Zesnulý kardinál Duka měl do poslední chvíle naději. Myslel si, že dostal druhou šanci na život

Zesnulý kardinál Dominik Duka až do posledních dnů věřil, že se z vážných zdravotních potíží zotaví. Přátelům i spolupracovníkům opakoval, že mu Bůh dopřál druhou šanci.

Zdroj fotografie: Draceane / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

V úterý nad ránem bylo oznámeno, že emeritní pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka zemřel ve věku 82 let. Naše redakce zjistila, že rozhodně nešlo o onen příslovečný blesk z čistého nebe. Jeho zdravotní stav byl totiž v posledních týdnech velmi vážný – kardinál mimo jiné podstoupil 6. října blíže neupřesněnou akutní operaci. Poté byl propuštěn, avšak jeho stav se rychle zhoršil a hospitalizace se opakovala.

Poslední veřejné vyjádření bylo plné naděje

Dva dny před smrtí kardinál Duka na svém facebookovém profilu napsal: „Díky všem za podporu vašich modliteb! Byly chvíle, kdy jsem si myslel, že se spolu rozloučíme.“ Tím odkazoval na ony krušné dny, které trávil v nemocnici a lékaři mu příliš nadějí nedávali. Když se však jeho stav zlepšil, vzal to jako další šanci na život – a rád se o tuhle radost podělil i s věrnými věřícími.

Díky všem za podporu vašich modliteb! Byly chvíle, kdy jsem si myslel, že se spolu rozloučíme, ale díky Bohu, díky lékařům a díky vám pokračujeme na společné pouti s nadějí směrem k Horizontu, kterým je Ježíš Kristus – Bůh z Boha, Světlo ze světla! https://t.co/9XlqTmcjJZ

Výběry z bankomatu už nejsou zdarma. Tyto banky si nově účtují mastné poplatky

udalosti247.cz

2 h

— Kardinál Duka (@dominikduka) October 30, 2025

A pokračoval: „Díky Bohu, díky lékařům a díky vám pokračujeme na společné pouti s nadějí směrem k Horizontu, kterým je Ježíš Kristus – Bůh z Boha, Světlo ze světla!“ Šlo o velmi osobní vzkaz, který si jistě řada lidí mohla vztáhnout i na sebe. Vždyť Spasitel dává i v dnešní době naději mnoha lidem. Jenže bohužel se ukázalo, že ona slova o cestě k Horizontu byla prorocká, i když to emeritní pražský arcibiskup tehdy ještě nevěděl.

Kariéra s historickým podtextem

Dominik Duka zastával úřad pražského arcibiskupa od roku 2010 do 2022 a v roce 2012 byl jmenován kardinálem papežem Benediktem XVI. (mimochodem této cti se mu dostalo teprve jako šestému Čechovi vůbec). V českých zemích tedy zanechal rozhodně velmi významnou stopu – a to tím spíš, že jeho životní cesta rozhodně nebyla snadná. Například v době komunistického režimu působil v utajení a byl po dlouhý čas i vězněn. Přesto se po převratu snažil o co nejobjektivnější vyjednání církevních restitucí po roce 1989.

Spolupracoval také s řadou univerzit, významně přispěl k překladu Bible do moderní češtiny, vydal řadu odborných textů a také se velmi aktivně podílel na budování vzdělávacích institucí. Díky tomu byl nositelem řady medailí a vyznamenání. Obdržel například Řád Bílého lva (2016) za „zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky.“

V redakci jsme se ovšem jednoznačně shodli, že jeho vliv sahal i do oblasti pastoračního života. Vedl totiž mnohé duchovní obnovy, rozvíjel řízení diecéze i podporu křesťanské mládeže a nepřehlédnutelně také udržoval dialog s veřejností (i když mu to na oplátku dávali mnohdy různí hateři, jak se říká, „sežrat“). Zkrátka a dobře – snažil se o otevřenou církev doby postkomunistické. A tento jeho odkaz se do paměti lidí promítne dozajista ze všech nejvíce.