádná novinka. ČT24 v roce 2025 připomínala dlouhou řadu umělců, kteří šli až do vrcholné politiky, od Stropnického po Třeštíkovou. Spor nikdy nebyl o tom, zda umělec smí mluvit. Vždycky šlo o to, zda je publikum ochotné oddělit občanský názor od koupě vstupenky.

Satira jako blesk: rychlá, ostrá, pomíjivá

Etzlerovo video se od „Přemluv bábu“ i od Klusových protestsongů liší v jednom zásadním ohledu: je to jednorázová, herecky zahraná reakce na konkrétní směs titulků jednoho červencového víkendu. Nemá ambici měnit volební chování, nechce být manifestem. Je to satirický výdech člověka, který umí hrát, a tak hraje, i když zrovna nemá jeviště.

Článek 17 Listiny základních práv a svobod zaručuje svobodu projevu. Publikum zase má právo reagovat peněženkou. V praxi se ale ukazuje, že hrozba bojkotem funguje hlavně jako komentářový rituál. Čísla zatím mluví jasně: české divadlo má víc diváků než kdykoli v posledních letech. A Etzler má o jedno virální video víc.

Článek Etzler natočil video o politicích a lidé mu napsali: Pak se nedivte, že nikdo nechodí do divadla se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Štědrý partner, chudý muž

Miroslav Etzler je známý nejen díky svým výborně zahraným rolím, ale také svou slabostí pro krásné ženy. Má za sebou tři nevydařená manželství a je otcem celkem čtyř dětí. Tři z nich jsou již dospělé, posledního syna, který má teď pět let, si naplno užívá. Se ženami si toho ale Etzler zažil dost. Redakce VIPživot zaznamenala rozhovor, v němž se rozpovídal o minulých vztazích.

„Do svých partnerek jsem vrážel všechny své peníze. Jedné jsem postavil dům, druhé a třetí jsem koupil byt,“ svěřil se Miroslav Etzler pro web Vlasta. A výsledek? Nemá vůbec nic naspořeno, proto ani nepřemýšlí nad tím, že by šel do důchodu, pracovat chce až do smrti, pokud mu to zdraví dovolí.

Vždy ze vztahu odcházel jen s igelitkou. „Musel jsem začínat tak trochu nanovo,“ přiznal se. Dnes bydlí ve státním bytě kousek od Liberce s o mnoho let mladší partnerkou, s níž má již zmíněného nejmladšího synka. Tomu se snaží věnovat co nejvíce času, jelikož se staršími potomky tak nečinil, což jej mrzí. Snad již po boku mladší partnerky najde to kýžené štěstí, které mu s předchozími ženami chybělo.

První žena prý byla nejlepší

Redakce VIPživot se rozhodla připomenout Etzlerovy životní partnerky. Jeho první manželkou byla Jitka Etzlerová, s níž má herec dvě nejstarší dcery Markétu a Magdalénu, jedna z nich z něj udělala už dvojnásobného dědečka. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka Etzler zmínil, že jeho první žena byla úplně nejlepší. „Moje první žena byla tak fantastická, že když jsem se po čtyřech dnech vrátil, plakala, že jsem v pořádku. A já jsem ji opustil,“ svěřil se herec.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Psí šance z.s. (@psi_sance)

Jeho druhou manželkou byla herečka Zuzana Bydžovská, s níž má herec syna. „Každý se musel setkat s celou sérií ženských pomst. Muži nejsou mstiví, ale ženy ano,“ řekl Etzler a pravděpodobně tím myslel právě Bydžovskou, jež se mu po rozvodu mstila na synovi, kterého herec nemohl vůbec vídat. Také proto s ním nemá prakticky žádný vztah.

„Vztah se synem se neurovnal a nikdy nebude dobrej. Se svými dvěma dětmi z prvního manželství jsem v pohodě, akorát toho třetího neznám. Nikdy to nebude dobré. Mám čtyři děti, ale stýkám se jen se třemi,“ konstatoval smutně Etzler. Pomsta Bydžovské byla za to, že ji opustil kvůli herečce Vilmě Cibulkové, která se stala Etzlerovou třetí ženou. S ní ale žádného potomka neměl. Podvedl ji ovšem s mladičkou Radkou Pavlovčinovou, kvůli čemuž spolu Etzler s Cibulkovou prakticky nemluví. 

Nyní tedy Etzler žije v libereckém bytě s mladší partnerkou Helenou Bartalošovou, do chomoutu se ovšem nehrne. „Čím jsem starší, tím víc pozbývám smyslu toho svazku. Byl jsem ženatý třikrát a počtvrté už opravdu nepotřebuju,“ řekl svůj postoj k další svatbě Miroslav Etzler.

Článek Dům a 2 byty nechal bývalkám a sám odešel jen s igelitkou: Miroslav Etzler vysvětlil, proč bude pracovat až do smrti se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Cukrovka mu převrátila život

Hvězda filmu Hranaři, Díky za každé nové ráno nebo Jak se krotí krokodýli má v novém projektu Polabí ještě nějaké to kilo navíc, kvůli kterým ho jeho seriálová choť v podání Cibulkové kibicuje. Ve skutečnosti Etzler zhubnul 30 kilogramů, protože bojoval se zdravotními problémy. Lékaři u něj diagnostikovali cukrovku 2. typu. VIPživot už informoval o tom, že svým způsobem je herec za nemoc, která mu převrátila život, rád.

Byly totiž doby, jak herec opakovaně veřejně přiznal, kdy ve velké míře holdoval alkoholu a jeho životní styl byl hrozný. „I když to zní divně, tak musím říct, že mně ta cukrovka přišla jako dárek. Musel jsem si uvědomit spoustu věcí a v životě je radikálně změnit počínaje stravou a ztrátou mnoha kil. Zhubl jsem třicet kilo a cítím se fajn,“ svěřil se webu Extra šedesátiletý Etzler, který je otcem čtyř dětí.

Bývalky dokázal pořádně vytočit

Jedno z nich, syna Christiana, má s herečkou Zuzanou Bydžovskou, se kterou tvořil svého času pár. Jenže pak se zakoukal do Cibulkové a přišel drsný rozchod. Podle serveru Extra mu Bydžovská nikdy neodpustila, že rozbil rodinu. Dokonce bojkotovala nařízení soudu, aby se mohl stýkat se synem. Ani pozdější manželství s Cibulkovou, která rovněž holdovala alkoholu, nevydrželo, protože ji měl herec zase podvádět s herečkou Radkou Pavlovčinovou.

Bývalky dokázal pořádně namíchnout a stále s nimi má napjaté vztahy. Jenže v herecké branži se občas objeví projekt či představení, kde se s nimi potkává. „V době, kdy už jsme spolu nebyli, jsme pak měli scénu na divadle, kde jsem ji objal a pak pokládal na kanape. Měla hlavu těsně u mě a diváci jí neviděli do úst a ona mi do ucha pošeptala: ,Zkrať to, ču*áku,’“ popsal herec situaci, do níž se dostal s Bydžovskou, v show Jana Krause.

Před partnerkou tajil, s kým hraje

Když se dozvěděl, že se svou exmanželkou bude hrát pár v novém seriálu Polabí, do smíchu mu moc nebylo. Dokonce měl obavy říct to doma. „Své partnerce jsem to tajil 4 měsíce. Ona říkala: ,Kdo hraje tu tvou ženu?‘ a já, že ji pořád nevybrali. Jednou za mnou přišla, že četla, že to hraje Cibulková. A ona ví, že to nebyl úplně harmonický rozchod,“ poznamenal Etzler. Exmanželé se do té doby téměř nestýkali, neúčinkovali v žádných společných projektech, ale pak je Polabí svedlo na společný plac.

Článek Miroslav Etzler tajil, že se vídá se svou exmanželkou. Doma to po 4 měsících prasklo se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Napětí za kamerou je možná větší než před ní

V seriálu si zahrají manžele Beranovy se třemi dospělými dětmi. „Mezi sebou odříkáme věty, co máme ve scénáři, a tím to končí. Mimo napsané dialogy se rozhodně nebavíme a na kafe spolu taky nechodíme,“ přiznal Etzler deníku Blesk. Naše redakce v této souvislosti zaznamenala, že rozdíl mezi rolí a realitou je v tomto případě opravdu velmi zřetelný – herecká spolupráce funguje, ale osobní vztahy zůstávají napjaté. A asi to ještě nějakou dobu potrvá, než se hrany opět obrousí.

Život po herecké manželské zápletce

Etzler v rozhovoru dodal: „Herectví je herectví, život je život. Já mám pocit, že lidé často spojují věci, které spolu nemají nic společného… Funguje to, protože ona je skvělá herečka, tečka.“ Jak je tedy vidět, tato spolupráce je vyvážená profesionálním respektem, nikoliv přátelským poutem. Ovšem právě tohle podle našeho názoru dokazuje, že oba jsou skutečně profesionální herci, kteří umí oddělit své osobní životy od těch hereckých.

V seriálu Polabí se tak máme rozhodně na co těšit. A to tím spíš, že má silné obsazení i v dalších ohledech. Těšit se tak můžete například na Martina Písaříka, Ladislava Hampla a Kristýnu Badinkovou. Všichni už mají za sebou divácky úspěšné projekty, takže se dá očekávat, že na vše elegantně navážou.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Televize Prima (@primaftv)

Nejen Etzler a Cibulková zažili dramata

Ovšem tato herecká dvojice není jedinými známými českými celebritami, které se nerozešly zrovna v dobrém. Naše redakce zaznamenala i další případy.

Dlouhý rozvod Pavly Tomicové s Ondřejem Malým a její nový začátek. Ve hře byla nevěra i bouřlivé tahanice o majetek. Zajímavá byla v jejím případě například uzavřená dohoda exmanželů, která umožnila Tomicové ponechat si veškeré domácí vybavení, ale byt v Hradci Králové si přitom s manželem rozdělila rovným dílem.

Nic příjemného to tedy rozhodně nebylo. A lehké to neměla ani Lucie Vondráčková s Tomášem Plekancem, kteří museli řešit třeba i to, zda jejich děti budou bydlet v Česku, nebo v Americe. Tomáš Plekanec měl navíc už v té době přítelkyni. Lucie to ale ustála a dnes už na ní není dřívější trápení vůbec znát.

Článek Nemají se v lásce, ale nesmí to na sobě dát znát: Cibulková s Etzlerem kvůli natáčení potlačili emoce se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Cukrovka mu změnila život

Za jeho tělesnou proměnou, kdy podstatně snížil svou váhu, stojí nemoc. Začal pít velké množství vody, a to i 14 litrů za den. To už je samozřejmě alarmující. Krevní testy potvrdily cukrovku druhého typu. „Takže mi řekli, že mám možnost skončit jako člověk závislý na inzulinu, na čtyřech pěti šesti dávkách denně, že to může mít perspektivu takovou, že přijdu o nohy, že hrozí mozkové mrtvice, infarkt myokardu a podobně. Anebo s tím musím zkusit něco udělat. Moderním trendem je cukrovku druhého typu léčit jídlem a způsobem života. Takže jsem se rozhodl, že se přeonačím v tom jídle,“ řekl Miroslav v rozhovoru pro Aha!.

Nyní je ve velmi dobré kondici. Také jeho partnerka prošla krásnou proměnou a po porodu syna postupně hubne. „Já měla před těhotenstvím 53 kilo, na to jsem tedy ještě nedosáhla a myslím, že už ani nedosáhnu. Ale takhle mi to stačí, jsem spokojená,“ řekla pro Super. Miroslav sdílel mnoho jejích fotografií od moře v bikinách. „Akorát si pak přečtu hejty, že mám vykojená prsa,“ vyjádřila se Helena.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený mireketzler (@mireketzler)

V plavkách jí to přitom velmi sluší a byla by škoda, kdyby kvůli závistivým a nelibým komentářům přestala své tělo vystavovat. Těhotenství zkrátka tělo změní. Redakce webu VIPživot se rozhodla udělat malou anketu, ve které zjistila, že téměř tři čtvrtiny žen nejsou spokojeny se svým vzhledem po porodu.

Kauza prsa

Za své tělo by se ale ženy rozhodně stydět neměly. Kojení je jedna z nejpřirozenějších věcí, která je navíc pro zdraví dítěte podstatná. A že jsou potom prsa povislá? To přece jen dokládá, že jste skvělá matka! Na toto téma by mohla promluvit také Veronika Arichteva, která se setkala s nemístným komentářem Jolany, manželky herce Filipa Blažka. „Tvl ty kozy, hrůza, děs. Cvičení ti nepomůže,“ napsala tehdy Veronice na Instagram.

Rozpoutala tím bitvu, ze které ale Veronika vyšla jako vítěz. Na instastories následně potvrdila, že se jí Jolana omluvila. A ona omluvu přijala.

Článek Češi se nehezky opřeli do Etzlerovy partnerky. Sice zhubla, ale prý nemá hezká prsa se nejdříve objevil na VIPživot.cz.