Soud ji osvobodil a řekl, že obžaloba byla absurdní. Parkanové to bylo k ničemu, devět let stíhání ji zlomilo

Vlasta Parkanová je po pravomocném osvobození i po omluvě státu stále ve sporu o odškodnění. Městský soud v Praze jí 14. května 2026 odmítl přiznat dalších 8,5 milionu korun.

Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany České republiky / Creative Commons / CC 1.0.

V říjnu 2021 padl verdikt, na který čekala devět let. Odvolací soud ji zprostil obžaloby ze zneužití pravomoci a porušování povinnosti při správě cizího majetku, a navíc rozmetal celou konstrukci žaloby slovy, která v českém trestním právu nemají obvyklou razanci: obžaloba prý stála na „neudržitelném až absurdním“ základě, škoda nebyla prokázána a motiv připisovaný bývalé ministryni obrany byl „naprosto spekulativní“. Právně šlo o úplnou rehabilitaci. Lidsky o něco docela jiného. Parkanová přišla o politickou kariéru, o zdraví, o roky života strávené pod tlakem veřejného obvinění, a stát jí za to dosud vyplatil 1,6 milionu korun. Ani o korunu víc.

Jak se z ministryně stala obžalovaná

Všechno začalo v létě 2012. Poslanecká sněmovna hlasovala o vydání Parkanové k trestnímu stíhání kvůli nákupu transportních letounů CASA C-295 pro armádu. Policie tvrdila, že jako ministryně obrany předložila vládě zakázku bez nezávislého posudku k přiměřenosti ceny, a tím způsobila státu škodu; v žádosti o vydání se uvádělo 658,5 milionu korun, později obžaloba operovala s částkami kolem 777 až 818 milionů. Sněmovna ji vydala. Parkanová téhož dne rezignovala na funkci místopředsedkyně dolní komory. Politický pád byl okamžitý.

Obžalobu podal v prosinci 2015 státní zástupce Jan Kořán z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Od vydání Sněmovnou do podání obžaloby uplynuly tři a půl roku. Od obžaloby k pravomocnému osvobození dalších téměř šest let. Celkem devět let v roli obviněné.

Co soudy obžalobě vytkly

Trestní senát při osvobozujícím rozsudku nešetřil kritikou. Klíčové body:

• Škoda nebyla prokázána. U vojenských letadel, která se neprodávají na volném trhu, byla podle soudu „obvyklá cena“ mimořádně obtížně zjistitelná. Znalecký posudek obžaloby byl shledán metodicky i věcně vadným.
• Motiv byl spekulativní. Žalobce nedoložil, proč by Parkanová měla osobní zájem na předražení zakázky. Soud konstatoval, že takový motiv z důkazů jednoduše nevyplynul.
• Konstrukce obžaloby byla „neudržitelná až absurdní“. Tuto formulaci později převzal i Nejvyšší soud v odškodňovací větvi, když v říjnu 2025 vytkl nižším soudům, že dostatečně nezohlednily zjevnou nedůvodnost stíhání.

Jinými slovy: soudy neřekly jen „neprokázáno“. Řekly, že celý případ neměl stát na nohou od začátku.

Osvobozena, ale ne odškodněna

Po pravomocném zproštění se Parkanová obrátila na Ministerstvo spravedlnosti podle zákona č. 82/1998 Sb. Resort se omluvil a vyplatil 1,6 milionu korun jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Parkanová to považovala za nedostatečné a žalovala stát o dalších 8,5 milionu.

Obvodní soud jí nevyhověl. Městský soud v Praze potvrdil zamítnutí. Parkanová podala dovolání a v září 2025 uspěla: Nejvyšší soud vrátil věc zpět s tím, že nižší instance nedostatečně posoudily dva faktory, zjevnou bezdůvodnost stíhání a možné porušení presumpce neviny. Šlo o víc než jen o její případ; Nejvyšší soud tím formuloval obecnější právní tezi, že tyto okolnosti musí zvyšovat výši satisfakce. Precedent pro tisíce dalších poškozených.

Zdroj fotografie: che / Creative Commons / CC BY-SA 2,5.

Jenže 14. května 2026 Městský soud v Praze znovu rozhodl: další miliony nepřiznal. Uznal sice tvrdé dopady do zdraví i osobnostních práv, ale zdůraznil, že Parkanová nebyla ve vazbě ani nepravomocně odsouzena. Dosavadních 1,6 milionu je podle něj dostačujících. Parkanová může podat dovolání. Soudní ping-pong pokračuje.

Co 1,6 milionu znamená v českém kontextu

Na české poměry nejde o bagatelní částku, milionová odškodnění za nezákonné stíhání jsou spíše výjimkou. Ministerstvo spravedlnosti eviduje ročně kolem tří tisíc žádostí o náhradu škody způsobené justičními pochybeními a zhruba v polovině případů alespoň částečně vyhoví. Jenže existují i výrazně vyšší precedenty:

Případ	Přiznaná částka
Jiří Neužil (podnikatel)	cca 8,5 mil. Kč
Tzv. Zádamského gang	přes 8 mil. Kč dohromady
Jan Šafránek	4,88 mil. Kč
Věra Jourová (kauza Budišov)	2,7 mil. Kč
Vlasta Parkanová	1,6 mil. Kč

Jourová přitom strávila čas ve vazbě, což výši odškodnění tradičně zvyšuje. Parkanová ve vazbě nebyla. Její případ ale vybočuje délkou stíhání a tím, že soudy samy označily obžalobu za absurdní, a právě to podle Nejvyššího soudu mělo být zohledněno víc, než se stalo.

Žena, která přestala chodit k soudu

V rozhovoru pro Český rozhlas Plus z května 2025 Parkanová popsala, jak těžce nesla „pocit veřejného zhanobení“. K hlavnímu líčení nakonec vůbec nechodila, psychicky to nezvládala. Na podzim 2025 v rozhovoru pro INFO.CZ říkala, že se snaží celou kapitolu vytěsnit a nechce jí „dát ani o milimetr víc, než je nevyhnutelné“. Lenka Bradáčová, šéfka Vrchního státního zastupitelství v Praze, i po osvobození veřejně trvala na tom, že stíhání bylo důvodné. Omluva z její strany nepřišla. V otevřených zdrojích se nám nepodařilo dohledat, že by kdokoli z aktérů stíhání čelil kárným nebo personálním důsledkům.

Parkanová se narodila 21. listopadu 1951. Letos v listopadu jí bude pětasedmdesát. Devět let z posledních třinácti strávila buď jako obviněná, nebo jako žena, která se soudí o to, aby jí stát přiznal, že ji neměl obviňovat. Soudy jí daly za pravdu v tom nejdůležitějším, že se ničeho nedopustila. Zbytek jí zatím nedaly.