Trýznil ji roky, pak ji zabil. Příběh Simony Monyové se vrátil v seriálu, Bokovou donutil zamyslet se nad vlastním vztahem

Šestidílná minisérie Monyová na Oneplay otevírá případ spisovatelky zavražděné v roce 2011 a nutí diváky i tvůrce přemýšlet o vlastních hranicích.

Zdroj fotografie: Nextfoto

3. srpna 2011 zemřela v Praze Simona Monyová. Úspěšná autorka, matka, žena, kterou okolí znalo jako energickou a silnou. Její druhý manžel Boris Ingr byl za vraždu pravomocně odsouzen na patnáct let. Jenže příběh nezačal tím dnem. Začal o roky dřív, plíživě, za zavřenými dveřmi, v dynamice, kterou navenek téměř nikdo neviděl. Právě tuhle neviditelnou fázi se pokouší zachytit seriál Monyová, který od 15. května 2026 běží na Oneplay. A právě kvůli ní začala Jenovéfa Boková, představitelka švagrové Dany, nahlas mluvit o tom, kde leží hranice tolerance v jakémkoli vztahu.

Příběh, který nezačal vraždou

Simona Monyová si po zhroucení zhruba osmiletého manželství s Ingrem najala kvůli obavám z fyzických útoků bezpečnostní agenturu. U soudu v roce 2012 Ingr sám přiznal, že ji někdy udeřil a plival na ni. Šlo o léta skrývané domácí násilí, které okolí buď neregistrovalo, nebo si ho vysvětlovalo jako „manželské neshody“. Vrchní soud nakonec potvrdil trest patnácti let.

Seriál záměrně nepracuje s reálným jménem vraha. Ingr je převeden do fikční postavy Adama Langa. Tvůrci tím oddělují dramatizaci od dokumentu, ale zároveň zachovávají jádro: mechanismus kontroly, izolace a eskalace, který funguje stejně ve fikci i ve skutečnosti.

Tři roky příprav a rodina u stolu

Projekt se připravoval zhruba tři roky. Podle producentky Kláry Follové nešlo o reakci na mediální senzaci; načasování premiéry v roce 2026 je spíš shoda okolností. Od začátku měl seriál preventivní a edukační ambici. Scenáristka Barbora Námerová v rozhovoru pro Forbes přiznala, že při psaní si platila terapii, a popsala, jak rodina Simony Monyové dostávala shrnutí jednotlivých dílů k připomínkám a jako první viděla finální střihy.

Synové Simony dlouho zvažovali, zda bolestivé vzpomínky znovu otevírat. Nakonec souhlasili. Seriál vznikal i ve spolupráci s odbornicemi z organizace ROSA a s reálnou Danou Urbánkovou, švagrovou, která při Simoně stála. Ještě před uvedením získal ocenění na festivalu Serial Killer, cenu si odnesla Tereza Ramba v titulní roli. Z novinky se tak stala sledovaná kulturní událost, nejen další true crime titul.

Co Boková skutečně řekla, a co ne

V rozsáhlém rozhovoru pro Novinky, který neunikl pozornosti naší Redakce VIPŽivot, mluví Jenovéfa Boková o tom, že poprvé hrála člověka, který stále žije, a cítila proto jiný typ zodpovědnosti. Osobní setkání s Danou Urbánkovou označuje za zásadní; pomohlo jí pochopit, jak švagrová vnímala Simonu a celé období násilí. Svou postavu popisuje jako „pozitivní záchytný bod“, tichou sílu, která do příběhu vnáší lidskost, zatímco nejtěžší psychofyzickou zátěž nese Ramba.

Zdroj fotografie: Podzemnik / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

O vlastním životě Boková říká, že bývá v některých věcech hodně tolerantní a že člověk někdy zjistí, že měl své hranice nastavit dřív. Zároveň dodává, že doma s partnerem fungují společně a že má v tomhle „obrovské štěstí“. Formulace „přehodnotila vlastní vztah“ je interpretace jejích úvah o hranicích a bezpečí. Práce na seriálu ji přiměla přemýšlet o tom, kde končí tolerance a začíná přehlížení. A to je reflexe, která má velkou hodnotu.

Proč Monyová není jen „stará vražda na obrazovce“

Oproti policejně-procedurální Metodě Markovič: Straka nebo archivní dokusérii Případy Jiřího Markoviče stojí Monyová na intimní dynamice toxického vztahu a na ženské perspektivě oběti. Nejsilnější současný úhel není rekonstrukce zločinu, ale otázka, jak snadno se toxický vztah přehlédne i u úspěšné, navenek fungující ženy.

Systémový kontext se od roku 2011 posunul. Policejní vykázání násilné osoby funguje od roku 2007, ale teprve zákon účinný od 1. července 2025 zavedl definici domácího násilí do občanského zákoníku, prodloužil vykázání na čtrnáct dní, nařídil automatické zabavení zbraně a zakázal mediaci v těchto případech. TV Nova se v dubnu 2026 připojila k Chartě proti domácímu násilí a na Oneplay od června 2026 doplňuje seriál dokument Láska nebolí. Monyová tak přerostla z dramatického projektu ve společenskou kampaň.

Boková v rozhovoru připomíná, že po vraždě Simony výrazně vzrostl počet telefonátů na krizové linky. Seriál může totéž spustit znovu, tentokrát ne jako reakci na tragédii, ale jako prevenci.

Kam se obrátit

Pokud se v příběhu Simony Monyové poznáváte:

• Policie ČR: 158 nebo 112
• Bílý kruh bezpečí (oběti kriminality a domácího násilí, nonstop): 116 006
• ROSA (ženy zažívající domácí násilí, nonstop): 116 016
• proFem: 608 222 277
• Linka bezpečí (děti a dospívající): 116 111

Šest dílů po dvaapadesáti minutách nestačí na to, aby změnily systém. Ale stačí na to, aby někdo poprvé pojmenoval, co se mu doma děje. A přesně v tom je síla, kterou policejní statistiky neměří.