Učivo ze základky, které by měl mít každý Čech v malíčku. Kdo nedá aspoň 8 z 10, měl by se trochu stydět

Vyjmenovaná slova, zlomky, dějepis i zeměpis. Všechno, co jste kdysi odříkávali s nechutí, se teď vrací v krátkém testu, který ukáže, co vám v hlavě zůstalo.

Zdroj fotografie: Magnific

Většina lidí si myslí, že po škole zapomněli skoro všechno, co jim tehdy lezlo na nervy. Jenže pak přijde obyčejná chvíle: dítě se zeptá na podmět, v obchodě počítáte slevu nebo u mapy hledáte, kde leží Krkonoše, a mozek najednou ví. Najednou se ukáže, že zlomky, pády nebo základní dějepis nezmizely tak dokonale, jak jsme si roky namlouvali. Spíš jen sedí někde vzadu a čekají na správný impulz. Zkuste si bez velkého rozmýšlení ověřit, co z té dávno odložené výbavy ještě funguje.

Kolik toho ve vás ještě zůstalo?

Právě v květnu, kdy se v mnoha rodinách řeší přijímačky, známky a konec školního roku, podobné otázky znovu vyplouvají i mezi dospělými. V redakci se s tím setkáváme často: někdo tvrdí, že matematiku po základce úplně vypustil, a o pár minut později bez potíží spočítá akční slevu nebo porovná dvě nabídky. Stejně se vrací i čeština, zeměpis nebo přírodopis, jen už ne u tabule, ale v běžném dni. Není divu, že podobné školní kvízy lidi pořád baví, protože kromě vzpomínek nabízejí i rychlé srovnání s tím, co člověku skutečně zůstalo. A to bývá překvapivě poctivé.

Kde dospělí ztrácejí jistotu?

Naše redakce proto vybrala do kvízu otázky, které vycházejí z běžného učiva české základní školy a z chyb, na nichž dospělí po letech nejčastěji ztrácejí jistotu. Nečekejte encyklopedické detaily ani záludnosti pro olympioniky, ale směs češtiny, matematiky, dějepisu, zeměpisu i přírodních věd, tedy přesně těch oblastí, které se kdysi drtily nazpaměť. Ověříte si postřeh, schopnost rychle si vybavit souvislost a také to, zda poznáte správnou odpověď dřív, než vás vykolejí pochybnosti. Časté chyby bývají podobné: lidé si spletou jednotku, značku prvku, větný člen nebo známý historický fakt. Hodit se bude klid a ochota věřit první dobré myšlence.

Troufnete si bez nápovědy?

Dokážete dát většinu správně i bez nápovědy a bez toho, abyste si cokoli dohledávali? Možná vás překvapí, že otázka, kterou byste v sedmé třídě proklínali, vám dnes bude připadat skoro samozřejmá. A možná narazíte právě tam, kde jste si ještě před chvílí věřili nejvíc. To je na podobných testech nejlepší, protože nejde o známku, ale o malé a docela fér měření toho, co v hlavě opravdu zůstalo. Zkuste projet všech deset otázek na jeden zátah a uvidíte sami.