Studenková nazvala české herečky Schlampe. Slovo znamená coura a v podcastu ho zopakovala třikrát

Slovenská herečka Zdena Studenková v podcastu opakovaně použila německé slovo Schlampe, které slovník Duden definuje jako urážlivé a diskriminační označení ženy.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Pasáž, která v červenci rozvířila česká i slovenská média, ve skutečnosti nezazněla minulý týden. Epizoda „Zdena je len jedna!“ podcastu Hovory s Timeou vyšla už 18. dubna 2026 a téměř tři měsíce si jí skoro nikdo nevšiml. Pak ji někdo vytáhl, sociální sítě ji roznesly, a z posledních čtyř minut necelé hodinové nahrávky se stal nejcitovanější herecký výrok léta.

Co přesně Studenková řekla

Klíčová pasáž se nachází v úplném závěru epizody, zhruba od padesáté druhé minuty. Studenková mluví o tom, že dřív se od herečky čekalo, že bude „krásna“, nebo přinejmenším bude působit „čisto upravene“, „a nie ako taká tzv. šlampe“. Vzápětí přidává, že dnešní kinematografie „to tak má“, že jsou v ní „také šlampe“, že ji nezajímají filmy se „zanedbanými, prefajčenými ľuďmi“ a že se na tenhle „neumytý“ styl prostě nechce dívat.

Veřejně dostupný přepis je automatický a místy kostrbatý, ale směr je jednoznačný: nejde o opatrnou výhradu k jednomu castingu. Je to plošný odsudek celého vizuálního směru, kterým se podle Studenkové ubírá současný film.

Proč zrovna německy, a proč to slovo tak bolí

Duden u hesla „Schlampe“ uvádí dva významy. První: nepořádná, zanedbaná, neupravená žena. Druhý, výslovně označený jako diskriminační: žena, jejíž život je považován za sexuálně nemravný. V obou případech jde o nadávku, ne o neutrální popis.

Proč Studenková sáhla po němčině? V téže epizodě mluví o rodinném zázemí „bratislavských Němců“, o matce z německé školy a o „německé disciplíně“, která ji formovala. Německý výraz má v jejím slovníku zjevně větší údernost než slovenský nebo český ekvivalent. A právě tady se estetická kritika překlápí do osobního ponížení; ne proto, že by řekla „herečky dnes vypadají hůř“, ale proto, že na ně vztáhla slovo, které slovník klasifikuje jako urážku.

Studenková versus dnešní film: dva světy

Výrok nestojí ve vzduchoprázdnu. Studenková svou veřejnou personu staví na disciplíně a upravenosti desítky let. V rozhovoru pro Markízu zdůrazňovala, že miluje módu a chodí upravená vždy. V podcastu přidala, že ani doma nesnese roztrhané oblečení a považuje domácí rezignaci na vzhled za „začátek konca“. Nejde o jednorázovou hlášku, ale o hluboce zakořeněný hodnotový postoj.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Jenže dnešní česká kinematografie funguje na jiném principu. Stačí se podívat na nominace Českého lva za rok 2025: oceňují se výkon, typová přesnost, věrohodnost. Žádná z kategorií nehodnotí, jestli herečka vypadá „čisto upravene“. Civilnost a autenticita nejsou nedostatek, jsou záměr.

Studenková hájí starší model hvězdné reprezentace, kde herečka měla být vždy o stupeň krásnější než divačka v hledišti. Dnešní film chce něco jiného: aby postava vypadala jako člověk, ne jako obálka časopisu. Obě pozice mají svou logiku. Problém nastává ve chvíli, kdy se ta první vyjádří slovem, které druhou stranu nesrovnává, ale ponižuje.

Není to poprvé, ale tentokrát šla dál

Studenková nebyla k české produkci vždy diplomatická. Redakce VIPŽivot připomíná, že už v roce 2013 si v rozhovoru pro Novinky stěžovala na slabé scénáře a na štáby, které jí připadaly „jako FAMU na výletě“. Tehdy ale mířila na řemeslné podmínky, na kvalitu textů, organizaci natáčení, profesionalitu zázemí.

V roce 2026 posunula kritiku jinam. Od scénářů k tělům. Od pracovních podmínek k tomu, jak herečky vypadají. A od věcného tónu k dehonestujícímu výrazu. Rozdíl v intenzitě je zřetelný.

Ticho na druhé straně

K polovině července 2026 se nepodařilo dohledat přímou veřejnou reakci žádné konkrétní české herečky ani oficiální stanovisko profesní organizace. Žádné zrušené angažmá, žádný veřejný distanc. Studenková zůstává etablovanou osobností s vazbami na české prostředí: hostovala v Praze, hrála v českých filmech, české publikum ji dodnes spojuje se snímkem S tebou mě baví svět.

Krátkodobě jde spíš o reputační škrábanec než o profesní stopku. Dlouhodobě ale zůstává otázka, jestli se kolegyně, které Studenková hromadně označila slovem ze slovníku nadávek, budou chtít s ní ještě potkávat na place.