Srub postavili za týden, pak byl rok bez oken a dveří. Jandák žije u Třeboně bez sousedů, kolem jen louky a zvěř

Dělníci smontovali hrubou stavbu za sedm dní. Pak srub rok stál otevřený dokořán, a Vítězslav Jandák v tom viděl smysl.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Zkušenost Vítězslava Jandáka může znít jako stavební průšvih. VIP život zaznamenal, že u masivního dřevěného srubu je to postup, který má svou logiku. Dřevo pracuje, stěny si sedají a teprve až se konstrukce ustálí, přijdou na řadu okna, dveře a všechno, co se nehýbe. Jandák to věděl, když si na přelomu tisíciletí nechal srub postavit v Koutech u Žítče, pár kilometrů od Chlumu u Třeboně. Nebyl to impulzivní nápad slavného herce, který si jednoho dne řekl, že chce žít v lese. Byl to návrat, který zrál desítky let, od dětských vzpomínek na jihočeskou krajinu přes hledání pozemku v devadesátých letech až po okamžik, kdy místní lékař ukázal na louku mezi rybníky a řekl: tady.

Týden na stavbu, rok na trpělivost

Když redaktoři Aha! navštívili Jandákův srub na podzim 2008, herec jim vyprávěl, jak rychle šla hrubá stavba nahoru. Dělníci zvládli montáž za jediný týden. Jenže pak přišla fáze, kterou si laik těžko představí: celý rok stál srub bez oken a bez dveří. Vítr profukoval, déšť občas zašplíchl dovnitř, a přesně tak to mělo být.

U srubů a roubenek je sedání stěn klíčový technický problém. Masivní trámy po usazení ztrácejí vlhkost, mění objem a celá konstrukce se o několik centimetrů snižuje. Kdyby se okna a dveře osadily hned, rámy by praskaly, těsnění by selhávala a opravy by stály víc než původní stavba. Odborné materiály portálu Roubenky a sruby popisují, že kritická jsou právě místa, kde se potkává sedající stěna s pevným prvkem, okenním rámem, dveřní zárubní, zděným komínem. Jandákova roční pauza tedy nebyla lenost ani nedostatek peněz. Byla to investice do toho, aby srub vydržel.

Víska s deseti domy, ne poustevna

Jandák sám dojem odloučenosti rád živí. Ale když v roce 2010 popisoval své bydliště podrobněji, mluvil o „vísce, kde je deset domů, kde máme okolo lesy, louky a rybník“. Kouty u Žítče nejsou opuštěná samota uprostřed ničeho. Jsou to rozptýlené usedlosti v jihočeské krajině rybníků, devatenáct kilometrů od třeboňských lázní, s Chlumem u Třeboně jako nejbližším městysem.

A Chlum není díra. Má obchod s potravinami, poštu, restaurace, praktického lékaře. Třeboň je dvanáct kilometrů daleko, Jindřichův Hradec dvacet čtyři. Člověk potřebuje auto, ale nemusí jezdit hodinu pro rohlíky. Jandákova „samota“ je pečlivě vybraný kompromis: maximum klidu, minimum lidí, ale civilizace na dosah. K tomu čtyři tisíce metrů čtverečních pozemku, které herec, tehdy sedmašedesátiletý, sekal zahradním traktůrkem. Romantika s motorem.

Z víkendového útočiště na trvalou adresu

Nejzajímavější na celém příběhu není srub samotný, ale jak se postupně proměnil z chalupy v domov. Časová osa je čitelná. V roce 2008 Jandák ještě mluvil o Praze jako o hlavní základně a o jihu Čech jako o místě, kam jednou odejde natrvalo. V roce 2009 už v rozhovoru pro lázeňský magazín Pohoda říkal, že je ve srubu trvale přihlášen. A v roce 2022 v rozhovoru pro Český rozhlas už bez okolků konstatoval: „Žiju v jižních Čechách.“

Zdroj fotografie: Se svolením České televize

Nebyl to žádný dramatický zlom, žádné spalování mostů. Spíš pomalé přepínání těžiště. Jandák opakovaně zmiňoval rodové vazby po matce, které sahají do šestnáctého nebo sedmnáctého století. Jihočeská krajina pro něj nebyla únik, ale návrat. Pozemek koupil poté, co ho na místo upozornil místní lékař, a od té chvíle se srub krok za krokem měnil z víkendového útočiště v místo, kde herec a bývalý ministr kultury skutečně žije.

Co by to stálo dnes

Kdo by chtěl Jandákův model zopakovat v roce 2026, musí počítat s jinými čísly. Stavební pozemek v Chlumu u Třeboně o rozloze 665 metrů čtverečních se aktuálně nabízí za 2,3 milionu korun, tedy zhruba 3 460 korun za metr. Hotová novostavba o 137 metrech obytné plochy na tisícimetrovém pozemku stojí 18 milionů. Kdo touží po větším soukromí, najde areál s devíti tisíci metry za 21,5 milionu.

Pro srovnání: průměrná cena rodinného domu v Česku podle ČSÚ dosáhla v roce 2024 hodnoty 51 867 korun za metr čtvereční obytné plochy. Třeboňsko zatím zůstává pod celostátním průměrem, ale klid a příroda mají svou cenu, a ta roste. K samotné stavbě srubu pak přistupuje administrativa. Povolovací režim se řídí aktuálním stavebním právem, u některých záměrů vstupuje do hry i jednotné environmentální stanovisko. A v lokalitách jako Kouty řešíte i vlastní studnu a septik, protože obecní vodovod a kanalizace tam často nejsou.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Jandák není jediný, ale je nejdůslednější

Herci a venkov, to je v Česku oblíbený žánr. Ondřej Kepka ukazuje svou chalupu na Děčínsku, Josef Dvořák je neodmyslitelně spojený s chaloupkou v Plakánku v Českém ráji. Jenže u obou jde o druhý domov, víkendové zázemí, místo na léto. Jandák šel dál. Jeho srub není kulisa pro nedělní grilování. Je to adresa, kde bydlí. Místo, kde se, jak sám říká, cítí nejlíp.

S manželkou se blíží k padesáti letům manželství, jubileum by mělo připadnout na rok 2027. Kde ho oslaví, veřejně neřekl. Ale člověk, který nechal srub rok stát bez oken, aby si dřevo sedlo, asi ví, že dobré věci potřebují čas. A že nejlepší místo pro oslavu je to, které si vybral sám, mezi loukami, lesem a rybníkem, devatenáct kilometrů od nejbližších lázní.