Zuzana Bydžovská promluvila o alkoholu i bolestném vztahu se synem. Etzlerova slova ji pronásledují dodnes

Tři Čeští lvi, dvě filmové role alkoholiček v jediném roce a rodinný příběh, který se v médiích vrací už sedmnáct let. Zuzana Bydžovská osslavila 10. října pětašedesátiny.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Když letos v létě uváděla film Pod parou, řekla větu, která zní jako osobní vyznání, i když formálně mluví o své postavě: „Lidé si pomáhají berličkami v podobě alkoholu a může se za to zaplatit krutá daň.“ Jenže u Bydžovské nikdy nevíte, kde končí role a kde začíná herečka. Právě ta neochota pustit novináře za práh dělá z každého jejího slova událost, a ze starých výroků Miroslava Etzlera o jejich synovi příběh, který žije vlastním životem.

Herečka, která alkohol hraje, ale nemluví o něm

V roce 2007 vytvořila v komedii Gympl postavu Kocourkovy matky, ženy, která se zpíjí, zatímco její syn dospívá. Za tu roli dostala Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli. Postava se vrátila ve Vejšce a letos v létě ji uzavřela ve filmu Džob: podle recenze iDNES její hrdinka končí v léčebně s alkoholovou demencí. Oblouk jedné fiktivní matky, táhnoucí se osmnáct let.

Paralelně s Džobem přišel do kin Pod parou, kde Bydžovská hraje tělocvikářku Vlastu. Presskit filmu ji popisuje jako jedinou z kvarteta kamarádek s „dlouholetou praxí“ v konzumaci alkoholu. Recenzent Totalfilmu napsal, že právě na její postavě snímek ukazuje, jak fatální alkoholismus může být. Bydžovská sama k filmu řekla, že je o krizích ve vztazích a životě. Nic víc. Žádné osobní přiznání, žádná zpověď. Jen přesně odměřená věta, kterou si člověk může přečíst dvěma způsoby.

Etzlerova verze, která přežívá dekády

Rodinný příběh kolem syna Kristiána se v médiích objevil poprvé v roce 2009. Tehdejší bulvární článek popsal spor o soudem stanovené víkendové setkávání a citoval Etzlera: „S Kristiánem jsem jako otec vůbec nedostal šanci.“ Bydžovská tehdy mlčela. Etzler ne.

V roce 2011 pronikl na veřejnost další střípek, tentokrát od ní. Po rozchodu mluvila o samotě a smutku a o Etzlerovi řekla, že spolu „nejsou kamarádi“. O synovi ani slovo. Etzler mezitím v rozhovoru pro CNN Prima NEWS v roce 2023 přiznal, že „byl idiot“, že si vážil kariéry víc než dětí a že je to jeho „největší stigma“. A v sekundárně citovaném rozhovoru zazněla věta ještě tvrdší: „S Kristiánem se to už nikdy nespraví. Je to velká vnitřní bolest.“

Kristián je dnes dospělý muž. Veřejně nevystupuje, o jeho životě není nic známo. Příběh tak zůstává vyprávěný jedním hlasem, Etzlerovým. A právě proto přežívá: jednostranné vyprávění nemá kdo opravit, doplnit ani uzavřít.

Mlčení jako strategie i prokletí

Bydžovská patří k herečkám, které si soukromí střeží s disciplínou hraničící s profesionální paranoiou. Tři České lvy (za Gympl, Venkovského učitele a Mamas & Papas) ji řadí mezi nejuznávanější české filmové herečky poslední generace. Divadelní kariéru začínala v Divadle Na zábradlí, celá devadesátá léta strávila v Národním divadle. Přes Arcidiecézní charitu Praha finančně podporuje školní docházku dětí v Ugandě. To všechno je veřejně doložitelné.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený R E Z A V Ý🏡 (@rezavy_apartment)

Co doložitelné není, je její verze příběhu o synovi. A tady vzniká paradox: čím méně mluví, tím víc prostoru zabírá Etzlerova verze. Každý bilanční text k jejím narozeninám, každá nová role spojená s alkoholem znovu aktivuje staré citace, staré domněnky, staré otázky. Její mlčení není neutrální, je to prázdné místo, které média spolehlivě zaplní tím, co mají po ruce.

Kontext, který přesahuje bulvár

Spor o kontakt dítěte s jedním z rodičů není jen mediální kuriozita. Ještě v únoru 2026 se na půdě Poslanecké sněmovny debatovalo o zpřesnění pojmu „nejlepší zájem dítěte“, o roli opatrovnických soudů a o situacích, kdy dítě jednoho z rodičů odmítá. Případ Bydžovská–Etzler je v tomto světle jen jeden z tisíců, které české soudy řeší, jen s tím rozdílem, že u něj zná jména celá země.

Jak si Redakce VIPŽivot všimla, oba filmy, které letos Bydžovskou spojují s tématem alkoholu, jsou aktuálně dostupné na Netflixu, Pod parou i Džob. Kdo chce pochopit, proč se o téhle herečce mluví právě teď, najde odpověď spíš v nich než v bulvárních archivech.

Zuzaně Bydžovské je dnes pětašedesát. Tři lví sošky na poličce, dvě filmové alkoholičky na plátně a jeden příběh, který za ni vypráví někdo jiný. Možná je právě tohle její nejsilnější role, ta, kterou odmítá hrát.