Proč „24 let“ a co se za tu dobu stalo

Číslo 24 není legislativní milník. Je to prostý dopočet: Přeučil odešel do starobního důchodu kolem roku 2002, kdy mu bylo 65 let. Od té doby nepřestal pracovat a nepřestal platit. Za tu dobu se v Česku vystřídalo osm vlád. Žádná z nich povinnost sociálního pojištění pro pracující důchodce nezrušila. Ale od 1. ledna 2025 existuje sleva 6,5 % na důchodové pojištění, kterou mohou uplatnit zaměstnanci i OSVČ pobírající starobní důchod. Fakticky to znamená, že zaměstnanec-důchodce odvádí ze svého vyměřovacího základu už jen zlomek procenta místo dřívějších 6,5 %. Stát problém po dvou dekádách nezrušil, zlevnil ho.

Ne každý důchodce platí stejně

Systém rozlišuje tři režimy a každý funguje jinak:

• Zaměstnanec – pojištění běží automaticky, ale se slevou 6,5 %, kterou uplatní zaměstnavatel. Reálný odvod zaměstnance klesá na přibližně 0,6 % z vyměřovacího základu.
• OSVČ – sleva 6,5 % se uplatňuje přes roční přehled příjmů podaný na ČSSZ. Povinnost platit zálohy trvá, ale výsledná částka je nižší.
• Dohoda o provedení práce (DPP) – účast na pojištění vzniká teprve od příjmu 12 000 Kč měsíčně. Kdo se vejde pod tuto hranici, neplatí nic.

Přeučil jako herec pracuje pravděpodobně v kombinaci zaměstnaneckých a autorských smluv. Princip, který kritizuje, platí pro statisíce lidí. Ke konci roku 2025 pobíralo v Česku starobní důchod 2,346 milionu lidí a nezanedbatelná část z nich stále pracuje.

Stát nechce osvobodit, chce motivovat

Směr, kterým se MPSV ubírá v rámci důchodové reformy, není zrušení odvodů. Resort mluví o „motivaci k setrvání v pracovně aktivním životě i v důchodovém věku“. Konkrétně chystá automatické každoroční navyšování vyplácené penze za práci v důchodu podle odpracované doby. Logika je jasná: stát nechce pracující seniory z pojistného systému vyvázat, chce jim dát důvod v něm zůstat. Z pohledu Přeučila, a tisíců lidí v podobné situaci, to ale pořád znamená totéž: peníze odtékají do systému, ze kterého už prakticky nemohou čerpat víc, než jim stát přiznal. Sleva pomáhá peněžence, neřeší pocit nespravedlnosti.

Evropa nemá jednotnou odpověď

Kdo čeká, že „jinde v Evropě to dávno zrušili“, narazí na realitu: jednotné evropské pravidlo neexistuje. Systém MISSOC Evropské komise ukazuje, že každý stát řeší pracující důchodce po svém, od úplného osvobození přes snížené sazby až po plnou účast. Česko se slevou 6,5 % zařadilo někam doprostřed. Není to nejtvrdší režim, ale ani ten nejvelkorysejší.

Princip versus praxe

Přeučilova výtka nikdy nebyla primárně o penězích. V původním rozhovoru mluví o tom, že pracuje, protože chce: „Dokud mohu, dokud je zájem, hraju.“ Finanční nutnost nezmiňuje. Jeho spor je principiální: proč má člověk, který celý život odváděl a důchod si vysloužil, platit dál do systému, z něhož už de facto čerpá? Stát po 24 letech odpověděl. Ne zrušením povinnosti, ale slevou a příslibem budoucích bonusů. Pro devětaosmdesátiletého herce, který si naplánoval kariéru do 104 let, to zní jako odpověď na špatnou otázku.

Článek Přeučilovi je 89 a stále platí sociální pojištění. Je to na rakev, žádná vláda to za 24 let nezměnila, říká se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Láska, která přišla jako odměna

Eva Hrušková o svém manželství mluví otevřeně a bez příkras. „Máme se za odměnu,“ řekla v rozhovoru pro Lifee a dodala, že klíčem je tolerance a vědomí, že fungující partnerství přichází se zralostí. Přeučil to vidí podobně, v lednu 2026 popsal, jak spolu tráví většinu dne: hrají divadlo, cestují po republice, doma si pouštějí opery, oslovují se „Evinko“ a „Jeníčku“ a drobné služby jeden druhému berou jako samozřejmost.

Formulace „věnují si každou minutu“ je samozřejmě nadsázka. Ale jen mírná. Jejich pracovní a soukromý čas se prolíná tak těsně, že hranici mezi nimi hledáte marně. Společné divadlo založili prakticky ve chvíli, kdy se dali dohromady, a od té doby spolu objíždějí sály, školy, zámecké zahrady i venkovní pódia po celém Česku. Přeučil to sám potvrdil: „Když jsme se s Evou seznámili, divadlo jsme společně založili.“

Rodinné divadlo jako motor každodennosti

Divadlo Evy Hruškové, Jana Přeučila a Zdeňka Rohlíčka funguje přes dvacet let jako zájezdový soubor: matka, otec, syn. Repertoár sahá od klasických pohádek jako Čert a Káča nebo Šípková Růženka přes Pověsti české a pražské až po Řecké báje. Nejde tedy jen o pohádkovou produkci, ale o program s edukativní ambicí, kde se děti zapojují, zpívají a reagují na loutky.

Že soubor žije i v roce 2026, dokazuje třeba Městské divadlo v Mariánských Lázních, které má na 21. července nasazeného Čerta a Káču. Hrušková tak není herečkou, která vzpomíná na slavnější časy. Je principálkou, která balí loutky do auta a jede hrát. Právě ta nepřetržitá aktivita, plánování, cestování, kontakt s publikem, je podle nás jedním z nejpodceňovanějších důvodů, proč působí tak vitálně. Mozek i tělo mají pořád co dělat.

Recept, který není žádný zázrak

Když se novinářky ptají Hruškové na tajemství mladistvého vzhledu, nedostávají odpověď o jedné krabičce krému. Dostávají seznam návyků, které drží roky:

• Obličejová jóga – cvičí ji doma, bez trenéra. Podle Cleveland Clinic existuje malá studie s pozitivním výsledkem, ale důkazy jsou zatím omezené a rutina vyžaduje vysokou pravidelnost. Hrušková ji zjevně drží.
• Přerušovaný půst a vyvážená strava – nejí pozdě, jí střídmě, nepřejídá se.
• Pitný režim – ráno připravuje čaj už večer předem, přes den pije pravidelně.
• Chůze a jóga – hodně chodí, cvičí jógu na záda, nepřepíná se.
• Lehké líčení i doma – řasenka a pudr jako každodenní rituál pro vlastní pocit, ne pro okolí.
• Kvalitní kosmetika – bez konkrétních značek, ale s důrazem na pravidelnost.
• Spánek a psychická pohoda – opakovaně zdůrazňuje, že klid v hlavě je základ.

Žádný z těchto bodů sám o sobě nezpůsobí, že člověk vypadá o dvacet let mladší. Ale jejich součet, držený dekádu po dekádě, vytváří efekt, který je na Hruškové vidět. Štíhlá postava, upravené vlasy, výrazný úsměv a energie, s jakou mluví o práci i o manželovi, to všechno skládá dojem, který lidé kolem ní popisují jako „nestárnoucí“.

Ani popírání věku, ani rezignace

Zajímavé je, jak Hrušková ke stárnutí přistupuje. Nehledá elixír mládí a netváří se, že jí je třicet. „Každý věk má něco svého,“ řekla už v roce 2017. „Je jasné, že vypadám jinak než ve dvaceti.“ Věří levanduli a heřmánku, ale taky doktorům, chodí na prevenci, na fyzioterapii, bere vážně signály těla.

Právě tahle rovnováha mezi péčí a přijetím je podle nás to, co ji odlišuje od celebrit, které buď stárnutí agresivně popírají, nebo na sebe rezignují. Hrušková dělá každý den trochu pro sebe, obličejovou jógu, procházku, čaj, líčení, a zbytek energie věnuje divadlu, manželovi a publiku. Není v tom žádná extravagance. Je v tom disciplína a radost.

Popelka, která si pohádku žije

Srovnání s její nejslavnější rolí se nabízí, ale posouvá se. V Popelce z roku 1973 byla křehká dívka s pohádkovým obličejem. Dnes, o více než půl století později, je z ní štíhlá, živá dáma, která stále nosí ten výrazný úsměv a jemnost projevu, jenže k nim přidala nadhled, zkušenost a partnerství, které jí viditelně svědčí.

Její „recept“ se dá napodobit bod po bodu: chodit, pít, cvičit obličej, jíst střídmě, spát, udržovat se v dobré náladě. Přesný výsledek zaručit nelze, ale směr ano. Eva Hrušková v červenci znovu nasedne do auta s loutkami a pojede hrát Čerta a Káču do Mariánských Lázní. V čtyřiasedmdesáti. S manželem po boku a s energií, kterou by jí záviděla leckterá kolegyně o generaci mladší.

Článek Potkali se po padesátce, od té doby si věnují každou minutu. Hrušková vedle Přeučila jen září, v 74 letech vypadá jako padesátnice se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Nenadává na důchod, ale na odvody

Od svých pětašedesáti let je herec na penzi, ale žádný odpočinek se nekoná. Kdyby tomu tak nebylo, Přeučil se obává, že by hned zestárnul. „Dokud mohu, dokud je zájem, hraju,“ řekl webu České důchody s tím, že má dobré geny. „Táta byl také stále aktivní, i když si odseděl patnáct let v šíleném bolševickém kriminále. Dožil se téměř 90, tak to mám dobré, mám to naplánované do 104, protože čtyřka je moje šťastné číslo,“ dodal. Na rozdíl od svých profesních kolegů si na výši svého důchodu nestěžuje.

Rozčilují ho spíš povinné odvody, které musí jako pracující senior platit, i když od loňska má nárok na slevu ze sociálního pojištění. Umělci si většinou stěžují, že jejich penze je citelně pod hranicí průměrných zhruba 21 tisíc korun. Když si současně přivydělávají, jsou ve hře odvody. „Zdravotní chápu. Ale trošku mě mrzí, že žádná vláda, žádní politici, se nad tím nezamysleli, a měli by, že lidé, kteří jsou v důchodu a pobírají tento poplatek, jak bych to řekl, za celoživotní práci, platí ještě sociální. Tomu já nerozumím, proč. Celý život odváděli a proč mám ještě platit, to nechápu,“ podivil se herec.

Září štěstím po boku Popelky

Přestože se Přeučil snaží udržovat se v kondici, zdraví ho občas zradí. Loni zkolaboval na pohřbu herce Jiřího Krampola a záchranka ho musela odvézt do nemocnice. „Udělalo se mi špatně, protože odešel můj velký kamarád. Já jsem z toho byl v šoku a udělalo se mi nevolno,“ svěřil se Přeučil webu Super. „Bylo tam horko, vydýchaný vzduch. Honzík byl navíc nabalený, plus klobouk, takže horko a dehydratace,“ poznamenala jeho žena Eva Hrušková. Naštěstí jsou už problémy zažehnány a pár se objevil i ve společnosti.

Své současné manželce věnoval herec i jednu z kapitol své biografie Deset klobouků Jana Přeučila. Byl ženatý celkem třikrát. Poprvé to bylo už na vojně a vztah dlouho nevydržel. Jeho druhou ženou se stala herečka Štěpánka Haničincová, se kterou byl až do její náhlé smrti. Pro Přeučila to byla velká rána a možná nečekal, že se znovu zamiluje. Přes čtvrtstoletí ale září štěstím po boku první televizní Popelky Evy Hruškové. Seznámili se celkem fádně na chodbě domu na pražských Vinohradech. Byli sousedé dlouhé roky a poté, co herec ovdověl, to mezi nimi zajiskřilo.

Článek Elegán českého filmu si naplánoval život do 104 let. Jan Přeučil si na penzi nestěžuje, ale štvou ho odvody se nejdříve objevil na VIPživot.cz.