Vrchní, prchni a nečekaná životní role

Šíp tehdy poprosil Ladislava Smoljaka, zda by mohl přijít jen tak na kukandu. „Chtěl jsem vidět, jak Láďa režíruje,“ píše v knize. Netušil, že mu role pozorovatele dlouho nevydrží.

Když se ukázalo, že někdo musí obsluhovat promítačku, Smoljak ho bez váhání posadil k epidiaskopu. A když přišla legendární scéna s Dádou Patrasovou, Smoljak měl jasno a dal svému kamarádovi jasné instrukce: „Karle, přiklekni k tomu křeslu… aby bylo vidět, že do ní hučíš.“ A tehdejší herecký elév svěřený úkol zvládl tak přesvědčivě, že se Dáda rozhodla celou improvizaci posunout ještě dál. „Tak já tu nabídku beru, pane Šíp,“ odpověděla mu na jeho žertovné pozvání na vínečko. Dál už Šíp celý zážitek příliš nerozvádí. Zrudl prý ovšem jako rak a nějak se z celé té situace vymluvil. Jednoduše nesebral odvahu se s Dádou opravdu sejít. A je to škoda – kdo ví, jak by to jinak dopadlo.

Humor, který skrývá i těžké životní momenty

Příběh s Dádou je jen jednou z mnoha epizod, které Šíp v nové knize odhaluje. Naše redakce zaznamenala něco, o čem ví jen málo lidí. Karel Šíp totiž jako rychlopísař tajně pomáhal s opisováním textů Charty 77. „Vždy po pracovní době… psal jsem ilegální texty,“ uvádí v knize. Později se ničím podobným příliš nechlubil. A podobných zmínek tam najdete více. Nevyhýbá se ani hodně citlivým tématům, jako je například šikana na vojně. V redakci se tak jednoznačně shodujeme na tom, že tyhle Šípovy vzpomínky nejsou jen retro zábavou, ale i citlivým ohlédnutím za dobou, která formovala celou generaci.

A vlastně je dobře, že se o něm teď mluví i trochu v jiném světle poté, co mu nedávno uškodil skandál s vtipem o znásilnění. Mnozí ho považují za necitlivého ke skutečným obětem takových zločinů. Sám Šíp ale bohužel v této otázce sebereflexe příliš nepobral. „Nerozumím výrazu korektní humor. Nevím, co to je. Humor je buď dobrý, nebo špatný. To je jako s muzikou. Nevím, kde jsou hranice a kdo je stanovuje. Jestli vůbec existují. Pak už by to ale zavánělo cenzurou a myslím, že každý, kdo humor provozuje, si je má nastavit sám,“ vyjádřil se v jednom rozhovoru. A této teze se stále drží. Tak snad mu tahle kniha alespoň malinko spraví reputaci.

Článek Tajná stránka Karla Šípa: V knize vypráví příběhy, které dosud nespatřily světlo světa. Sbalil i Patrasovou se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Vtip, který rozvířil debatu

„U soudu stál nějaký chlap za znásilnění…“ začal a mnohým divákům v tu chvíli ztuhla krev v žilách. O něčem takovém se totiž vtipkovat spíš nehodí, jak většina společnosti míní. A není divu, že se sociální sítě okamžitě zaplnily komentáři, podle nichž se Šíp „zasekl v devadesátkách“ a veřejnoprávní televize by měla být při vybírání témat, která do živého vysílání pustí, mnohem citlivější.

Zástupci České televize však nad moderátorem i přes všeobecné rozhořčení stále drží ochrannou ruku. Uvedli, že šlo o vtip kolující na internetu. „Jsme si zcela jisti tím, že pan Karel Šíp, který je i autorem scénáře, tím rozhodně nevtipkoval na vrub postižených žen.“ Tím však podle nás celá diskuse rozhodně neskončila. A ani skončit nemůže, pokud se chceme i nadále nazývat civilizovanou společností.

Etika veřejnoprávního média

Protože to, co je podle některých „jen“ vtip, může být pro jiné bolestivá narážka. V redakci jsme se shodli, že humor má své hranice, zejména ve vysílání, které sledují statisíce lidí různého věku i životních zkušeností. Česká televize argumentovala tím, že cílem pořadu je pobavit, ne zlehčovat vážná témata – jenže jak je vidět, obojí najednou prostě dělat nelze.

Dost možná za to může i známý postoj Karla Šípa k humoru. On totiž podle svých slov něco jako kontroverze nezná. „Nerozumím výrazu korektní humor. Nevím, co to je. Humor je buď dobrý, nebo špatný. To je jako s muzikou. Nevím, kde jsou hranice a kdo je stanovuje. Jestli vůbec existují. Pak už by to ale zavánělo cenzurou a myslím, že každý, kdo humor provozuje, si je má nastavit sám,“ nechal se slyšet v rozhovoru pro iDnes. To ale podle nás nic nemění na tom, že v době, kdy se společnost snaží obětem sexuálního násilí více pomáhat a otevírat prostor pro diskusi, působí podobné glosy minimálně staromódně a necitlivě (ne-li něco horšího).

A Česká televize by to stejně jako ti, kteří v ní účinkují, rozhodně měla brát v potaz. Jinak se jednoho dne může stát, že se na ni nebude dívat opravdu už vůbec nikdo.

Článek Karel Šíp pobouřil diváky, když ve svém pořadu začal mluvit o znásilnění. Doufal, že se lidi pobaví se nejdříve objevil na VIPživot.cz.