Od hitů k maltě a kameni

Maxa se narodil v Mostě, usadil se v Litvínově, kde provozoval klub Pijonýr, a na přelomu tisíciletí patřil k nejviditelnějším českým zpěvákům. Jenže tam, kde jiní umělci po první vlně slávy hledají televizní formáty nebo nostalgická turné, on vzal do ruky lžíci a začal stavět. Roudnický areál přestavuje v rustikálně-koloniálním stylu, který sám navrhuje: středomořské atrium s palmami, reliéfy na zdech, velká terasa s výhledem. O architekturu se zajímá celý život, i když jeho jediné doložené vysokoškolské vzdělání je FTVS UK. Výsledek ale mluví sám: tři budovy byly zkolaudované už v roce 2023, nádvoří je hotové, hlavní část hotelu funguje. Zbývající dvě budovy a plánovaná restaurace koncem roku 2025 stále narážely na stavební řízení a památkovou ochranu. Podle rozhovoru pro PrahaIN Maxa vzkázal úřadům jediné: „Neustoupím.“

Osm pokojů a žádný celebrity brand

Hotel v roce 2025 nabízel osm pokojů k pronájmu. Denní provoz Maxa přenechal Jolaně Szajewské, houslistce ze své doprovodné kapely, která se stala jeho partnerkou i spolupracovnicí v jednom. Sám se soustředí na stavební rozvoj a design. Je to komorní, autorsky řízený projekt, žádný fanshop, žádná pokladna, žádná značka s logem. Pro srovnání: Lucie Bílá provozuje v centru Prahy vlastní divadlo s barem, kavárnou a navázanou značkou. Maxův hotýlek je přesný opak: butikový, osobní, pomalý. A právě ta pomalost je záměrná. Ještě než hotel plně otevřel, v březnu 2022 nabídl pokoje příbuzným svých ukrajinských známých prchajících před válkou.

Hudba nezmizela, jen zpomalila

Poslední řadové album „Sám sebou“ vyšlo v říjnu 2012. Jedenáct plně autorských skladeb, žádný duet, osm měsíců v nahrávacím studiu po pěti letech příprav. Od té doby uplynulo čtrnáct let a oficiální diskografie na Maxově webu žádnou novou desku neuvádí. Není to ale ticho. V dubnu 2024 pro Novinky mluvil o albu připraveném „na příští podzim“. V červenci 2025 pro Český rozhlas znovu popisoval desku těsně před dokončením, texty o životě, neotřelé metafory, jeho styl. Podzim přišel a odešel. A pak další.

Koncertní kalendář přitom běží dál. Na říjen 2026 je v plánu veřejný koncert v litvínovské Citadele, další termíny zahrnují soukromé akce v Praze a Rumburku. Maxa zkrátka neopustil pódia, jen přestal chrlit nahrávky tempem, které od něj průmysl čekal.

Obrazy, endorfiny a dvě životní židle

Vedle hudby a stavby existuje třetí Maxova osa: hyperrealistická malba. Na jeho webu má vlastní sekci, ale fyzicky jsou jeho obrazy v Česku vzácné. Sám v roce 2022 přiznal, že v tuzemsku má asi čtyři plátna, zbytek je prodaný v zahraničí. Malování omezuje podle toho, kolik času spolkne nahrávání a živé hraní.

A pak je tu rovina, o které mluví otevřeně, ale kterou si člověk z titulků o hotýlku neodvodí. Maxa žije s diagnostikovanými depresemi, které ho provázejí od dětství. Antidepresiva nebere. Místo nich sází na fyzickou námahu: posilovnu, sport a právě práci na stavbě. Endorfiny z maltování zdi nebo pokládání kamene jsou pro něj lék. Sám pro svůj životní model používá obraz „dvou židlí“, na jedné sedí umělec, na druhé řemeslník. Obě potřebuje.

Článek Jak žije Martin Maxa: Poslední album vydal před 12 lety, dnes staví rukama a provozuje hotýlek na břehu Labe se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Proč nechce narkózu

Důvod, který Maxa opakuje ve všech veřejných výstupech, je prostý: „Narkóza škodí mozku.“ Žádnou konkrétní lékařskou kontraindikaci nezmiňuje, jde o jeho osobní přesvědčení a o důvěru v to, že lokální anestezie dokáže bolest spolehlivě zablokovat. V rozhovoru pro Super.cz upřesnil, že při lednovém zákroku na pravém rameni šlo o opravu vazů a vyčištění kloubu. Operatér pracoval artroskopicky, přes několik malých vstupů zavedl kameru a nástroje, kloub naplnil tekutinou. Maxa slyšel tým, cítil tlak a manipulaci, registroval zvuky nástrojů narážejících na kost. Bolest ne. „Výživný zážitek,“ okomentoval.

Co říká medicína

Regionální anestezie u ortopedických výkonů není experiment. Podle materiálů Hospital for Special Surgery patří interskalenický nervový blok ke standardním technikám při operacích ramene, pacient může být při vědomí, případně dostane lehkou sedaci proti úzkosti. Závažné komplikace jsou velmi vzácné. Výhodou bývá méně pooperační bolesti a nevolnosti a odpadá nutnost dýchací trubice.

Co je na Maxově případu neobvyklé, není samotná metoda. Je to ochota opakovaně volit bdělou variantu u série ortopedických zákroků a veřejně o tom mluvit jako o vědomém rozhodnutí. České informované souhlasy k artroskopii ramene přitom jako první volbu uvádějí celkovou anestezii, případně kombinaci s regionální. Plně bdělá ramenní artroskopie nepůsobí jako běžně komunikovaný tuzemský standard.

Rok operací, a přesto koncerty

V březnovém rozhovoru pro Blesk Maxa řekl, že má za sebou čerstvou operaci pravého ramene a před sebou ještě druhé rameno, obě kolena a možná další zákrok na krční páteři. Přesná data dalších výkonů veřejně nesdělil, ale rámuje je jako letošní záležitost.

Rekonvalescence po artroskopii ramene podle Cleveland Clinic zahrnuje:

• Hojení ran: 1-2 týdny
• Rehabilitace a návrat funkce: typicky 3-6 měsíců, podle rozsahu opravy i déle
• U kolen po jednodušší artroskopii: berle přibližně 1-2 týdny, plný návrat k aktivitám obvykle za 2-6 týdnů

Pro kytaristu je klíčová nejen uzavřená rána, ale obnovená síla a rozsah pohybu v rameni, tedy měsíce cílené rehabilitace. Přesto na oficiálním webu zůstávají vypsané koncerty v červencových a srpnových termínech i podzimní vystoupení.

Servis těla, ne ústup z práce

Maxa sérii zákroků nerámuje jako konec kariéry ani jako drama. Mluví o nich jako o údržbě, opravě stroje, který chce ještě roky používat. Předčasný důchod, do kterého odešel před dvěma lety, na jeho tempu nic nezměnil. „Jenom mi dvanáctého přijde důchod,“ řekl s úsměvem. Dál koncertuje, maluje, plánuje.

Podle redakce VIP život je právě tohle na celém příběhu nejzajímavější: ne samotný fakt, že člověk slyší, jak mu do ramene tepe dláto, ale to, že si tuhle zkušenost vědomě vybírá, znovu a znovu, protože ji chápe jako nejkratší cestu zpět na pódium. Až Maxa příště lehne na operační stůl a uslyší první úder majzlíku, bude vědět přesně, co přijde. A právě v tom je rozdíl mezi prvním a druhým zákrokem při vědomí: poprvé je to zvláštní zážitek, podruhé informované rozhodnutí.

Článek Cítím, jak mi tam sekají dlátkem a jak mě šijou. Martin Maxa odmítá narkózu a chystá se na další operaci se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Nechyběli brácha, exmanželka ani syn

Na zpěvákovu narozeninovou oslavu dorazili nejen přátelé a kolegové, ale také lidé, kteří v jeho životě sehráli zásadní roli. Redakci VIPživot neuniklo, že na ní nechyběl starší bratr, který měl podle všeho Maxu přivést k hudbě. Dorazila i jeho první manželka, s níž má nejstarší dceru Barboru.

Pravděpodobně největší pozornost na sebe strhl syn Ivoš, který je Maxovi čím dál podobnější nejen vzhledem, ale i talentem. Právě on po slavném tátovi zdědil cit pro umění a pro kreativitu – už dříve se ukázalo, že ho to táhne k filmu, fotografii i vizuální tvorbě. Maxa navíc sám opakovaně mluvil o tom, že umění je v jejich rodině silně zakořeněné, pravděpodobně stejně jako posilování.

Oslava se nesla ve velkém stylu a jistě se jednalo o večer plný vzpomínek, smíchu, přípitků a lidí, které má rád. A právě to bylo na celé události nejsilnější – Maxa se tentokrát neukázal jen jako zpěvák a někdejší idol žen, ale hlavně jako táta, bratr a muž, který si po letech umí vážit obyčejného rodinného štěstí. Dokonce si se svým bratrem zazpíval písně od bratří Nedvědů.

Roční trest za zabití

Dnes už si své soukromí Maxa pečlivě hlídá. Po rozpadu dlouholetého vztahu s partnerkou Sylvou, která se tedy na oslavě neukázala a s níž má syna a dceru, se stáhl víc do ústraní a svůj osobní život příliš nekomentuje. Podle dřívějších vyjádření žil po rozchodu spíše sám a soustředil se hlavně na práci, rodinu a vlastní klid. Nyní již delší dobu žije s houslistkou Jolanou.

Jenže nebyly doby, kdy by měl Maxa důvod k oslavám. Jeho život totiž neprovázely jen úspěchy, obdiv fanynek a hudební kariéra. Už jako velmi mladý si nesl trauma, které by poznamenalo každého. Redakce VIPživot připomíná tragédii, kterou zpěvák zažil na vojně. Tehdy totiž nešťastnou náhodou zastřelil kamaráda.

„Dodnes mám v hlavě tu situaci, vteřinu po vteřině i s vjemem střelného prachu. Přesto jsem přesvědčený, že jsem nemohl ničemu zabránit,“ zavzpomínal Maxa na tragickou událost. A právě to byly jeho vůbec první vážné oplétačky se zákonem – a také zkušenost, na kterou se podle lidí z jeho okolí nedá nikdy zapomenout. Za neúmyslné zabití mu totiž hrozil zhruba rok vězení.

Spor s vlivným politikem

A nebylo to naposledy, kdy se dostal do nepříjemné situace. Další velký problém přišel po letech ve chvíli, kdy chtěl podle svých slov pomoci známé. Když ji našel v hotelovém pokoji ve velmi podnapilém stavu s nahým mužem, situace se měla během chvíle zvrtnout v pořádný skandál.

O to horší byl ale fakt, že z naháče se později vyklubal holandský politik a z Maxy se v tu ránu stal údajný násilník. „Dodnes to nemohu přijmout. Udělali ze mě násilníka a já vím, že jsem nevinný,“ svěřil se zpěvák v pořadu 13. komnata Martina Maxy. Celá kauza mu tehdy pořádně zkomplikovala život i soukromí a podle jeho vlastních slov se bolestivě podepsala i na rodině.

Možná i proto působí dnešní Martin Maxa jinak než dřív. Méně okázale, víc smířeně. Po všech životních karambolech jako by si nejvíc cenil právě chvílí, kdy může sedět u jednoho stolu s rodinou, dívat se na své děti a vědět, že to nejdůležitější mu zůstalo. A jeho 65. narozeniny to jen potvrdily – za svaly, image drsňáka a hlasem, který zná celé Česko, je pořád hlavně chlap, který má za sebou hodně těžké kapitoly. O to víc si teď užívá ty šťastné.

Článek Martin Maxa se pochlubil rodinou: Na oslavu 65. narozenin dorazil starší bratr i první manželka, syn Ivoš po něm zdědil lásku k umění se nejdříve objevil na VIPživot.cz.