Na ulici ho zdraví a objímají, za rohem mu říkají svině. Etzler popsal život na severu Čech a chystá útěk do Prahy

Miroslav Etzler strávil na severu Čech několik let. Teď balí kufry zpátky do Prahy, a důvody nejsou jen pracovní.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Na podzim 2021 mluvil herec Miroslav Etzler o severu Čech jako o východisku. Útočišti, kde může žít venku, kde jeho syn Samík běhá, jezdí na kole a plave, kde se dá dýchat mimo pražský tlak a politické napětí. O necelých pět let později, na konci srpna 2026, popisuje v rozhovoru pro eXtra.cz něco docela jiného. Lidé, o kterých ví, že mu „příliš nepřejí“, ho na ulici zdraví a objímají. A jakmile se otočí zády, slyší: „To je ta proukrajinská svině.“ Někdo mu namazal exkrementy na dveře. Do hospody nechodí. A rodina se vrací do Prahy.

Z útočiště útěkem

Když se Etzler stěhoval z Prahy, podle dřívějších reportáží do Stráže pod Ralskem na Liberecku, měl jasnou představu. Příroda, klid, prostor pro malého syna. V rozhovoru pro FORUM 24 z října 2021 mluvil o severu jako o „východisku“ a „útěku“ od politiky. Ještě v lednu 2023 na CNN Prima NEWS říkal, že Samík je tam šťastný a že v Praze by tohle nešlo.

Jenže někdy mezi tím se něco zlomilo. Etzler se nikdy netajil svými proukrajinskými postoji, a právě ty se v prostředí malého města vrátily jako bumerang. Ne v komentářích na sociálních sítích (ty zná každý veřejně známý člověk), ale v sousedském kontaktu. Na chodníku, za plotem, na dveřích. „Nejhorší zkušenost“ podle jeho slov nebyl anonymní profil na Facebooku. Byl to někdo, kdo přišel k jeho domu a zanechal na dveřích exkrementy.

Pět set hodin v autobuse

Návrat do Prahy ale není jen reakcí na nepřátelství. Etzler to řekl veřejně už 25. srpna 2026, tedy šest dní před publikací rozhovoru o konfliktech se sousedy. Na Super.cz popsal důvody střízlivě:

• Práce. Herec dojíždí do Prahy za natáčením, divadlem, dabingem. Jedna cesta autobusem trvá zhruba tři hodiny. Pracovní den s návratem může narůst na sedmnáct hodin.
• Věk a vyčerpání. Sám odhaduje, že v autobuse strávil nejméně pět set hodin.
• Syn. Samík mění školu i hokejový tým. Pro rodinu je to zásah, ale podle Etzlera nevyhnutelný.

Frustrace ze sousedského nepřátelství je akcelerátor. Ale i bez ní by se rovnice dojíždění dřív nebo později přestala vyplácet.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Názor na ulici versus názor na síti

Herec rozlišuje dvě roviny nepřátelství. Online útoky přicházejí z anonymních a falešných profilů, jsou časté a podle něj předvídatelné. Každý veřejně známý člověk s politickým postojem je zná. Ale osobní kontakt v malém městě má jinou váhu. Nelze ho zablokovat, nelze ho ignorovat, nelze od něj odejít, protože bydlíte ve stejné ulici.

Etzler říká, že debaty „na ulici“ ani „v hospodě“ nemají smysl. Zároveň ale dodává, že s politickými odpůrci lze mluvit srozumitelně i bez vulgarit, a právě v tom se vymezuje vůči svému bratrovi, novináři Tomáši Etzlerovi. Profesní dráhy si váží, ale „moc vadí jeho sprostota“. Shoda v postoji, neshoda ve stylu.

Je to paradox, který přesahuje jednoho herce. V Praze se politický konflikt odehrává převážně na obrazovkách. Na severu Čech, v menším městě, kde se lidé potkávají v obchodě, na chodníku, u školy, se vrací do fyzického prostoru. A tam je mnohem těžší udržet odstup.