Slováček prosí Patrasovou o léčbu už roky, ona odmítá. Po Bohnicích se vše vrátilo do starých kolejí, říká bezmocně

Herečku v polovině září natočili, jak přelézá plot vlastní vily. Felix Slováček říká, že o pomoc prosí manželku nejméně čtyři roky, a naráží na zeď.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Nedávné záběry sedmdesátileté Dagmar Patrasové, které přinesl Blesk.cz a ukazovaly, jak se dobývá do vlastního domu, znovu rozvířily letité debaty o alkoholu. VIP život připomíná, že ten den neměla klíče, nevolala zámečníka a prostře přelezla přes plot. Její choť Felix Slováček pro eXtra.cz krátce nato zopakoval totéž, co říká od roku 2022: manželka potřebuje léčbu, on ji nedokáže přinutit a bez její vůle se nic nepohne. Jenže tentokrát za jeho slovy stojí i zkušenost s pobytem v Bohnicích, který měl být zlomem, a zlomem nebyl.

Dvacet let v jedné větě

Loni Slováček v rozhovoru pro Prima Ženy poprvé veřejně řekl číslo: „Pije dvacet let.“ Už koncem roku 2022 přitom mluvil o tom, že ji „nechá odvézt na léčení“. Tehdy to znělo jako rozhodnutí. O dva roky později přiznal, že jde o přání, ne o reálnou možnost. „Musí chtít ona sama,“ řekl doslova. Patrasová jeho verzi nikdy plně přijala. Loni v srpnu se veřejně ohradila: pobyt v psychiatrické nemocnici podle ní souvisel se smrtí dcery Anny Slováčkové, ne s alkoholem. Slováček naopak tvrdil, že problém s pitím existoval dávno před Aniččiným odchodem; smrt dcery ho podle něj jen dramaticky zhoršila.

Po smrti Anny Slováčkové v březnu 2025 se rodina shodla na tom, že Patrasová potřebuje odbornou pomoc. Pobyt v Bohnicích trval zhruba měsíc. Podle Slováčka za manželkou jezdil denně, vozil drobnosti, snažil se udržet kontakt. Pod dohledem lékařů a při medikaci byla „v pohodě“, říkal později pro Blesk. Pak přišlo propuštění. A s ním rozpad všeho, co pobyt vybudoval. Slováček popsal, co následovalo: Patrasová si podle něj pobyt v Bohnicích ani nepamatovala. Tvrdila, že si to na ni vymýšlejí. Odmítla návaznou léčbu v berounském zařízení. Saxofonista před rokem řekl: „Já to nezvládám. Společně to nezvládáme.“

Zdroj fotografie: Nextfoto

Proč rodina nemůže víc

Slováčkova bezmoc není jen emocionální. Má přesné právní kontury. Podle oficiálního přehledu NZIP systém léčby závislostí v Česku stojí na motivaci pacienta. Zájemce má léčebné zařízení kontaktovat sám. Jediná zbývající dlouhodobá páka, soudní řízení o omezení svéprávnosti, je krajní opatření, které vyžaduje prokázání hrozby závažné újmy a nestačí-li mírnější prostředky. Ani to ale automaticky neznamená vynucenou protialkoholní léčbu. Slováček to shrnul po svém: nabídl, že do léčby půjde spolu s ní. Patrasová prý souhlasila, ale jen pod podmínkou, že se bude léčit i on. Kruh se uzavřel.

Příběh Patrasové a Slováčka není jen manželské drama pro bulvární titulky. Je to případ, který ukazuje systémovou mezeru: svéprávný dospělý člověk v Česku má právo odmítnout léčbu, i když jeho okolí vidí, že ji zoufale potřebuje. Rodina může prosit, přemlouvat, ale nemůže rozhodnout za někoho, kdo rozhodovat nechce. Slováček řekl, že na pomoc nerezignoval. Zároveň popsal situaci, která se za čtyři roky veřejných výroků nezměnila v jediném podstatném bodě: ona odmítá, on nemůže. Mezi těmi dvěma větami žije celá rodina.