Státu odvádíme dost, měl by si nás víc všímat. Marie Rottrová popsala realitu českého penzijního systému

Marie Rottrová nepopisuje bídu z nízké penze. Popisuje paradox: i jako důchodkyně dál odvádí státu z výdělku sociální pojištění, zdravotní pojištění a daně.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Když bylo ikonické Lady soul osmdesát let, pronesla klíčový výrok. VIP život zaznamenal, že si tehdy v rozhovoru pro České důchody postěžovala na penzi. „Státu tedy odvádíme dost peněz, tak by si nás měl hledět,“ shrnula tehdy Marie Rottrová svou zkušenost pracující starobní důchodkyně, která nepřestala koncertovat. V listopadu 2024 sekundární weby výrok vytáhly znovu do oběhu a od té doby žije vlastním životem. Jenže mezitím se pravidla pro pracující seniory částečně změnila. Stojí za to rozplést, co z její výpovědi platí dodnes a co už systém posunul jinam.

Co přesně Rottrovou překvapilo

Zpěvačka v původním rozhovoru nerozebírala konkrétní částku své penze. Její překvapení se týkalo něčeho jiného: mechanismu souběhu důchodu a práce. Když člověk pobírá starobní důchod a zároveň dál vydělává, ať už jako zaměstnanec, nebo na živnostenský list, odvádí z výdělku sociální pojištění, zdravotní pojištění i daň z příjmu. Stát sice za důchodce platí zdravotní pojištění, ale z jeho výdělku se pojistné odvádí paralelně. Rottrová to vnímala jako systémovou neférovost: člověk už do systému přispíval desítky let, dostal přiznaný důchod, a přesto při další práci platí téměř totéž co aktivní třicátník.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Důležitá korekce: samotný pravidelně vyplácený důchod se v Česku běžně nedaní. Podle Finanční správy je osvobozen do limitu 36násobku minimální mzdy, za rok 2025 to bylo 748 800 korun ročně. Rottrová tedy nemluvila o zdanění penze, ale o odvodech z výdělečné činnosti vedle ní.

Co se od roku 2025 změnilo

Když Rottrová v lednu 2022 mluvila o odvodech, platil jiný režim. Pracující starobní důchodce odváděl sociální pojištění ve standardní výši a za každých 360 odpracovaných dnů mu stát mírně přepočítal penzi směrem nahoru. Od 1. 1. 2025 tento mechanismus nahradila přímá sleva na sociálním pojistném ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu. U zaměstnanců to v praxi znamená, že zaměstnavatel sice odvádí svou část pojistného beze změny, ale zaměstnanec-důchodce ušetří citelnou částku měsíčně. U osob samostatně výdělečně činných klesla sazba z 28 % na 21,5 %.

Podle tiskové zprávy MPSV z června 2025 si pracující senioři díky slevě polepšili v průměru o více než dva a půl tisíce korun měsíčně. V dubnu 2025 slevu uplatňovalo přes 136 tisíc zaměstnaných pracujících důchodců. Zdravotní pojištění z výdělku se ale dál odvádí, tam se nezměnilo nic. Kdyby Rottrová dávala stejný rozhovor dnes, jedna část její stížnosti by už neseděla tak ostře. Druhá, zdravotní pojištění a obecný princip dvojího zatížení, ale zůstává.

Nejde jen o celebrity

Rottrové zkušenost se snadno odbyde jako problém bohaté zpěvačky. Jenže čísla ukazují něco jiného. Podle výstupu Českého statistického úřadu ze Sčítání 2021 byl zaměstnaný každý pátý důchodce a pracující důchodci tvořili lehce přes deset procent všech pracujících v zemi. To není okrajová skupina, je to strukturální součást trhu práce.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Zajímavé je srovnání s jinými známými hlasy. Veronika Žilková ve svém rozhovoru pro České důchody z května 2022 popisovala šok z nízké částky důchodu, problém rámovala přes penzi samotnou, ne přes odvody. Jaroslava Obermaierová už v roce 2013 uváděla důchod 9 000 korun a po zaplacení nájmu jí zbývalo asi 3 000 měsíčně. To je existenčně jiná kategorie. Rottrová nestojí na straně bídy, stojí na straně principu: proč stát pracující seniory víc netáhne k aktivitě?

Jak to řeší jinde v Evropě

Evropská praxe není jednotná, ale několik sousedních modelů nabízí kontrast:

• Slovensko dovoluje důchodci pracujícímu na jednu dohodu uplatnit odvodovou úlevu, do 200 eur měsíčně nemusí platit důchodové pojištění.
• Německo ponechává u plného starobního důchodce při zaměstnání povinnost zdravotního a pečovatelského pojištění; zaměstnavatel dál odvádí svůj podíl na penzijním pojištění, ale důchodce sám je z něj osvobozen.
• Rakousko umožňuje při řádné starobní penzi neomezený přivýdělek a další práce může vést ke zvýšení penze. Zvýhodnění zaměstnaneckého podílu na penzijním pojištění tam ale platilo jen pro roky 2024 a 2025 a pro rok 2026 prodlouženo nebylo.

Česká sleva 6,5 % od roku 2025 se v tomto kontextu jeví jako krok správným směrem, spíš jako první krok než jako cílový stav.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Reforma, nebo gesto?

Rottrová v rozhovoru řekla dvě věci, které spolu souvisí víc, než se na první pohled zdá. Za prvé: stát by si měl pracujících důchodců víc hledět. Za druhé: Česko potřebuje zásadní důchodovou reformu, ne kosmetické úpravy. Sama přiznala, že se na důchod systematicky nepřipravovala, jen si myslela, že si „k tomu důchodu něco našetří“. Mladším radí odkládat peníze a po dosažení kapitálu koupit „nějaký kousek pozemku nebo něco takového“. Praktická rada pro ty, kteří mohou. Pro ostatní spíš připomínka, jak málo systém sám o sobě garantuje.

Průměrný starobní důchod má podle MPSV v lednu 2026 dosáhnout 21 839 korun měsíčně. Sleva na pojistném funguje, 136 tisíc lidí ji využívá. Otázka, kterou Rottrová položila před třemi lety, ale pořád visí ve vzduchu: má stát pracující seniory víc odměňovat, nebo je jen tolerovat? Odpověď zatím zní, někde mezi.