Všechno, co vydělal, skončilo v automatech. Adam Kajumi promluvil o závislosti, kvůli které neměl ani na jídlo

Český influencer a tvář G MMA popsal koloběh, v němž každá výhra znamenala jen další vklad do automatu, až doma nezbylo na základní potřeby.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Adam Kajumi patří k postavám české MMA scény, které polarizují. VIPŽivot připomíná jeho trestní minulost, vazbu, návrat do veřejného prostoru přes spolupráci s organizací G MMA. Uprostřed toho všeho přiznání, které s bojem v kleci nemá nic společného. V rozhovoru pro G MMA popsal, jak ho pohltily hrací automaty. Nemluvil o konkrétních částkách. Nemluvil o tom, jak dlouho problém trval. Řekl něco horšího: že všechno, co měl a co vyhrál, skončilo zpátky v automatech, a že doma nebylo co jíst. Právě ta věta, ne číslo na výpisu, ukazuje, jak závislost funguje.

Co přesně Kajumi řekl, a co ne

Kajumi popisoval mechaniku, nikoli bilanci. Vyhrál, prohrál, zkusil to znovu. Věděl, co mu to bere, ale zastavit se nedokázal. Přesnou částku neuvedl, časovou osu ani začátek problému taky ne. Neřekl, jestli prošel léčbou nebo jestli je dnes abstinent, jen naznačil, že se člověk může poučit z vlastních chyb a pokusit se něco změnit. Svěřil se i s tím, že neměl ani na jídlo. Typický vzorec, který čeští adiktologové znají důvěrně. Podle Zprávy o hazardním hraní v České republice 2026 spadá do rizika problémového hraní 2–3 % dospělé populace, tedy přibližně 220 až 275 tisíc lidí.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Technické hry, tedy automaty, patří mezi nejrizikovější formy hazardu. Rychlý rytmus, okamžitá zpětná vazba, snadné „dohánění“ proher dalším vkladem. U hráčů v léčbě byly průměrné měsíční výdaje na hraní 41 tisíc korun. Zadlužení uvedlo 87 % respondentů, průměrný dluh se pohyboval kolem milionu korun. To jsou lidé, kteří často mají příjem; problém není v tom, že by nevydělávali, ale v tom, že výdělek plní jedinou funkci: živí automat. Kajumi do tohoto vzorce zapadá přesně. Člověk schopný vydělávat, ať už zápasy, spoluprací s G MMA, nebo jinak, přesto doma nemá na jídlo. Výše příjmu před závislostí nechrání. Chrání jen to, když peníze do automatu vůbec nedoputují.

Sportovci a gambling: problém, o kterém se nemluví

Kajumiho přiznání je v českém MMA prostředí ojedinělé. Na veřejných webech G MMA ani Českého svazu MMA jsme nenašli žádný popsaný preventivní nebo podpůrný program zaměřený na gambling. Oficiální zpráva přitom výslovně zmiňuje sportovce jako specifickou skupinu, u níž je sázení normalizované už od dospívání. V zahraničí jsou příběhy sportovců a hazardu konkrétnější. Anglický fotbalista Michael Chopra veřejně popsal, jak prohrával až 600 tisíc korun denně a přišel celkem o desítky milionů; léčil se v klinice Sporting Chance.

Severoirský reprezentant Kyle Lafferty mluvil o dlouholeté závislosti, kterou skrýval před spoluhráči, dokud mu nepomohl trenér a klubový systém podpory. Oba měli k dispozici profesionální záchrannou síť. V českém MMA taková síť, aspoň veřejně viditelná, neexistuje. Širší český sport nabízí psychologickou podporu přes High Performance Program Českého olympijského výboru, ale ten cílí na vrcholové olympijské sportovce, ne na zápasníky v komerčních MMA organizacích. Kajumi byl v okamžiku přiznání odkázaný sám na sebe..