Bohdalová o ničem nevěděla a omylem odhalila ňadro. Zákulisí Světáků je plné historek, které se dodnes vypráví

Světáci přitáhli v roce 1969 do kin téměř tři miliony diváků a stali se největším hitem roku. Historky z natáčení přežily stejně dobře jako hlášky.

Zdroj fotografie: Se svolením TV nova

Komedie o dvou podfukářích, kteří se navzájem přelstí, vznikala v době, kdy se do převleků a opatrnosti tlačila celá společnost. Scenárista Vratislav Blažek po srpnové okupaci pomáhal s utajovaným vysíláním Československé televize, v říjnu 1968 odešel do emigrace, nejprve do Rakouska, pak do Spolkové republiky, a natáčení v barrandovských ateliérech začalo až po jeho odchodu. Režisér Zdeněk Podskalský dostal do rukou hvězdné obsazení, velký prostor pro improvizaci a scénář, který pod lehkým kabátem satiry skrýval ostré poznámky o „socialistické společnosti“. Výsledek? Film, který nikdy neskončil v trezoru, jak se občas tvrdí, a jehož zákulisní příběhy se tradují přes půl století.

Bohdalová a kostým, který se uvolnil ve špatnou chvíli

Podle opakovaně tradované historky došlo při jedné rozehrané scéně k nechtěnému uvolnění kostýmu Jiřiny Bohdalové. Herečka si odhalení v zápalu herecké akce vůbec nevšimla, na situaci ji s nadhledem upozornil až režisér Podskalský. Přímá Bohdalové reakce na incident se v dostupných zdrojích nedochovala, příhoda se ale ustálila jako humorná anekdota, nikoli skandál. Právě proto přežila: je to trapas bez oběti, vyprávěný s úsměvem.

Přepis přes noc, požár a Smetana, který musel pryč

Bohdalová nebyla jediným zdrojem zákulisních historek. Tady jsou ty, které mají nejpevnější oporu v sekundárních zdrojích:

Zdroj fotografie: Se svolením TV nova

• Oldřich Nový a narychlo přepsaný scénář. Role profesora Dvorského byla od začátku psaná pro Nového, jenže herec měl pochybnosti. Jiří Sovák se podle tradované verze pustil do úprav dialogů tak aktivně, že za to dostal mimořádnou odměnu devět tisíc korun. Nový nakonec kývl, a film by bez jeho prvorepublikové noblesy fungoval úplně jinak.
• Skutečný požár v restauraci. Při natáčení scény, kde se hledá alkohol se svíčkou, údajně vypukl menší požár. Sovákova průpovídka u hašení byla prý tak hrubá, že ji museli vystřihnout.
• Stížnost kvůli Bedřichu Smetanovi. Jeden z vtipů narazil na citlivost diváků natolik, že vyvolal oficiální stížnost. Vtip musel z filmu zmizet.
• „Ovoce z Lenina.“ Úvodní záběr s tímto nápisem byl škrtnut, stejně jako celá scéna z plovárny.
• Havel místo Dalího. Jan Libíček ve filmu pronáší repliku vydávanou za citát Salvadora Dalího. Sekundární zdroje tvrdí, že jde ve skutečnosti o přesnou citaci z Havlovy Zahradní slavnosti. Jak prošla cenzurou? Možná právě proto, že ve filmu funguje jako absurdní intelektuální póza, ne jako čitelný politický vzkaz.

Proč historky přežily déle než jiné filmy celé

Klíč je prostý: Světáci neupadli do zapomnění. Filmový přehled výslovně vyvrací zvěst o trezoru, film se hrál, bavil a opakoval. Česká televize už v roce 1990 natočila speciální pořad, kde účastníci natáčení společně vzpomínali. Tři miliony diváků znamenají tři miliony potenciálních nositelů příběhů. A improvizační režim na place, dlouhé širokoúhlé záběry sledující více herců najednou, prostor pro herecké dotváření, dal vzniknout momentům, které se prostě nedaly naplánovat.