Ruppert o Klempířovi: Považoval jsem ho za chytrého chlapa. O to víc nechápu, co se s ním stalo

Matěj Ruppert veřejně popsal rozpad přátelství s Otou Klempířem. Za necelý rok ztratil kamaráda, kolegu ze scény i důvod věřit, že se ještě potkají na stejné straně.

Zdroj fotografie: Nextfoto

V rozhovoru pro Aplausin to frontman Monkey Business řekl bez obalu: „Myslím, že jsme si byli velice blízký. Já ho měl vždycky velice rád, považoval jsem ho za chytrého a vtipného chlapíka. O to víc nechápu, co se s ním stalo. Je to strašně smutné, moc mě to mrzí,“ prozradil. Žádná diplomatická klička, žádné „rozešli jsme se v dobrém„. Ruppert pojmenoval něco, co v české hudební scéně cítí víc lidí, ale málokdo to řekne nahlas: že člověk, kterého znali jako muzikanta a parťáka, se proměnil v politika, kterému nerozumějí. A že ta proměna nebyla pozvolná. Byla prudká, veřejná a pro okolí bolestivá.

Od pódia k ministerské kanceláři

Časová osa Klempířovy proměny se vejde do jediného roku a čte se jako scénář, který by nikdo z jeho starých spoluhráčů nepředpověděl. V létě 2025 kandidoval za Motoristy sobě. 2. srpna téhož roku kapela J.A.R. oznámila jeho odchod s lakonickým vysvětlením, že jejich životní cesty se staly neslučitelnými. Fanoušci se okamžitě rozdělili; jedni mluvili o rovné páteři kapely, druzí o vyhazovu zakládajícího člena.

15. prosince 2025 už Klempíř přebíral úřad ministra kultury. Z člověka, který stál na pódiu, se stal člověk, který rozhoduje o rozpočtech divadel a budoucnosti veřejnoprávních médií. Přerod trval čtyři a půl měsíce.

Konflikty, které přišly po nástupu

Ministerské křeslo nepřineslo uklidnění, spíš naopak. V únoru 2026 Klempíř reagoval na kritiku umělců z nedělních demonstrací pozváním na ministerstvo, aby si to „vyříkali z očí do očí“. Veřejnou debatu ale odmítl. Pro část kulturní obce to byl signál: ministr chce mluvit, ale jen za svých podmínek.

V dubnu přišly další jiskry. Klempíř veřejně prohlásil, že StarDance do veřejnoprávní televize „tak úplně nepatří“, prosazoval přesun financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet a přiznal plánované škrty. A na Cenách Anděl, kde se česká hudební scéna každoročně potkává, zazněla přímá kritika jeho osoby od kolegů hudebníků. Ne zákulisní šeptanda. Veřejný, hlasitý nesouhlas.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Co to udělalo s J.A.R.

Ruppert nemluví jen o ztrátě kamaráda. Mluví i o škodě, kterou Klempířův odchod způsobil kapele, která ho formovala. Podle sekundárních přepisů rozhovoru řekl, že Klempíř „neudělal dobře ani pro tu kapelu, ale ani sám pro sebe“.

Čísla to potvrzují. Na podzim 2025 bubeník Roman Holý mluvil o pauze na neurčito, velmi nejistém osudu skupiny a o tom, jak těžké je najít adekvátní náhradu za „Klempu“. J.A.R. nebyli mrtvá kapela, ale kapela v přestavbě; na začátku dubna 2026 odehráli tři koncerty v pražském Lucerna Music Baru. Jenže rozdíl mezi kapelou, která hraje, a kapelou, která funguje jako celek, zná každý, kdo kdy stál na pódiu. Chybějící člen není jen prázdné místo na seznamu obsazení. Je to díra v dynamice, v humoru mezi skladbami, v tom, jak spolu lidi na place dýchají.

Proč to není jen osobní příběh

Ruppertův výrok by se dal číst jako soukromá vzpomínka muže, který přišel o přítele. Jenže zapadá do delšího vzorce. Klempíře veřejně kritizovali umělci na demonstracích, hudebníci na Andělech, komentátoři v médiích. Pro část české scény se z něj stal symbol něčeho konkrétního: člověk „od nás“, který přešel na druhou stranu a začal mluvit jazykem, kterému jeho bývalé okolí nerozumí.

Sám Ruppert přitom není politicky neutrální postava. Dlouhodobě se profiluje prodemokraticky a antikomunisticky, v minulosti veřejně podpořil Karla Schwarzenberga. Už v rozhovoru pro Český rozhlas Plus v roce 2018 ale dodával, že přímá podpora politiků ze strany celebrit může být kontraproduktivní. Není to člověk, který by odsuzoval každého, kdo vstoupí do politiky. O to víc váží, když řekne, že konkrétního člověka odsuzuje.

Co chybí v rovnici

Klempířovu přímou reakci na Ruppertova slova se v dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Ministr kultury se k bývalému příteli veřejně nevyjádřil, alespoň ne způsobem, který by bylo možné ověřit. A právě to ticho je výmluvné. Dva lidé, kteří se podle všeho znali léta a pohybovali se ve stejném světě, spolu dnes komunikují přes média. Jeden mluví. Druhý mlčí.

Ruppertovo zklamání není křik. Je to konstatování člověka, který si pamatuje, jaký Klempíř býval, a vidí, jaký je dnes. Někdy je právě ten klid v hlase to nejhlasitější, co můžete říct.