Petra Bučková si nechala odstranit obě prsa. Roky to odkládala, pak jí došlo, že hraje o život

Herečka Petra Bučková, kterou diváci znají ze seriálu Ulice, podstoupila preventivní oboustrannou mastektomii. Tři roky se zákroku bránila, než jí lékař vykreslil riziko.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Když u matky herečky Petry Bučkové diagnostikovali onkologické onemocnění, nechaly se obě její dcery geneticky vyšetřit. VIP život zaznamenal, že výsledek potvrdil to, čeho se obávaly. Ukázalo se, že obě nesou dědičnou mutaci genu BRCA, která celoživotní riziko rakoviny prsu vyšroubuje nad šedesát procent. V běžné populaci je to přitom zhruba třináct procent. Zatímco sestra jednala hned, Bučková ne. Tři roky se držela vlastní prevence, hlídala stres, snažila se žít zdravě a radikální řešení vytěsňovala. Pak přišel rozhovor s lékařem, který neurčitou rodinnou hrozbu proměnil v konkrétní čísla. A ta už nešlo ignorovat.

Tři roky odkladu a jeden rozhovor, který všechno změnil

V rozhovoru pro magazín Moje psychologie herečka popsala, že odklad nebyl leností ani nezájmem, byl to strach. Bránila se představě, že by měla podstoupit něco tak razantního, když se cítí zdravá. Spoléhala na to, že pravidelné kontroly a životní styl budou stačit. Jenže samotný screening u nosiček BRCA riziko nesnižuje. Zvyšuje jen šanci, že se případný nádor zachytí včas. Skutečně zásadní snížení rizika přinášejí až profylaktické operace, a právě to jí lékař řekl na rovinu.

Podle dat National Cancer Institute preventivní oboustranná mastektomie snižuje riziko rakoviny prsu u nosiček mutace BRCA nejméně o 95 %. Není to kosmetický zákrok. Je to rozhodnutí mezi dlouhodobým sledováním a razantním odstraněním hrozby, která v rodině Bučkové už jednou udeřila.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Šest týdnů bolesti a náhlá menopauza

Mastektomie a rekonstrukce proběhly v jednom zákroku. To zní jako dobrá zpráva, a technicky je. Ale to, co následovalo, herečka popisuje bez příkras. Šest týdnů výrazné bolesti. Těsná komprese hrudníku. Rozsáhlé modřiny. Extrémní citlivost na jakýkoli dotek. Celý prosinec a část ledna téměř bez pohybu.

K tomu přišla druhá operace a s ní náhlý nástup menopauzy. Bučková přitom kvůli svému zdravotnímu stavu nemohla užívat hormonální preparáty, přesný medicínský důvod veřejně neuvedla. Tělo se muselo vyrovnat se vším najednou: s chirurgickým zásahem, hormonálním otřesem i psychickým tlakem z měsíců rekonvalescence. Postupně přešla do režimu rehabilitace, cvičení, chůze, hlídání spánku, doplňky stravy. Návrat do viditelného pracovního režimu přišel zhruba měsíc až dva po nejhorší fázi.

Výsledek, který „nikdo nepozná“, ale cesta k němu má víc kroků

Bučková sama říká, že výsledek rekonstrukce působí tak přirozeně, že okolí nic nepozná. To je důležitá informace pro ženy, které podobné rozhodnutí zvažují. Ale není to univerzální slib. Specializovaná pracoviště jako Fakultní nemocnice Brno standardně počítají s tím, že po první rekonstrukci mohou následovat symetrizační výkony, úpravy implantátu i tetování bradavky. Jde o proces, ne o jednorázový zákrok s okamžitým finálním výsledkem.

Zdroj fotografie: Nextfoto

V českém kontextu přitom Bučková patří k menšině. Podle tiskové zprávy Masarykovy univerzity se pro preventivní mastektomii rozhodne jen 25 až 33 % českých žen, které vědí, že nesou zárodečnou mutaci BRCA. Dvě třetiny volí cestu intenzivního sledování se vším, co to obnáší.

Není v tom sama: Jandová, Jolie a otázka, kterou si klade víc žen

Bučková není první česká veřejně známá žena, která o preventivní mastektomii otevřeně promluvila. Marta Jandová svůj případ popsala ještě šířeji, vedle prsních žláz podstoupila i odstranění vaječníků a celou zkušenost zasadila do rámce rodinné zátěže a touhy být tu pro malou dceru. Mezinárodně podobnou cestu veřejně otevřela Angelina Jolie v roce 2013.

Každý z těchto příběhů je jiný v detailech, ale sdílejí totéž jádro: žena bez diagnostikovaného nádoru se rozhodne pro chirurgický zásah, protože genetika jí říká, že pravděpodobnost onemocnění je příliš vysoká na to, aby ji jen sledovala.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Jak se v Česku dostat na genetické vyšetření BRCA

Pro ženy, které mají v rodině opakovaný výskyt rakoviny prsu nebo vaječníků, existuje v Česku jasný postup:

• Žádanka: Vystaví ji praktický lékař, gynekolog, onkolog nebo chirurg. Pacientka se může do genetické ambulance objednat i sama, žádanku ale potřebuje.
• Genetická konzultace: Probíhá v centru lékařské genetiky, například v Masarykově onkologickém ústavu nebo jiných specializovaných pracovištích.
• Hrazené vyšetření: Kompletní test BRCA1/2 indikuje výhradně lékařský genetik, a to jen při splnění indikačních kritérií. VZP upozorňuje, že běžný „BRCA screen“ hrazený není.
• Samoplátecká varianta: Pokud rodina nesplní kritéria, některá centra nabízejí panel genů pro nádory prsu a vaječníků za přibližně 20 000 Kč plus konzultace.

Samotná preventivní mastektomie je v Česku dostupná ve specializovaných veřejných nemocnicích jako indikovaná péče pro vysoce rizikové pacientky, nejde o kosmetický výkon.