Falešné bankovky, policie a herečka na útěku: Natáčení Slunce, seno, erotika se neobešlo bez problémů

Třetí díl troškovské trilogie vznikal po revoluci téměř punkově, bez povolení, bez peněz a s policií v zádech.

Zdroj fotografie: Česká televize

Rok 1991, Itálie. Štáb československé komedie točí načerno, protože na povolení nejsou peníze. Martin Dejdar stojí v italské bance a chce směnit pár kanadských dolarů, které mu na cestu dala Valerie Kaplanová ze svého trezoru. Místo lir se spustí alarm a spadnou bezpečnostní mříže. Dolary jsou falešné. Přijíždějí carabinieri. A tohle není scéna z filmu, tohle je skutečné natáčení Slunce, seno, erotika, které se od první do poslední klapky řítilo od jednoho průšvihu k dalšímu.

Kanadské dolary, mříže a výslech

Incident s falešnými bankovkami patří k nejcitovanějším historkám z natáčení. Dejdar, podle některých verzí i Oldřich Kaiser, se pokusil vyměnit staré valuty, které Kaplanová roky uchovávala doma. V bance okamžitě poznali, že jde o padělky. Bezpečnostní mříže zablokovaly východy, následoval výslech na stanici. Žádný trestní postih nakonec nepřišel, věc se vysvětlila jako nedorozumění kolem starých valut. Ale představa českého herce zavřeného v italské cele byla v tu chvíli docela reálná.

Druhý policejní zásah měl jiný scénář. Marie Švecová, představitelka nezapomenutelné Kelišky, ochutnala v Itálii místní kuchyni. Udělalo se jí tak zle, že v šoku utekla od štábu. Zpátky ji přivezla policie. Kolaps z jídla, dezorientace, cizí země, situace, která by byla nepříjemná i bez kamer.

A pak tu byla Jaroslava Hanušová. Při natáčení únosové scény upadla a přivodila si otřes mozku. Tři různé komplikace, tři zásahy záchranných složek. Žádná z nich ve scénáři nebyla.

Film o Itálii, který se z velké části točil v Čechách

Celý třetí díl stojí na kontrastu jihočeské vesnice a slunné Itálie. Jenže v Itálii se podle oficiálního fanclubu Zdeňka Trošky točilo pouhý jeden týden. Zbytek „italských“ scén vznikal v Praze, Strakonicích a Volyni.

Hotelové interiéry? Praha. Slavnostní hostina? Strakonice. „Italské JZD“? Volyně. Troška to později vysvětloval jednoduše: Barrandov byl po revoluci v rozkladu, peníze se sháněly těžko a na řádná natáčecí povolení v zahraničí nebylo ani pomyšlení. Štáb proto jel do Itálie fakticky načerno, bez oficiálních papírů, s minimálním rozpočtem a s nadějí, že si jich nikdo nevšimne.

Nevšiml. Tedy skoro. Na hranicích se totiž odehrála ještě jedna scéna hodná filmu samotného. Jiří Lábus vyskočil z autobusu a začal zpívat italské operní árie, zatímco Jaroslava Kretschmerová tančila. Cílem bylo odvést pozornost celníků od drahé filmové techniky v zavazadlovém prostoru. Jestli to byl spontánní nápad, nebo promyšlená strategie, dnes nikdo nepotvrdí. Fungovalo to.

Proč byl třetí díl jiný než předchozí dva

První dva díly trilogie, Slunce, seno, jahody (1984) a Slunce, seno a pár facek (1989), vznikaly v relativně stabilních podmínkách socialistické kinematografie. Hoštice, venkovský mikrosvět, jasný rozpočet. Třetí díl se od nich lišil ve všem podstatném, což jsme se v Redakci VIPŽivot rozhodli připomenout.

Byl jediný natáčený po listopadu 1989. Scénář poprvé opustil českou vesnici a vyrazil za hranice. A produkce se musela spoléhat na improvizaci místo na systém. Filmový přehled čte výsledek nejen jako lidovou komedii, ale i jako obraz začátku devadesátých let; Hoštice se v něm střetávají s cestováním do ciziny, erotikou a divokým kapitalismem. Právě proto film funguje dodnes: není to jen sbírka vtipů, ale i dobový dokument mentality, kdy se celá země učila fungovat v nových podmínkách.

Čtvrtý díl, který se rozpadl dřív, než začal

Slunce, seno, ufoni nebyla jen hospodská legenda. Podle Troškova fanclubu existovala synopse a na projektu se usilovně pracovalo. Nikdy se ale nedostal do fáze skutečné předprodukce.

Proč, na to existují dvě verze. Troška sám veřejně zdůrazňuje úmrtí klíčových herců, bez nich by trilogie ztratila své pilíře. Scenárista Petr Markov ale později naznačil i jinou příčinu: osobní roztržku mezi Troškou a Helenou Růžičkovou, po které měla herečka pokračování blokovat. Přesný spouštěč sporu veřejně doložen není. Pravděpodobně šlo o kombinaci obojího, odcházející obsazení i narušené vztahy. Výsledek je stejný: čtvrtý díl zůstal na papíře.

Kdo chce zákulisí trilogie prozkoumat hlouběji, může sáhnout po knize Petra Macka Slunce, seno… Helena Růžičková a legendární filmová trilogie z roku 2022, která kombinuje rozhovory, vzpomínky a archivní materiály.

Třetí díl troškovské série se na obrazovce tváří jako bezstarostná letní komedie. Za kamerou to byl jeden z nejdivočejších produkčních podniků české kinematografie devadesátých let, a možná právě proto z něj čiší energie, kterou žádný řádně naplánovaný film nemá.