Po mozkové příhodě se musel učit znovu mluvit. Václav Neckář dnes utíká na chalupu, kterou má se synem

Dvaaosmdesátiletý zpěvák po mrtvici přišel o řeč i paměť textů. Dnes žije se synem, koncertuje v komorním formátu a léto tráví v Jincích.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Když Václava Neckáře zasáhla cévní mozková příhoda, přestal se hýbat, přestal rozumět a hlavně přestal mluvit. Muž, jehož hlas zná několik generací Čechů, najednou nedokázal složit větu. Texty písní, které zpíval desítky let, se mu vymazaly z paměti. Návrat trval necelé dva roky tvrdé práce s logopedkou, a i potom zůstaly stopy, které už nezmizí. Přesto dnes Neckář stojí na pódiu, plánuje nové nahrávky a v červenci se těší na chalupu v Jincích, kterou má se synem Vaškem.

Mrtvice, která vzala hlas

Příhoda zasáhla přímo řečové a hlasové centrum. Podle České televize ho připravila o řeč i paměť; v profilovém rozhovoru pro Novinky.cz sám popsal, že po zásahu nedokázal ani porozumět tomu, co mu okolí říká. Nejtěžší částí rekonvalescence bylo skládání vět, základní stavební kámen řeči, který zdravý člověk bere jako samozřejmost.

Zpěvák se vrátil na pódia po necelých dvou letech. Řeč ale nikdy nedosáhla původní plynulosti. Sám to později komentoval slovy, že mluví „jako kniha špatně napsaná“. Texty písní si dodnes nemůže spolehlivě vybavit z paměti, na jevišti mu pomáhá čtecí zařízení, které mu po mrtvici zajistil právě syn Vašek. Trvalé následky jsou reálné. Ale neznamenají konec.

Syn jako opora, chalupa jako úkryt před shonem

Neckář dnes bydlí v domku se synem a snachou, které označuje za své největší opory. Vašek nefunguje jen jako rodinná blízkost, prakticky pomáhá s technickou stránkou koncertů i nahrávek. Letos na jaře se podílel na práci se starým vokálem pro singl „Píseň pro mne“, který Supraphon vydal v dubnu po téměř šedesáti letech od původní nahrávky.

A pak je tu chalupa v Jincích. Neckář o ní mluví bez patosu, jako o místě, kam se jezdí nadechnout. Žádná léčebna, žádný úkryt před zdravotními problémy, spíš dobrovolný oddech od pražského provozu a pracovního rytmu. V červencovém rozhovoru pro CNN Prima NEWS ji řadil vedle setkání s fanoušky, festivalového vystoupení a plánů na nové písničky. Prostě součást spokojeného léta dvaaosmdesátiletého muže, který si umí rozvrhnout síly.

Bez bratra, ale ne bez muziky

Kdo sledoval Neckářovu kariéru, stejně jako my v Redakce VIPŽivot, ví, že za zvukem Bacilů stál z velké části bratr Jan, klávesista, aranžér, producent. Kapelu založil v roce 1971 společně s Otou Petřinou a vtiskl jí rukopis sahající od hitových balad až po progresivnější desky typu Planetárium. Jenže Jan v roce 2026 usoudil, že nadešel čas kariéru ukončit. Signály přitom přicházely už dříve: na jaře 2024 mluvil o „generální pauze“ Bacilů a o tom, že Václavovo vystupování je v nedohlednu.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Václav chtěl pokračovat. A pokračuje, v jiném formátu. Dnešní program se jmenuje „Večer s Václavem Neckářem“ a místo rockové show nabízí akustičtější, komorní sestavu: Tomislav Zvardoň, Miloš Rábl, Jaroslav Petrásek a průvodce Jan Hlaváč. Osobní vztahy bratrů zůstaly podle dostupných vyjádření dobré. Profesní cesty se ale rozešly. Podle nás je právě tahle proměna, z velké kapely do intimnějšího tvaru, nejzajímavější kapitolou Neckářovy pozdní kariéry. Ne proto, že by to bylo smutné. Ale proto, že to funguje jinak a možná upřímněji.

Léto 2026: co fanoušky čeká

Neckář mluví o několika nových písničkách, které chce přes léto natočit, konkrétní názvy ani spolupracovníky zatím neprozradil. Vedle toho plánuje setkání fanklubu v Doksech a zmiňuje i možný koncert s projektem Golden Kids Tribute, v němž vedle svých balad představuje trojici mladých zpěváků připomínajících repertoár legendární trojice.

Veřejně potvrzený letní termín je zatím jeden: Keltská noc 2026 ve Skiareálu Šachty ve Vysokém nad Jizerou, 13. až 16. srpna. Nejde o široké turné, spíš o jednotky pečlivě vybraných vystoupení. Dubnový singl „Píseň pro mne / Pomíjivá“ přitom ukazuje, že vedle koncertů běží i vydavatelská aktivita. Starý vokál vytažený z archivu, nové aranžmá od Jana Neckáře a houslista Bohuslav Matoušek na „Pomíjivé“. Bratři spolu možná nestojí na jednom pódiu, ale ve studiu se jejich cesty stále kříží.

Dvaaosmdesátiletý zpěvák, který se musel znovu učit mluvit, dnes plánuje léto jako člověk, který ví, kolik energie má a kam ji chce dát. Chalupa v Jincích, pár koncertů, pár nových písní. Ne velké gesto návratu, jen tichý důkaz, že pódium drží.