Tříska začínal v Hollywoodu jako komparzista. V Praze přitom plnil Národní divadlo už ve 22 letech

V roce 1959 se stal historicky nejmladším členem činohry Národního divadla. O osmnáct let později začínal v Americe od drobných rolí, které by doma nikdy nepřijal.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Jan Tříska měl dvaadvacet, když vstoupil do souboru, o nějž se ucházeli herci s mnohem delší praxí. Čerstvý absolvent DAMU, štíhlý, s výraznou tváří a hlasem, který uměl zaplnit hlediště. Praha ho přijala rychle, a on jí to vracel plnými sály. Jenže příběh, který by v jiné zemi pokračoval přímočarou cestou ke statusu národního herce, se v Československu roku 1977 zlomil. A v Los Angeles začal úplně znovu.

Romeo, který změnil pravidla

Třískův vzestup v Národním divadle nebyl pozvolný. Už jako student a mladý člen souboru prošel inscenacemi Bílé nemoci, Maryši nebo Revizora, ale zlom přišel 25. října 1963. Toho dne měla v Národním divadle premiéru inscenace Romeo a Julie a šestadvacetiletý Tříska v titulní roli předvedl něco, co Praha na jevišti dlouho neviděla. Nebyl to dekorativní milovník, byl to Romeo, který na sebe strhl celou inscenaci a z něhož se přes noc stala generační ikona.

V následujících sezonách přibývaly další výrazné role: Edmund v Králi Learovi, Andri v Andoře, Rafael v Konci masopustu. Tříska patřil k hercům, kvůli kterým se kupovaly lístky bez ohledu na titul. V roce 1966 odešel z Národního divadla za režisérem Otomarem Krejčou do Divadla za branou, což je důležitý detail, protože když v roce 1977 emigroval, už několik let nebyl hercem ND. Ztráta pro české divadlo byla obrovská, ale pro Národní divadlo spíš symbolická než provozní.

Odjezd pod záminkou dovolené

Rozhodnutí odejít nebylo kariérní kalkulací. Po podpisu manifestu Dva tisíce slov v roce 1968 měl Tříska omezenou mimodivadelní práci, Divadlo za branou režim v roce 1972 zavřel. Tříska se blížil k disentu, k Václavu Havlovi. Podle vzpomínek jeho okolí uzrálo rozhodnutí po Havlově zatčení na začátku ledna 1977.

Rodina odjela pod záminkou čtrnáctidenní dovolené na Kypr. Zpátky se nevrátila.

Normalizační režim reagoval předvídatelně: filmy a seriály s Třískou se nesměly vysílat. Seriál F. L. Věk skončil v trezoru. Jméno jednoho z nejtalentovanějších herců své generace mělo z českého kulturního prostoru zmizet. A na čas skutečně zmizelo.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Woland v New Yorku, reportér v Hollywoodu

Americký restart neprobíhal ve všech médiích stejně, a právě tady je Třískův příběh nejzajímavější. Na newyorské divadelní scéně se chytil překvapivě rychle. Už krátce po emigraci hrál Wolanda v Mistrovi a Markétce, s výslovností mu pomáhal Jiří Voskovec. Divadlo oceňovalo jeho fyzickou přítomnost, intenzitu, schopnost držet jeviště. Jazyk tam byl překážkou, ale ne nepřekonatelnou.

Film byl jiný svět. Pro většinu českých herců znamenala emigrace kvůli jazykové bariéře faktický konec profese. Tříska patřil k výjimkám, ale i u něj to znamenalo přijmout status začátečníka. Bral drobné a epizodní práce, role, které by v Praze odmítl pohledem. První jasně doložený americký filmový kredit je malá role reportéra ve Formanově Ragtime z roku 1981, čtyři roky po emigraci. Forman mu otevřel dveře jako přítel, ale neudělal z něj přes noc hvězdu. Dostal roli reportéra, ne hlavní postavu.

Od roku 1982 žil Tříska natrvalo v Los Angeles. Doma titulní a generační role, v Americe vedlejší a charakterové. Tento poměr se nikdy úplně neobrátil, ale postupně se vyrovnával. Stal se stabilně obsazovaným charakterním hercem (Lid versus Larry Flynt, další americké filmové a televizní role). Ne americká hlavní hvězda, ale respektovaný profesionál v jednom z nejkonkurenčnějších trhů na světě.

Návrat do jazyka, který už nebyl jeho

Po roce 1989 se Tříska do Česka vracel, ale pracovně, ne s plánem přesídlení. Ve veřejně dohledaných rozhovorech své rozhodnutí emigrovat spíš obhajoval než zpochybňoval. Říkal, že se cítí více jako Američan. Že se vrací do jiné země, než ze které odešel.

A přesto české role z posledních dvou dekád jeho života patří k tomu nejlepšímu, co česká kinematografie nabídla. Učitel Hnízdo v Obecné škole, otec v Po strništi bos, Horem pádem. Tříska se do češtiny vracel s odstupem člověka, který jazyk zná intimně, ale už v něm nežije. A právě ten odstup jeho pozdním rolím dodával zvláštní váhu.

V září 2017 přiletěl do Prahy kvůli natáčení filmu Na střeše Jiřího Mádla, v němž měl hrát hlavní roli. 23. září spadl z Karlova mostu do Vltavy. O dva dny později, v noci na 25. září, zemřel. Jan Hrušínský později uvedl, že Tříska chodíval na Karlův most z pověrčivého hereckého rituálu před důležitou prací.

Kde dnes Třísku uvidíte

Kdo chce Třískovy role dohledat, má to dnes jednodušší než kdykoli za normalizace. Podle dat JustWatch k květnu 2026:

• Obecná škola – Netflix, Canal+, Prima Plus, HBO Max
• Po strništi bos – Netflix, Canal+, Prima Plus, HBO Max
• Horem pádem – Canal+, Prima Plus, HBO Max
• Lid versus Larry Flynt – HBO Max, Lepší.TV

U všech čtyř titulů je dostupné i půjčení přes Apple TV. Starší televizní role typu F. L. Věk jsou dohledatelné spíš při programových reprízách a v televizních archivech, stabilní streamingová nabídka u nich zatím chybí.

Nejsilnější na Třískově příběhu není samotný pád z výsluní. Je to ochota čtyřicetiletého muže, který doma plnil hlediště pohledem, přijmout v novém jazyce roli reportéra bez jména, a vydržet v tom dost dlouho na to, aby si profesní váhu vybudoval znovu.