Sucho nevyřeší modlitba ani tiskovka, řekl Pavel v Lánech a celý sál se zasmál. Narážka na Babiše byla jasná

Česko zažívá nejsušší rok od začátku měření v roce 1961. Prezident si z toho v Lánech udělal politický i věcný bod.

Zdroj fotografie: Nextfoto

V úterý 18. srpna se na zámku v Lánech sešli vědci, zemědělci, zástupci firem, neziskových organizací a hrstka influencerů. Pozvánku rozeslal Pražský hrad, téma znělo „životní prostředí“, ale všem bylo jasné, že se bude mluvit hlavně o vodě, která chybí. Petr Pavel podle přítomných novinářů sálu řekl, že sucho nevyřeší ani modlitba, ani tisková konference. Publikum se zasmálo. Dva dny předtím stál Andrej Babiš u Slapské přehrady, mluvil do kamer o čtyřech miliardách korun a obnovené koalici proti suchu. Spojit si obě scény nebylo těžké.

Vtip, který nebyl odbočkou

Pavlova narážka fungovala proto, že padla ve chvíli, kdy čísla mluví hlasitěji než kterýkoli politik. Od 1. ledna do 10. srpna 2026 spadlo v Česku nejméně srážek za totéž období od roku 1961. Přibližně 70 % sledovaných podzemních vod se nachází ve stavu silného nebo mimořádného sucha. A červencová zpráva ministerstva zemědělství přidala další vrstvu: u mělkých podzemních vod a pramenů šlo o nejsušší červenec od roku 1981. Za celý měsíc napršelo 51 milimetrů, tedy 57 % normálu. Hydrologické sucho postihovalo na konci července zhruba polovinu měřicích profilů. Relativně lépe na tom byl sever Moravy a Krkonoše. Zbytek země vysychal.

V takovém kontextu se vtip o modlitbě a tiskovce nestal jen bonmotem. Stal se rámcem celé debaty: má smysl řešit sucho přes komunikaci, nebo přes krajinu?

Co Pavel říkal, když se přestal smát sál

V ověřených citacích po akci prezident nikoho nejmenoval. Držel se obecné roviny, ale ostří bylo zřetelné. „Je třeba dát prostor odborníkům, věnovat se širším souvislostem a nepodléhat tlaku na rychlé vyřešení,“ řekl podle ČTK. Výslovně odmítl představu, že problém vyřeší několik nových přehradních nádrží. Sucho podle něj vyžaduje „komplex opatření“: retenci vody v krajině, práci s daty, propojení odborníků do neformální sítě a hlavně srozumitelné vysvětlování veřejnosti.

Na setkání vystoupili mimo jiné ekolog Jiří Reif, environmentální chemička Jana Klánová, ornitolog Dan Bárta, bioložka Alena Zárybnická, publicista Tadeáš Čech a nestor české environmentalistiky Bedřich Moldan. Hrad akci postavil jako debatu, ne jako jednání s usnesením. Žádný závazný dokument nevznikl. Výstupem mělo být síťování lidí, kteří se suchem zabývají z různých stran, od půdní biologie po vodárenství.

Inspiraci Pavel hledal i v zahraničí, ale konkrétní země ani modely veřejně nejmenoval. Řekl jen, že „není nutné za každých okolností vymýšlet vlastní českou cestu“.

Babišovy čtyři miliardy a slapská tiskovka

Kontrast s vládním přístupem byl časově i obsahově přesný. V sobotu 16. srpna premiér Babiš vyjel ke Slapské přehradě, uspořádal tiskovou konferenci a oznámil obnovení Národní koalice pro boj se suchem pod svým vedením. Slíbil navýšení vodohospodářských investic na minimálně čtyři miliardy korun ročně. Spolu s ČHMÚ chce vláda vytipovat 500 až 1 000 nejkritičtějších míst, kde voda nejrychleji odtéká nebo kde je největší deficit podzemní vody. Na 24. srpna svolal Ústřední komisi pro sucho.

Ministerstvo zemědělství současně představilo čtyři investiční priority:

• propojování vodárenských soustav
• malé vodní nádrže a rybníky
• příprava strategických vodních děl
• podpora závlah

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Petr Pavel (@prezident_pavel)

Čísla, o která jsme se v Redakci VIPŽivot zajímali, přitom ukazují, že stát do boje se suchem investuje už dnes. Za rok 2025 šlo na tato opatření 26,8 miliardy korun, o pět miliard víc než rok předtím. Z toho 9,5 miliardy směřovalo do vodovodů a kanalizací, 9,2 miliardy do půdy, ekologického zemědělství a pozemkových úprav, 1,8 miliardy do hospodaření se srážkovými vodami.

Babišova přímá reakce na Pavlovu lánskou narážku se v otevřeně dostupných zdrojích zatím neobjevila. Ještě před akcí premiér hájil svůj slapský výjezd slovy, že se jako premiér bude věnovat „všem tématům“.

Dva jazyky, jeden problém

Skutečný spor mezi Hradem a Strakovou akademií není o tom, jestli se má modlit, nebo stavět přehrady. Oba tábory v zásadě říkají totéž: samotná opatření v krajině nestačí, musí se kombinovat s vodohospodářskou infrastrukturou. Ministerstvo zemědělství to dokonce formuluje téměř identicky jako Pavel: „investice musí být komplexní.“

Rozdíl je v jazyce a v tom, co z něj vyplývá. Pavel mluví řečí strategie a legitimity: dejme prostor vědcům, netlačme na rychlá řešení, vysvětlujme. Babiš mluví řečí exekutivy a viditelnosti: miliardy, mapa kritických míst, koalice, komise, výjezd. Jeden přístup buduje důvěru v proces. Druhý ukazuje akci. Problém je, že sucho potřebuje obojí, a žádný z obou přístupů sám o sobě nestačí.

Pro běžného člověka to znamená konkrétní věci: možné lokální problémy se zásobováním pitnou vodou tam, kde chybí vodovody nebo je slabá podzemní voda, další omezení odběrů, tlak na ceny potravin po suchém létě a rostoucí náklady obcí na krizová řešení.

Sál v Lánech se zasmál narážce na tiskovku. Ale 70 % podzemních vod ve stavu silného sucha je číslo, u kterého se nesmějí ani vědci, ani premiéři.