Stašová prozradila recept Jiřiny Bohdalové na dlouhověkost. I v 95 letech prý vaří, nadává a chvilku neposedí

Simona Stašová popsala, jak její matka funguje v pětadevadesáti: žádný elixír, žádná dieta. Jen povaha, která nezná klid.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Když se Stašová začátkem května 2026 vyjádřila k matčinu „receptu na dlouhověkost“, nepřišla s návodem z wellness časopisu. Přišla s portrétem ženy, která v pětadevadesáti stále vaří rodině obědy, komanduje okolí, opravuje každého, kdo se netváří dost energicky, a odmítá tolerovat, když si dcera stěžuje na bolest. „Krásný generál,“ říká Stašová. A dodává, že pokud máma přestane generálovat, teprve pak má strach.

Recept, který není receptem

Stašové popis matčiny vitality nemá jednu ingredienci. Je to soubor projevů, které dohromady tvoří životní modus:

• Neposedí, doma funguje sama, těší se na chatu, stále natáčí pořad Hobby naší doby.
• Vaří, rodina ji zná jako kuchařku, která vnukům servírovala kachnu, knedlíky i rajskou.
• Nadává rodině a nejbližším, protože nesnáší stěžování a pasivitu.
• Směje se, humor je pro ni nástroj i obrana.
• Jedná s dcerou, jako by jí bylo čtyřicet, žádné úlevy, žádné sentimentální ohledy na věk.

Stašová sama přiznává, že si není jistá, zda „tohle dá“ ve stejné míře. Chtěla by tu být tak dlouho jako máma, ale jen za podmínky, že na tom bude stejně.

Co říká sama Bohdalová

Jiřina Bohdalová svůj podíl na vlastní kondici vysvětluje střízlivěji než dcera. V rozhovoru pro Novinky z května 2026 staví na první místo geny. Pak přidává konkrétní body: nikdy nekouřila, alkohol pije minimálně a nezná den, kdy by lenošila. „Neznám promarněný den,“ shrnuje.

Není to wellness mantra. Je to popis člověka, který nemá v repertoáru volnoběh. Bohdalová sama říká, že ji nabíjí práce, rodina a v poslední době hlavně pravnouček Toníček, podle jejích slov největší aktuální radost. Stašová to propojuje s tématem pokračování rodu: „Jediná nesmrtelnost, kterou člověk má.“

Zdroj fotografie: Nextfoto

Ani pohádka, ani zázrak

Bylo by nefér dělat z Bohdalové bezproblémový fenomén. Rok 2025 přinesl dva vážné zdravotní zásahy, v únoru operaci štítné žlázy a v červnu katetrizaci srdeční chlopně. Oba výkony vedl profesor Petr Neužil. Bohdalová se z obou zotavila a na jaře 2026 veřejně fungovala, ale sama přiznává slabší krátkodobou paměť a nosí chytré hodinky pro případ pádu.

Přesto: 26. dubna 2026 absolvovala dvouhodinový speciální Tobogan v Divadle Hybernia, jedinou veřejnou oslavu svých 95. narozenin. V hledišti seděli Bolek Polívka, Karel Šíp, Miroslav Donutil, Carmen Mayerová i Gérard Depardieu. Potlesk vestoje. Další veřejné akce po smrti sestry zrušila, ale ten večer odehrála celý, bez přestávky.

Povaha jako životní strategie

Když se podíváme na to, co Stašová i Bohdalová říkají, vychází z toho obraz, kde dlouhověkost není výsledkem jednoho rozhodnutí, ale celoživotního nastavení. Nenapodobitelná složka jsou geny, to Bohdalová opakuje a bylo by nečestné to ignorovat. Napodobitelná část je režim: mít činnost, držet rytmus, nepřestat se smát, nekouřit, skoro nepít a hlavně nerezignovat na to být někomu užitečný.

Podle nás je právě tohle jádro „receptu“, který Stašová prozrazuje. Nejde o trik. Jde o typ člověka, který neumí být pasivní, a okolí to drží v napětí i v pětadevadesáti. Inspirace? Rozhodně. Univerzální návod? To ne. Ale kdo Bohdalovou zná, ví, že by univerzální návody stejně odmávla rukou a šla vařit.

3. května 2026 se Jiřina Bohdalová, narozená 3. května 1931, probudila do svého pětadevadesátého roku. Doma. Sama. S plánem na den.