Osm let na papíře, celá generace na plátně

Čísla mluví jasně. Janžurovou a Balzerovou dělí pouhých osm let, méně než průměrný věkový rozdíl mezi sourozenci v některých českých rodinách. Přesto na plátně fungují jako matka a dcera bez jediného zaváhání. Proč? Protože celá ženská linie ve filmu je záměrně stylizovaná. Nejde o realistický rodokmen, ale o model chování: panovačná babička, panovačná matka, panovačná vnučka.

A právě tady se ukazuje, jak výjimečný ten osmiletý rozdíl je i uvnitř samotného filmu. Tatianu Dykovou, která hraje vnučku, od Balzerové dělí 29 let. Od Janžurové dokonce 37 let. Obojí generačně sedí. Jediná anomálie v celé rodové linii je právě vztah Janžurová–Balzerová, a paradoxně právě ta drží celou konstrukci pohromadě. Janžurová totiž nehraje stáří. Hraje autoritu.

Bývalí manželé jako rozvedený pár

Casting Teorie tygra má ještě jednu pozoruhodnou vrstvu. Ondřej Pavelka a Eva Salzmannová, kteří byli v reálném životě manželé, se před kamerou potkali v linii rozpadlého vztahu. Žádný z nich se k téhle shodě veřejně nevyjadřoval a produkce ji nijak marketingově nevytěžila. Prostě se to stalo, a funguje to.

Podobně nenápadně působí i fakt, že Bartoška s Balzerovou se jako filmoví partneři sešli po jednačtyřiceti letech. Podle oficiálního presskitu režisér u Balzerové zdůrazňoval, že hledal herečku, která postavu „nekarikuje“. Podle sekundárních filmových databází měl roli kapitána původně hrát Milan Lasica, který ji odmítl; nahradil ho Arnošt Goldflam.

Šest tropických týdnů a zmrzlinová aféra

Natáčení trvalo třicet dní rozložených do šesti týdnů, které zasáhly jedno z nejteplejších období roku. Tropická vedra ovlivňovala nejen náladu štábu, ale i logistiku: exteriéry se točily brzy ráno nebo pozdě odpoledne, aby světlo i teplota byly snesitelné.

Z placu si herci odnesli drobné historky, které zůstaly zasuté v dobových tiskových materiálech. Nejcitovanější z nich patří Jakubu Kohákovi. Ten si stěžoval, že Jiří Bartoška kupoval „holkám zmrzlinu“, ale jemu, svému filmovému synáčkovi, nikdy žádnou nepřinesl. Bartoška se pro roli musel navíc naučit jezdit na motorce, což dodávalo jeho postavě veterináře v krizi středního věku fyzický rozměr, který by pouhé hraní nevytvořilo.

Článek Janžurová hrála matku Balzerové, přitom je starší jen o 8 let. Zákulisí Teorie tygra je plné podobných absurdit se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Tři inscenace, dvě jeviště, jeden příběh

Aktuálně existují tři stále hrané tituly, v nichž se Remundová a Janžurová potkávají na scéně. První je Pusťte mě ven! v Divadle Kalich, komedie, kterou Sabina režíruje a zároveň v ní hraje Karolínu, zatímco Iva Janžurová nese celý večer jako Joce de Guérande. Sama Sabina svou roli označuje za „roličku služky“ s výstupem na začátku a na konci. Matka nese inscenaci herecky, dcera ji drží režijně.

Druhý titul je Veletoč, rovněž v Kalichu. Tady je situace ještě osobnější: autorkou komedie je Iva Janžurová. Napsala ji, hraje v ní Helgu a na jevišti stojí vedle vlastní dcery. Třetí inscenací jsou Jezinky a bezinky ve Studiu DVA, kde Janžurová ztvárňuje Martu Brewsterovou a Sabina Remundová je opět podepsaná jako režisérka i herečka.

Tři tituly, dvě scény, a v každém z nich jiná konstelace moci: jednou Sabina režíruje, jednou hraje vedle matky-autorky, jednou dělá obojí.

Maminka psala, táta režíroval

Rodinná divadelní tradice u Remundových a Janžurové není jen metafora. V devadesátých letech provozovali Iva Janžurová a Stanislav Remunda vlastní zájezdové divadlo, pro které si psali hry. Doložitelné jsou tituly jako Vrátíš se ke mně po kolenou nebo Pudl a Magnólie; sama Janžurová v rozhovoru pro Českou televizi potvrdila, že si se Stanislavem „psali svoje vlastní hry„. Úplný soupis se dnes dohledat nedá, ale princip je jasný: divadlo v téhle rodině znamenalo celý výrobní řetězec, napsat, obsadit, režírovat, odehrát, naložit do auta a jet na další štaci.

Stanislav Remunda přitom nebyl jen rodinný zájezdový režisér. V Divadle na Vinohradech uvedl celkem 22 inscenací. Vinohradský bulletin dokládá tituly jako Kočka na rozpálené plechové střeše, Noc s leguánem, Troilus a Kressida, Šestá žena Modrovousova nebo Lištičky. Byl označován za „hereckého režiséra“, jeho práce stála na psychologicky laděném vedení herců.

Sabina v tomhle prostředí vyrostla. Šatny, rekvizity, kostýmy, táta v hledišti. Divadlo pro ni nebylo nedostupnou institucí, ale každodenním provozem.

Dcera režíruje matku, jak to funguje?

Otázku, kterou si položí každý, jak to vypadá, když dcera dává pokyny jedné z nejslavnějších českých hereček, Sabina Remundová ve veřejných rozhovorech rámuje věcně, skoro až lakonicky. Není prý přísná ani příliš mluvná, jde „rovnou k věci“. Herec i režisér mají přijít připraveni. O matce říká, že je vždy připravená, nikdy hysterická, citlivá, laskavá a rozumná.

Na otázky, jestli to mezi nimi neskřípe, odpovídá jednoduše: kdyby jim to lidsky nebo umělecky skřípalo, do společné práce by nešly. Podrobnosti rozebírat odmítá: „Je to jenom naše.“ Společnou práci označuje za „krásný způsob spolubytí“ a dodává: „Chci s maminkou být.“

Zajímavý je kontrast s otcovým stylem. Stanislav Remunda vedl herce skrze psychologii, dlouhé rozbory, důkladnou přípravu. Sabina veřejně artikuluje úspornější přístup, méně slov, víc přímosti. Společný základ je ale zřejmý: oba staví na herci, ne na výpravě nebo konceptu.

Ne stín, ale dílna

Sabina Remundová první režii, televizní Maryšku, stihla ještě před mateřstvím, v jednatřiceti. Pak přišly děti, syn Vincenc a dcera Adina, a dlouhé roky věnované rodině. Sama říká, že je ráda, že tu první režijní zkušenost udělala včas, protože později by k ní možná neměla odvahu. Cestu si přitom hledala sama, rodiče jí podle jejích slov „cestičku neumetali“.

Dnes stojí v pozici, kterou v českém divadle nemá nikdo jiný. Režíruje vlastní matku, hraje vedle ní, a ta matka zároveň píše hry, ve kterých spolu vystupují. Není to nostalgie po rodinné tradici. Je to fungující provoz, tři inscenace v repertoáru, vypsané termíny, vyprodané sály.

Článek Maminka psala hry, táta režíroval, ona teď režíruje maminku. Remundová a Janžurová spolu hrají v inscenaci se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Tři týdny, čtyři zrušené akce

Časová osa mluví jasně. Nejprve se neodehrálo představení Audience u královny 22. května, pak Divadlo Kalich 3. června operativně nahradilo Veletoč, v němž Janžurová hraje, komedií Přání; vstupenky nechalo v platnosti, ale herečku na jevišti diváci neviděli. Následoval zrušený narozeninový speciál Tobogan – Iva Janžurová 85, plánovaný na 13. června jako přímý přenos Dvojky ze Stavovského divadla. A web Národního divadla už k začátku června vede i další Audienci u královny z 14. června jako zrušenou. Čtyři akce ve třech týdnech, ve třech různých institucích. To není kolaps jednoho večera. To je zdravotní stopka.

Oslava, která se nekonala

Tobogan měl být slavnostní. Aleš Cibulka chystal hodinový pořad s hosty, orchestrem a vzpomínkami na šest dekád herecké kariéry. Začátek v jedenáct dopoledne, přenos na Dvojce, vyprodané hlediště. Podle oficiálního oznámení Národního divadla zrušení inicioval právě profesor Neužil, který se obával zbytečného zdravotního rizika spojeného s kontaktem s velkým množstvím lidí krátce po uzdravení. Podle nás je to signál, že rekonvalescence sice probíhá, ale organismus pětaosmdesátileté ženy po zápalu plic ještě není připravený na zátěž plného sálu.

Diváci, kteří si koupili vstupenky online nebo převodem, dostanou peníze zpět automaticky. Kdo platil na pokladně, musí se obrátit na pokladny Národního divadla. Náhradní termín narozeninového pořadu zatím oznámen nebyl, pořadatelé slíbili, že informaci zveřejní včas.

Déjà vu z října 2023

Janžurová se zápalem plic nebojuje poprvé. V říjnu 2023 skončila na Homolce s těžkou pneumonií, Národní divadlo tehdy přesunulo Audienci u královny z 28. října až na 18. května 2024. Neužil pro média uvedl, že herečka „na zápaly plic často trpí“. Den před kolapsem Janžurová sama pro Blesk popsala, jak po předchozí květnové hospitalizaci po třech dnech odešla z nemocnice, dobrala léky a hned šla hrát, v Kalichu, ve Studiu DVA i v Národním divadle. Pracovní tempo nepřerušila. Tělo si o den později řeklo o pauzu samo.

Co zůstává v programu, a co je nejisté

Podle aktuálních webů obou divadel jsou zatím stále vypsané tyto nejbližší termíny s Janžurovou:

• 25. a 26. června 2026 – Kytice v Národním divadle
• 1. července 2026 – Pusťte mě ven! v Divadle Kalich
• 31. srpna 2026 – Audience u královny (další řádný termín po zrušeném červnovém)

Žádný z nich dosud nebyl zrušen. To ale neznamená jistotu. Pokud by rekonvalescence pokračovala déle, než naznačuje poslední veřejné vyjádření, mohou padnout i tyto termíny. Sledovat se vyplatí přímo weby Národního divadla a Divadla Kalich. Iva Janžurová se podle posledních zpráv naštětsí zotavuje. Kde přesně rekonvalescenci tráví, nikdo veřejně neupřesnil. Jisté je zatím jedno: tělo, které šest dekád sloužilo jevišti, si tentokrát vynutilo delší přestávku, než byla herečka ochotná připustit.

Článek Záchranku volali přímo ze Stavovského divadla. Iva Janžurová zrušila oslavu narozenin, bojuje se zápalem plic se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Tři týdny, tři zdravotní zásahy

Pátečnímu kolapsu předcházela série komplikací, které se postupně stupňovaly. Už 14. května Janžurová zrušila plánované hostování ve Strážnici. „Kašlu a chraptím,“ vysvětlovala tehdy s tím, že ji skolila viróza. Krátce nato ji na chalupě postihl skokový tlak, dcery ji odvezly do Nemocnice Na Homolce, kde strávila tři dny.

Co následovalo, vystihuje celý paradox jejího přístupu k práci. Podle vlastních slov odešla z nemocnice a rovnou zamířila hrát, nejprve do Kalichu, pak do Studia DVA a 19. května, v den svých 85. narozenin, nastoupila na jeviště Národního divadla v Kytici. Domů se prý dostala až po půl druhé ráno. O tři dny později stála znovu v zákulisí Stavovského divadla. Tentokrát už ale na jeviště nevyšla.

Zápal plic a den intenzivní léčby

Den po zrušeném představení přinesl Blesk vyjádření profesora Petra Neužila z Nemocnice Na Homolce: Janžurová má zápal plic a po dni intenzivní léčby se cítí výrazně lépe. Oficiální nemocniční bulletin ani stanovisko Národního divadla k diagnóze zveřejněny nebyly, mluvčí ND Tomáš Staněk se držel formulace o náhlé zdravotní indispozici.

Homolka přitom není pro Janžurovou neznámé prostředí. V únoru 2016 tam podstoupila plánovaný kardiochirurgický zákrok, operaci srdeční chlopně. Při letošní přednarozeninové kontrole byla chlopeň podle dostupných informací v pořádku. Nynější problémy tak podle všeho nesouvisí přímo s chlopní, ale spíš s celkovým přetížením organismu po sérii virózy, tlakového výkyvu a návratu k intenzivnímu hraní. Lékařské potvrzení takové dedukce ale veřejně nezaznělo.

Jedenáct let na jevišti jako královna

Audience u královny měla premiéru 19. března 2015 a od té doby patří k nejžádanějším titulům Národního divadla. Už v červnu 2018 měla inscenace za sebou sto repríz, přes 63 000 prodaných vstupenek a dlouhodobou návštěvnost 98 %, čísla, kvůli nimž divadlo zavedlo zvláštní režim prodeje vstupenek.

Janžurová v roli hraje Alžbětu II. v rozpětí od 25 do 86 let. Představení trvá zhruba tři hodiny s jednou dvacetiminutovou přestávkou a herečka z jeviště mizí jen výjimečně. Pro pětaosmdesátiletou ženu s kardiologickou historií je to výkon, který vyžaduje mimořádnou fyzickou i psychickou kondici. Právě ta je teď hlavní otázkou.

Co bude s lístky a dalšími termíny

Národní divadlo u zrušeného večera 22. května nabízí vrácení vstupného v plné výši. Postup závisí na způsobu nákupu:

• Online platba kartou nebo převodem – refundace jde automaticky na účet, nejpozději do 7 pracovních dnů.
• Nákup v pokladně ND – nutné do 7 dnů od data představení přijít s vstupenkou do některé pokladny Národního divadla.
• ColosseumTicket nebo Ticketportal – řešit přímo s prodejcem.

Náhradní termín konkrétně za 22. května zatím oznámen nebyl. Audience u královny ale z repertoáru nezmizela, na webu ND zůstávají vypsané termíny 14. června a 30. srpna 2026, oba jako vyprodané. Zda na nich Janžurová skutečně nastoupí, je otázka, na kterou dnes nedokáže odpovědět nikdo kromě jejích lékařů.

Výdrž, která se obrací proti sobě

Když Janžurová začátkem května mluvila s ČTK o svých plánech, řekla, že největší relax zažívá po zvládnutém představení. Celou kariéru budovala pověst herečky, která nechybí. V rozhovoru potvrdila, že bude hrát i v den 85. narozenin, a dodržela to. Po tlakové příhodě na chalupě utekla z nemocnice rovnou na jeviště. Po viróze se vrátila, jakmile přestala chraptět.

Právě ta mimořádná pracovní výdrž, která z ní udělala legendu českého divadla, je teď tím, co budí největší obavy. Tělo poslalo v květnu tři varování za sebou. Páteční večer ve Stavovském divadle ukázal, že čtvrté už nepřišlo, přišel kolaps.

Článek Už před představením říkala, že se necítí dobře. Janžurová zkolabovala v zákulisí Stavovského divadla se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Kdo všechno žije pod jednou střechou

Vila Janžurových funguje jako vícegenerační dům minimálně od devadesátých let. V prvním patře generačního stromu stojí Iva Janžurová, legendární herečka, která i v pětaosmdesáti hraje sedm divadelních inscenací na třech pražských scénách. Pod ní, obrazně i doslova, žijí její dcery Sabina a Theodora Remundovy se svými partnery. Třetí generaci tvoří Sabininy dospělé děti Vincent a Adina.

Už v roce 2014 Janžurová popisovala uspořádání domu tak, že Sabina měla vlastní vstup do své části. Soukromí tedy existovalo, ale sdílená kuchyň, zahrada a chodba ho spolehlivě relativizovaly. Dnes je rozložení jiné, děti vyrostly, potřeby se posunuly, ale princip zůstává: společný dům, společný provoz, a tím pádem i společné třecí plochy.

Muž, který velmi pracuje

Sabinin manžel Adam Pitra je od roku 2007 šéfem výpravy v Městských divadlech pražských a souběžně navrhuje scénografie pro další divadla, film i televizi. Jeho profesní medailon čítá desítky realizací. Pracovní nasazení je nesporné.

Jenže právě to nasazení má svůj domácí rub. Remundová ve starším rozhovoru pro Český rozhlas řekla bez obalu: veškerá tíha domácnosti a péče o děti spočívá na jejích bedrech, protože muž velmi pracuje. Nejde o jednorázový výlev, ale o opakovaně zmiňovaný stav. Když byly děti malé, jezdila s rodinou i chůva Libuška, která částečně suplovala prázdné místo po stále nepřítomném partnerovi. Dnes chůvu nahradili Vincent s Adinou, umějí vařit, pomáhají s venčením. Změnila se generace pomocníků, ne model.

Podle nás je důležité vidět, že Remundová manžela veřejně neobviňuje. Popisuje stav, ne viníka. Říká „těžká práce“, ne „špatný manžel“. Je to zažitá dělba rolí, ne nově vyhřezlý konflikt, a právě ta zažitost je na tom nejzajímavější i nejtíživější.

Buldok z Poděbrad jako stresový test

Jarní natáčení seriálu Buldok z Poděbrad, který TV Nova nasadila od 8. března 2026, přineslo Remundové dosud nejnáročnější pracovní období. Jak si Redakce VIPŽivot všimla, sama to potvrdila v promo materiálech Novy i v březnovém rozhovoru: prakticky nepřetržitá přítomnost na place, dojíždění a minimum času na cokoli jiného.

Domácnost v té době ustála jen díky nejbližším. Dospělé děti převzaly běžný provoz, Janžurová zůstala soběstačná. Manžel? O jeho zapojení v tomto období dostupné zdroje mlčí. Sabina pouze zmínila, že nestíhala se starat ani o maminku, a to u ženy, která jinak nese zodpovědnost za celý dům, znamená hodně.

Paradoxně právě Janžurová měla v Buldokovi hrát epizodní roli, ale kvůli viróze o ni přišla. Pětaosmdesátiletá herečka to komentovala věcně, bez dramatizace, stejně jako většinu věcí ve svém životě.

Nepsaná ústava vily Janžurových

Když se novináři ptají na pravidla soužití, odpovědi z rodiny jsou překvapivě konzistentní. Janžurová v rozhovoru citovaném bulvárními médii mluvila o „nevyřčené, nepsané dohodě velké vzájemné tolerance“. Přidala detail, který leccos vysvětluje: k partnerům svých dcer se chová „strašně něžně“, protože ví, že bez ohleduplnosti by společné bydlení nefungovalo.

Z veřejně dostupných výroků se dají vyčíst tři principy, na kterých vila stojí:

• Tolerance bez smlouvy. Nikdo nepodepsal domovní řád. Funguje to na tichém předpokladu, že každý občas skousne něco, co mu vadí.
• Ohleduplnost k příchozím. Partneři dcer nejsou Janžurovi, vstoupili do hotového ekosystému a matriarchální strana rodiny to reflektuje.
• Praktická výpomoc podle kapacity. Kdo zrovna může, ten vaří, venčí, nakupuje. Když Sabina natáčela, přebraly to děti. Když dcery pečovaly o nemocného Stanislava Remundu, vařily i pro matku.

Žádný z těchto bodů není revoluční. Ale udržet je dekády v domě, kde žijí silné osobnosti s vlastními kariérami, vyžaduje víc energie, než si většina lidí dovede představit.

Co drží Remundovou pohromadě

Na otázku, kdy se vrátí ke psaní scénářů, odpověděla Remundová na stránkách České televize upřímně: má „velikou touhu zase psát“, ale chybí jí koncentrace a klid. Herecká práce a rodina zabírají všechno. Není to rezignace, spíš realistický popis ženy, která ví, že den má jen čtyřiadvacet hodin a většinu z nich už někomu dluží.

V den svých pětaosmdesátin, 19. května 2026, stála Iva Janžurová na jevišti Národního divadla v Kytici. Velké oslavy odmítla, maximálně prý pozve rodinu na večeři. V té větě je celá vila Janžurových: práce místo okázalosti, rodina u jednoho stolu a tiché vědomí, že to drží pohromadě hlavně proto, že se o to někdo každý den stará.

Článek Tři generace v jedné vile a manžel, který kvůli práci nevezme do ruky ani koště. Remundová popsala, jak to funguje v domě Janžurových se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Přízemí, patro, podkroví: kdo bydlí kde

Rozložení domu kopíruje jednoduchou logiku: každé podlaží, jedna rodina. Přízemí patří Ivě Janžurové. Volba nebyla estetická, ale ryze praktická: byt v přízemí si s partnerem Stanislavem Remundou vybrali kvůli jeho horší pohyblivosti, aby nemusel do schodů. Po Remundově smrti herečka v bytě zůstala. Vzpomínky a klid přízemí jí vyhovují, a kdykoliv potřebuje společnost, stačí vyjít na chodbu.

O patro výš žije mladší dcera Theodora Remundová s manželem Tomášem Hoštičkou a třemi syny. Dominantou jejich bytu je velká kuchyň, kterou kdysi zařizoval právě Stanislav Remunda, a která dnes slouží jako přirozené centrum rodinného dění, místo, kam se všichni stahují o svátcích i obyčejných nedělích.

Nejvýš, v podkroví vybudovaném z původní půdy, bydlí starší dcera Sabina Remundová s manželem Adamem Pitrou a dvěma dětmi. Její byt je z celého domu nejneobvyklejší: pás oken kolem dokola, hodně světla a výhled na Prahu i na přistávající letadla. Sabina sama ho při natáčení VIP Prostřeno popsala jako netradiční bydlení. Dohromady dům pojme tři rodiny, pět vnoučat a podle tehdejší reportáže dokonce čtyři kuchyně.

Nevyřčená dohoda velké vzájemné tolerance

Tři rodiny v jednom domě zní jako recept na každodenní třenice. Janžurová to v rozhovoru pro iROZHLAS pojmenovala stručně: funguje to na „nevyřčené dohodě velké vzájemné tolerance“. Dcery podle ní musejí buď pomáhat, nebo strpět její „mateřskou nekázeň“. Ona zase respektuje, že každá domácnost si žije po svém.

Klíčové je, co v domě chybí: společná obývací místnost, společný jídelní stůl, společný denní režim. Nic z toho. Každý byt má vlastní vstup do svého světa. Rodina se ve starších vyjádřeních shoduje na principu „vidíme se, jen když chceme“, a právě tahle architektonicky i vztahově vyjednaná míra odstupu drží soužití pohromadě. Paradox domu spočívá v tom, že blízkost tří generací funguje ne díky permanentní pospolitosti, ale díky možnosti kdykoliv zavřít dveře.

Zahrada: jediný skutečně sdílený prostor

Uvnitř domu má každý svůj byt. Venku je to jiné. Zahrada patří všem, a nikdo nemá poslední slovo. Podle dostupných zdrojů z roku 2025 je právě zahrada hlavním zdrojem drobných rodinných třenic. Janžurovou dokáže spolehlivě rozčílit jediná věc: když někdo nešetrně zastřihne strom nebo keř.

Kdo přesně drží v rukou zahradnické nůžky a jak často k tomu dochází, veřejné zdroje neupřesňují. Jisté je, že největší tlak v tomto domě nevytváří společná střecha, ale společný pozemek. Interiér má jasné hranice: dveře, podlaží, kuchyně. Zahrada žádné hranice nemá. A právě tam se tři představy o tom, jak má vypadat zeleň, občas srazí.

Chalupa jako protipól

Sabina Remundová má k zahradničení blízko, ale svůj ventil nachází jinde, na jihočeské chalupě. V Show Jana Krause popsala víkendy na venkově jako čas, kdy „pracuje na chalupě a dělá tam všechno sama“. Pěstování je pro ni relax, fyzická práce protiváha k městskému životu. Na chalupě je zahrada jen její.

Pražská vila a jihočeská chalupa tak tvoří dva póly rodinného života. Praha znamená blízkost, logistiku tří domácností, školy, práci, sdílenou zahradu s občasným jiskřením. Venkov znamená ticho, soukromí a lopatu v ruce bez nutnosti vyjednávat s kýmkoliv o tvaru živého plotu.

Dům, který drží pohromadě díky odstupu

Střešovická vila zvenčí nepůsobí honosně: sekundární zdroje ji popisují jako nenápadnou prvorepublikovou stavbu. Uvnitř ale skrývá promyšleně rozdělenou domácnost, kde tři generace žijí vedle sebe, aniž by si lezly na nervy. Až na tu zahradu.

Tři rodiny, pět vnoučat, čtyři kuchyně a jeden trávník, na kterém se občas láme chleba. Možná právě v tom je recept: nesdílet všechno, ale vědět, co sdílet musíte, a u toho vydržet.

Článek Jak bydlí Iva Janžurová: Tři rodiny, jedna vila, dvě patra a zahrada, kvůli které ztrácí nervy se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Během představení nemohla vstát

Ikona československé kinematografie je hvězdou francouzské komedie Pusťte mě ven!, kterou nedávno reprízovalo pražské Divadlo Kalich. Během představení se ale odehrála scéna, která do nej nepatřila. Vyjma Janžurové to věděla snad jen její dcera Sabina Remundová, která hru režírovala. Herečka měla vstát z křesla, ale ukrutná bolest v kolenou jí to nedovolila. Instinktivně se za ně popadla a ve tváři se zračilo utrpení.

A zatímco se publikum smálo, herečka trpěla. Ale jako skvělá profesionálka to na sobě nedala znát. V duchu hesla, že show musí pokračovat, statečně hrála dál. Postěžovala si sice na artrózu, ale vypadalo to jako vtip, který do inscenace patří. Jenže realita byla jiná. „Skutečně jsem se nemohla bolestí zvednout,“ přiznala Janžurová serveru Blesk. „Strašně mě zlobí chrupavky u kolen. Všichni ortopedi mi říkají, že potřebuji jedinou věc – nové klouby…“ dodala.

Maminka aspiruje na roli robotky

Jenže na zákrok se zatím herečka, která zářila ve snímcích Světáci, Což takhle dát si špenát, Pane, Vy jste vdova, Čtyři vraždy stačí, drahoušku, Výlet, Ene bene nebo Teroristka, moc nehrne. Snaží se o kolena pečovat po svém. Používá masážní přístroje pomáhající při chronických bolestech kolen, které kombinují infračervené teplo, vibrace i kompresní tlak. „V příštím filmu bude Ivuška hrát roli robotky Irmy šéfujíci celé umělé inteligenci, čili již nyní se pečlivě připravuje,“ okomentovala na sociálních sítích snímek maminky s aparáty na kolenou hereččina dcera Theodora Remundová.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Theodora Remundová (@theodora_remundova)

Degenerativní onemocnění kloubů ale dokáže být extrémně nepříjemné, zejména když se dostane do pokročilé fáze. „Jak osteoartróza postupuje do středního a těžkého stadia, léčba může zahrnovat předepsané léky proti bolesti, injekce kortikosteroidů, operaci k vyrovnání kostí nebo totální náhradu kolenního kloubu, aby se zmírnila bolest a zlepšila funkce kloubu,“ cituje revmatoložku Nancy Carteronovou server Healthline. Výměna kloubu podle ní pacientům pomůže od silných, přetrvávajících bolestí a obnoví sníženou funkci kolene.

Článek Herečka trpěla, publikum se smálo: Provalil se zdravotní problém Ivy Janžurové. Bolestí kloubů se ale nenechá ovlivňovat se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Dcery chtěla před herectvím ochránit

Iva Janžurová se řadí mezi nejvýraznější postavy českého herectví. Na svém kontě má obrovské množství divadelních i televizních rolí. Redakce VIPživot připomíná, že je držitelkou dvou Českých lvů za nejlepší herecký výkon v hlavní roli. Dokonce získala i několik zahraničních ocenění. Od prezidenta ČR si převzala medaili Za zásluhy II. stupně a obdržela také Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra.

A přestože herectví miluje, nikdy nechtěla, aby se její dcery Theodora a Sabina Remundovy vydaly stejným směrem. „Říkala jsem si, že je k tomu nepustím. Chtěla jsem je od toho ochránit, protože jsem měla veliký nápor práce v televizi, filmu i divadle, ale pořád jsem zažívala nějaké ústrky a vnímala, že herec je otrokem všech. Takový úděl jsem jim nepřála,“ svěřila se Janžurová v rozhovoru pro Prima Ženy.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Sabina Remundová (@sabina.remundova)

I přes veškerou snahu se její dcery staly slavnými umělkyněmi. Z Theodory, která má s manželem tři syny, se stala herečka, stejně jako z její sestry Sabiny, která je také velmi talentovanou scenáristkou. Ta s manželem vychovává dvě děti. A právě její dcera Adina, jediná vnučka Ivy Janžurové, má k herectví slušně našlápnuto. Navíc je své babičce velice podobná.

Celá rodina pohromadě

Iva Janžurová má velkou rodinu, která stále drží pohromadě, a to doslova. Všichni totiž žijí v jednom domě. Redakce VIPživot se o jejich soužití zajímala a vypadá to, že vše šlape jako hodinky. V přízemí budovy žije Iva Janžurová, nyní již sama, jelikož její manžel před lety zemřel. O patro výše bydlí s rodinou její dcera Theodora.

A podkroví vily ve Střešovicích zase patří dceři Sabině, která zde žije s manželem a dětmi. Mají krásný výhled na celou Prahu. „Je to netradiční bydlení. Vymyslel nám ho náš kamarád Pavel. Kolem dokola je pás oken. Co miluju na tomhle domu, je pohled na přistávající letadla,“ řekla před časem Sabina Remundová webu Aha!.

Článek Jediná vnučka Ivy Janžurové podědila její rysy: Má našlápnuto k tomu stát se herečkou se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Obě dcery jsou herečky

Iva si pro své dcery nepřála, aby byly herečkami. Osud a cílevědomost žen jejímu přání ale nebyly nakloněny. „Říkala jsem si, že je k tomu nepustím. Ani na filmování jsem je nebrala. Jen jednou, když jsem neměla hlídání, stály někde na Moravě v komparzu. Chtěla jsem je od toho ochránit, protože jsem měla veliký nápor práce v televizi, filmu i divadle, ale pořád jsem zažívala nějaké ústrky a vnímala, že herec je otrokem všech,“ svěřila se pro iPrima.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Sabina Remundová (@sabina.remundova)

Sabina Remundová je známou divadelní a filmovou herečkou, zahrála si například v seriálu Kukačky nebo v Případech 1. oddělení, informuje Wikipedie. Její sestra Theodora je rovněž herečkou a také dokumentární režisérkou a má 3 děti.

Sabina je matkou 2 dětí a ani u jednoho z nich to zatím nevypadá, že by šly v hereckých šlépějích rodiny. „Vincent teď uvažuje, že bude právníkem, studuje teď ekonomii a právo. Je po maturitě a je na vysoké škole. No a Adinka, ta je na střední škole a studuje fotografii. Já jsem hlavně ráda, že si nevybrali střední hereckou školu, ale uvidíme, jakým směrem se to vyvine,“ řekla pro Extra.

Manžel na dovolené nejezdil

Manželem Sabiny je Adam Pitra, filmový a divadelní architekt a scénograf. Přiznala, že je workoholikem. „Když byly moje děti malé, jezdila jsem s nimi velmi odvážně na dovolenou a zažili jsme nejedno dobrodružství. Tatínek dětí vždycky raději chodil do práce, nikdy s námi na dovolené nebyl. Společnicí a vydatnou pomocnicí nám byla chůva Libuška. Ta by mohla vyprávět o všech adrenalinových zážitcích se mnou,“ svěřila se sympatická herečka v rozhovoru pro iDnes.

Jako rodina spolu ale vycházejí velmi dobře. Žijí pod jednou střechou v pražských Střešovicích ve vile, kterou si Iva pořídila s partnerem Stanislavem. Iva obývá přízemí, Theodora s rodinou první patro a Sabině s rodinou náleží podkroví. Vidí se ovšem jen, když chtějí.

Drobné neshody ale i přesto někdy nastanou, což je zcela normální a pochopitelné. „Občas kvůli zahradě. Když někdo uřízne něco, co nemá, a podobně. Na to jsem háklivá a to pak třeba i křičím,“ řekla Iva s úsměvem.

Článek Janžurová bydlí s celou rodinou pod jednou střechou. Vnoučata se, ke štěstí maminky, herectví vyhnula obloukem se nejdříve objevil na VIPživot.cz.