Klaus radí lidem, ať se ve stáří nespoléhají na stát. Sám od něj každý měsíc bere 50 tisíc navíc k penzi

Bývalý prezident pobírá vedle starobního důchodu zákonnou rentu i paušál na kancelář, dohromady 100 tisíc korun měsíčně. Běžný důchodce dostává v průměru necelých 22 tisíc.

Zdroj fotografie: Nextfoto

7. května 2026 Václav Klaus v rozhovoru pro České důchody prohlásil, že stát „není pojišťovna“, ale „pomocník v nepříznivých situacích“, a že by se lidé měli o svůj život v postpracovní éře více starat sami. Zároveň potvrdil, že sám starobní důchod pobírá, a na otázku proč odpověděl: „Nevím, proč bych neměl.“ Co v rozhovoru nezaznělo, je fakt, že vedle běžné penze mu stát každý měsíc posílá dalších sto tisíc korun na základě speciálního zákona, který se na obyčejného seniora nevztahuje.

Co přesně Klaus od státu dostává

Zákon č. 48/2004 Sb. o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce přiznává bývalé hlavě státu dvě samostatné měsíční položky:

• Renta – 50 000 Kč měsíčně, bez vazby na odpracované roky či výši předchozího platu.
• Paušální náhrada – dalších 50 000 Kč měsíčně na provoz kanceláře a asistenta.

K tomu zákon garantuje služební automobil s řidičem. Žádná z těchto položek není starobní důchod, jde o zvláštní nárok podle zvláštního předpisu. Klaus tedy pobírá rentu, paušál i klasickou penzi současně. Výši svého starobního důchodu ve veřejně dostupných vyjádřeních neuvedl.

Že nejde o teoretický paragraf, potvrzuje závěrečný účet Kanceláře prezidenta republiky za rok 2024: na rentu a paušální náhrady pro dva bývalé prezidenty, Klause a Zemana, stát vyplatil 2,4 milionu korun. To odpovídá přesně sto tisícům měsíčně na osobu.

Čtyřapůlnásobek průměrného důchodu

Podle MPSV dosáhla průměrná starobní penze v lednu 2026 částky 21 839 Kč měsíčně. Samotných sto tisíc korun, které Klaus dostává nad rámec důchodu, představuje zhruba 4,6násobek této částky. Připočteme-li jeho vlastní penzi, poměr se ještě zvýší.

Miloš Zeman v dubnu 2024 uvedl, že jeho starobní důchod činí 24 000 Kč. Václav Havel podle rozhovoru pro Večerník Praha z roku 2003 pobíral důchod 22 000 Kč, tehdy ještě před účinností exprezidentského zákona. Zákon totiž vstoupil v platnost až 1. března 2004 a přechodné ustanovení jeho nároky zpětně rozšířilo i na prezidenta, jehož mandát skončil dříve. Havel se tak stal prvním příjemcem.

Proč zákon vznikl, a proč se nezměnil

Když vláda v listopadu 2002 předložila návrh Poslanecké sněmovně, argumentovala tím, že prezident „neodchází“, dál reprezentuje zemi, potřebuje kancelář, poradce a administrativní zázemí. Během debaty v říjnu 2003 někteří poslanci navrhovali nároky časově omezit právě kvůli budoucím nákladům. Neprošlo to.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Od té doby se zákon v jádru prakticky nehýbal. Částky 50 + 50 tisíc korun zůstaly nominálně stejné přes dvě dekády. Žádný mechanismus valorizace v zákoně není. Klaus sám v květnu 2026 poznamenal, že padesát tisíc už „neodpovídá dnešním cenám a mzdám“, paradoxně tak volá po vyšší státní podpoře pro sebe, zatímco běžným seniorům doporučuje spoléhat na sebe.

V Redakci VIPŽivot jsme se rozhodli vypracovat malé srovnání: v USA garantuje Former Presidents Act bývalým prezidentům roční peněžní nárok i kancelářské zajištění. V Německu dostává bývalý spolkový prezident takzvaný Ehrensold ve výši úředních požitků, ovšem s pravidly pro souběh s jinými veřejnými příjmy. Český model není světovou výjimkou. Výjimkou je spíš to, že fixní částka dvacet let nereflektuje inflaci ani růst mezd.

Rozpor, který Klaus nevysvětluje

Jádro příběhu není v porušení pravidel. Klaus zákon neporušuje, čerpá přesně to, co mu předpis přiznává. Rozpor je jinde. Člověk, který má od státu garantovaný nadstandardní finanční i provozní polštář, radí milionům běžných seniorů, aby se na tentýž stát nespoléhali. Statistiky ČSÚ přitom ukazují, že 9,6 % české populace (řádově přes milion lidí) je ohroženo příjmovou chudobou. Klaus tuto definici zpochybňuje, ale alternativní řešení pro seniory s důchodem pod dvacet tisíc nenabízí.

Ve veřejně dostupných vyjádřeních tento rozpor přímo nevysvětluje. Ke starobnímu důchodu říká, že neví, proč by ho neměl brát. K rentě říká, že je nízká. Běžný důchodce si takový luxus výběru představit nemůže.