Zrůda, ošklivá, kdo by jí udělal dítě? Kovalová ukázala hejty, které dostala za to, že nechce být matkou

Violoncellistka Terezie Kovalová zveřejnila na Instagramu komentáře, které jí lidé posílají kvůli rozhodnutí nemít děti. Útoky míří nejen na její volbu, ale i na vzhled.

Zdroj fotografie: Nextfoto

9. května 2025 řekla v rozhovoru pro iDNES větu, která zní banálně: „Já děti neplánuji.“ Zmínila zdravotní důvody i životní styl. O necelý rok později její partner Vítězslav Bečka veřejně popsal, proč podstoupil vasektomii, jako logické rozhodnutí a sdílenou odpovědnost páru. Abstraktní „nechceme děti“ se tím proměnilo v konkrétní, nevratný krok. A právě ten, zdá se, část publika přestala komentovat a začala trestat.

Od názoru k činu, od debaty k útoku

Kovalová téma mateřství neotevřela poprvé. Už v roce 2022 v rozhovoru pro Super.cz říkala, že se do mateřství „moc nehrne“, mluvila o problémech se sebepřijetím i o hormonální antikoncepci. V květnu 2025 byla explicitnější. A v březnu 2026 přidal mužskou perspektivu Bečka v podcastu Netabuj: vasektomii popsal jako odpovědnost, kterou nese pár společně, ne jen žena.

Právě tahle eskalace, od vágního „asi ne“ přes jasné „ne“ až po chirurgický zákrok, zřejmě vyostřila reakce. Dokud šlo o názor, dalo se polemizovat. Jakmile se z něj stal fakt, část komentujících přepnula do režimu osobní dehonestace.

Dvojí metr, který potvrzují i data

Podle Sociologického ústavu AV ČR je dobrovolná bezdětnost v Česku stále menšinová, přibližně každý desátý bezdětný respondent uvádí, že děti prostě nechce. Výzkum mužské bezdětnosti z téhož pracoviště navíc explicitně pojmenovává přetrvávající dvojí standard: u žen se rozhodnutí nemít děti čte jako odchylka od očekávané role, u mužů jako životní volba.

V praxi to znamená, že žena, která řekne „nechci být matka“, nečelí jen nesouhlasu. Čelí disciplinaci. A ta se v online prostředí typicky přelévá do tělesného ponižování: útočníci nemíří na argument, ale na vzhled, atraktivitu, „hodnotu“. Přesně to popisují komentáře, které Kovalová podle svých slov na Instagramu zveřejnila.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Terezie Kovalova (@tereziekoval)

Není v tom sama

Podobnou zkušenost má herečka Iva Pazderková. Po výroku „Zjistila jsem, že děti nechci“ následovala vlna hejtů a podle serveru Expres.cz dokonce návrh na vyhození z reklamní kampaně. U Kovalové je ale specifická kombinace dvou spouštěčů: bezdětnost plus partnerova vasektomie. Nejde jen o postoj, ale o nevratný krok, a právě ten část publika vnímá jako provokaci.

Kovalová přitom dlouhodobě staví svou veřejnou komunikaci na otevřenosti. Sama řekla, že když se rozhodne o něčem mluvit, už neřeší, jestli udělala správně. Sdílenou zranitelnost považuje za důležitou i pro ostatní. Zveřejnění hejtů tak není výkřik do tmy, ale součást jejího komunikačního vzorce.

Co s tím může člověk dělat

Hrubá urážka typu „ošklivá“ nebo „zrůda“ sama o sobě nemusí být trestným činem. Trestní rovina nastupuje hlavně u pomluvy, tedy při sdělení nepravdivého údaje způsobilého vážně ohrozit něčí pověst, a to i přes internet. Vedle toho občanský zákoník chrání důstojnost, čest a soukromí a umožňuje žádat stažení zásahu, omluvu i peněžité zadostiučinění za duševní útrapy.

Prakticky to znamená:

• Dělat screenshoty a ukládat URL i s časovým razítkem.
• Odlišit jednorázovou urážku od opakovaného obtěžování.
• Problematické účty blokovat a hlásit platformě.
• Při vyhrožování nebo organizované kampani konzultovat právníka či policii.

Čím definitivněji osobní rozhodnutí navenek působí, tím víc lidí přestává argumentovat a začíná útočit. Kovalová to ví. A místo aby hejty schovala, udělala z nich veřejný dokument o tom, jak česká společnost reaguje na ženu, která řekne „ne“, a myslí to vážně.