Petr Kolář nesnáší posilovny. Poradce Petra Pavla má v 63 letech postavu, za kterou by se nestyděl ani třicátník

Bývalý diplomat a člen prezidentského konzultačního panelu přišel na křest knihy Jana Hřebejka a ihned ukradl pozornost. Ne tím, co řekl, ale tím, jak vypadal.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Úterý 26. května, pražská vinárna Bokovka. Veronika Bednářová a Jan Hřebejk křtí knihu U mě pořád dobrý a mezi hosty se mihne postava, která na společenských fotkách zaujme víc než většina přítomných celebrit. Petr Kolář, třiašedesátiletý bývalý velvyslanec v USA a Rusku, dnes člen panelu zahraničněpolitických konzultantů prezidenta Petra Pavla, stojí v saku, pod kterým je vidět štíhlá silueta, pevně působící paže a nulový náznak toho, co se eufemisticky nazývá „reprezentativní břicho“. Žádná objemová kulturistika, žádný nafouklý biceps. Spíš funkční kondice člověka, který se o sebe stará tiše, ale důsledně.

Co přesně je na fotkách vidět

Snímky z akce ukazují muže bez zjevného nadbytku tuku, s proporčně udržovanou horní částí těla a rovným držením. Není to postava fitness influencera, je to postava člověka, který se hýbe pravidelně a dlouhodobě. V třiašedesáti letech je to v české populaci spíš výjimka než norma. Srovnání s neurčitým „třicátníkem“ je samozřejmě nadsázka, ale na společenských fotkách Kolář skutečně působí nadstandardně udržovaně vůči svým vrstevníkům.

Proč ne posilovna

Kolář se k posilovnám veřejně nehlásí. Naopak, dává přednost cvičení mimo fitko, což v éře instagramových gym selfie působí skoro provokativně. Přesný rozpis jeho tréninku veřejně dostupný není, ale odborný kontext říká jasně: posilovna není podmínkou dobré kondice ani po šedesátce.

CDC ve svých doporučeních pro dospělé nad 65 let, o které jsme se v Redakci VIPŽivot zajímali, výslovně uvádí cviky s vlastní vahou (kliky, sedy-lehy, dřepy) jako plnohodnotný silový trénink. Světová zdravotnická organizace doporučuje pro tuto věkovou skupinu vícesložkovou aktivitu zaměřenou na sílu a rovnováhu alespoň třikrát týdně. A domácí cvičební programy podle souhrnných dat CDC u lidí nad 65 let prokazatelně zlepšují:

• svalovou sílu
• rovnováhu a stabilitu
• celkovou vytrvalost
• funkční výkonnost v běžných denních činnostech

Jinými slovy: k tomu, aby člověk v šedesáti vypadal a fungoval výrazně lépe než průměr, nepotřebuje měsíční členství za dva tisíce korun. Potřebuje podlahu, vlastní tělo a ochotu to opakovat.

Domácí režim versus posilovna, co říká věda

Obě cesty fungují, ale každá jinak. Domácí cvičení s vlastní vahou má jednu zásadní výhodu: adherenci. Není třeba nikam jezdit, nic platit, nic rezervovat. Bariéra vstupu je prakticky nulová. Metaanalýza z roku 2024 zaměřená na strojový odporový trénink u starších dospělých sice ukázala významné zlepšení funkční kapacity i síly, ale to neznamená, že domácí režim je méně účinný, jen jinak měřitelný.

Posilovna umožňuje přesnější dávkování zátěže a cílení na jednotlivé svalové skupiny. Pro člověka, který chce maximalizovat objem svalů, je výhodnější. Pro člověka, který chce vypadat fit, fungovat bez omezení a neskončit s bolavými koleny na schodech, stačí pravidelný domácí trénink. A právě to je podle všeho Kolářův případ.

Největší překvapení? Žádný trik

Na celém příběhu je nejzajímavější to, co v něm chybí. Žádný revoluční suplementační protokol, žádná exotická dieta, žádný osobní trenér za tisíce korun za hodinu. Pokud Kolářova kondice stojí na tom, co naznačuje (pravidelné cvičení s vlastní vahou, bez posilovny, dlouhodobě), pak je to přesně ten typ režimu, který odborná literatura označuje za nejudržitelnější.

Studie ukazují, že první měřitelné změny síly a funkční výkonnosti se u starších dospělých objevují už po osmi týdnech. Dokonce i jedna až dvě silové jednotky týdně vedou ke zlepšení. Dřív než viditelné svaly přijde lepší stabilita, lehčí vstávání ze židle, vyšší tolerance běžné zátěže. Viditelnější tělesná proměna je otázka měsíců. Ale začít může kdokoliv, odkudkoliv, s čímkoliv, i s vlastním obývákem.

Petr Kolář neobjevil žádný tajný fitness hack. Udělal něco těžšího: vydržel. A v třiašedesáti letech je to vidět.