Platy přes 100 tisíc, káva za 8 korun. Schillerová chtěla podpořit korunu, za nové video si vysloužila posměch

Ministryně financí Alena Schillerová si na Instagramu koupila kávu z automatu za osm korun. Místo debaty o koruně se rozpoutala debata o tom, v jakém světě žijí lidé na ministerstvech.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Záběr je prostý: mince padá do automatu, kelímek se plní, Schillerová se dívá do kamery a říká: „Euro, nebo naše česká koruna? No za mě jedině koruna. A tak to za nás i zůstane.“ Krátké, sloganové, připravené na sdílení. Jenže komentáře pod příspěvkem nezačaly řešit měnovou politiku. Řešily cenu nápoje. Osm korun za kávu v budově Ministerstva financí, v době, kdy espresso v běžné kavárně stojí padesát až sedmdesát, se stalo symbolem, který přehlušil všechno ostatní.

Osm korun a jeden špatný záběr

Schillerová se po vlně kritiky bránila pro eXtra.cz: automat prý provozuje běžný nájemce prostoru, ministerstvo cenu nedotuje a cenotvorba je plně v gesci provozovatele. Dodala, že podobné ceny najdete i na nádražích nebo ve školách. Konkrétní smlouvu k automatu v budově ministerstva se v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat, takže tvrzení o nedotování zůstává její verzí, nikoli nezávisle ověřeným faktem.

Komunikační problém ale neleží v tom, jestli osm korun je, nebo není dotovaná cena. Leží v tom, že ministryně financí, žena, jejíž hlavní politický argument zní „chráním vaši peněženku“, natočila video v prostředí, kde peněženka funguje podle jiných pravidel, než jaká zná většina diváků.

Kolik se na ministerstvu skutečně bere

V komentářích pod videem se opakoval motiv „platy přes sto tisíc, káva za osm korun“. Stotisícový plat jako plošný údaj o zaměstnancích ministerstva doložit nelze. Tvrdá čísla ale ukazují, proč ten dojem vzniká.

Podle závěrečného účtu kapitoly 312 činil průměrný měsíční plat zaměstnanců samotného Ministerstva financí v roce 2024 66 815 korun. Celostátní průměrná mzda za stejný rok dosáhla podle Českého statistického úřadu 46 165 korun. Rozdíl je přes dvacet tisíc měsíčně, tedy zhruba 44,7 procenta.

Důležitá poznámka: celý resort kapitoly 312, který zahrnuje i podřízené organizace, měl průměr nižší, 48 845 korun. Samotné ministerstvo, tedy budova, v níž Schillerová točila video, je ale ta dražší část pyramidy. A právě ta se objevila na záběru.

Pro kontext: v prvním čtvrtletí 2026 průměrná mzda v české ekonomice poprvé překročila padesát tisíc, konkrétně 50 282 korun. I vůči tomuto novějšímu číslu zůstává ministerský průměr výrazně nad.

Existuje osmikorunová káva i jinde?

Ano. Ale ne na ulici. Prošli jsme veřejně dostupné smlouvy v registru smluv a našli tři srovnatelné případy:

Instituce / provoz	Malá káva	Espresso / lungo	Cappuccino / latte
Ministerstvo zdravotnictví	od 10 Kč	cca 12 Kč	od 15 Kč
Dopravní podnik Ostrava	8 Kč	9 Kč	10 Kč
Výrobní podnik, České Budějovice	8 Kč	9 Kč	9–10 Kč

Osm korun tedy není nedohledatelná anomálie. Objevuje se ale téměř výhradně v uzavřených areálech, v zaměstnaneckých provozech, interních budovách, místech se smluvně vyjednanými cenovými stropy. Na veřejně přístupném nádraží nebo v obchodním centru takovou cenu nenajdete. Schillerová srovnávala s nádražími a školami, ale solidní aktuální ceníky z těchto konkrétních míst se dohledat nepodařilo.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Alena Schillerová (@alenaschillerova)

Proč symbol přebil sdělení

Video mělo všechny znaky připraveného komunikačního výstupu: krátká sloganová věta, vizuální gesto s mincí, jasný point. Přímý důkaz o interním komunikačním plánu v otevřených zdrojích není, ale spontánní příspěvek to rozhodně nepřipomíná.

A právě ta připravenost se obrátila proti autorce. Stylizované gesto funguje, dokud divák přijme kulisu. Jakmile ji zpochybní, a osmikorunová káva v ministerské budově je přesně ten detail, který kulisu rozbíjí, rozsype se i sdělení. Místo „koruna je naše, koruna funguje“ zůstalo „na ministerstvu si žijí za jiné peníze“.

Schillerová, která se 15. prosince 2025 vrátila do čela resortu financí jako místopředsedkyně vlády, na sociálních sítích komunikuje intenzivně a pravidelně. Převádět makroekonomické téma do peněženky a běžné spotřeby je legitimní strategie. Problém nastane ve chvíli, kdy „běžná spotřeba“ ve videu vypadá jako cokoliv, jen ne běžná.

Co z toho zbývá pro debatu o koruně

Věcně nic. Otázka, zda Česko má, nebo nemá přijmout euro, se neposunula o milimetr. Žádný ekonomický argument nezazněl, žádná data o inflačním diferenciálu, žádné srovnání kurzové stability. Reputačně ale škoda vznikla: ministryně, která chce být tváří zachování koruny, teď musí nejdřív vysvětlovat, proč její káva stojí méně než rohlík v samoobsluze.

Kauzu netvoří ekonomický problém osmikorunové kávy. Tvoří ji střet mezi sloganem „chráním vaši peněženku“ a vizuálem, který část publika přečetla jako „stát žije za jiné ceny než vy“. A v politické komunikaci platí jedno pravidlo bez výjimky: jakmile se řeší kulisa, o sdělení už nikdo nestojí.