Pavelka o Stropnickém: Byl skvělý kamarád, pak se zaprodal čertu. Přátelství skončilo jedním rozhodnutím

Herec Ondřej Pavelka v podcastu popsal, jak mu vstup Martina Stropnického do hnutí ANO v roce 2013 definitivně zlomil dlouholeté přátelství.

Zdroj fotografie: Nextfoto

30. června 2026 vyšla na Streamu epizoda podcastu Čestmíra Strakatého, ve které Pavelka mluví o Stropnickém jako o „výborném kamarádovi“, talentovaném herci a muzikantovi, a vzápětí dodává, že se „zaprodal čertu„. Tím čertem nemyslí jednu konkrétní ministerskou chybu ani diplomatický přešlap. Myslí rozhodnutí z roku 2013, kdy Stropnický spojil své jméno s Andrejem Babišem a stal se jednou z hlavních tváří projektu ANO. Pro Pavelku tím skončilo přátelství, které sahalo přinejmenším ke společným hereckým projektům z konce sedmdesátých let.

Jedno rozhodnutí, které změnilo všechno

V létě 2013 představil Babiš nové tváře své kandidátky. Vedle publicisty Martina Komárka a akademika Jiřího Zlatušky stál Martin Stropnický, herec, bývalý diplomat, někdejší šéf Divadla Na zábradlí. V rozhovoru pro Deník Referendum tehdy vysvětloval, proč jde s Babišem: finančně nezávislý člověk prý nemusí obchodovat s politickým vlivem. Dobové články ho popisovaly jako muže, který „propadl kouzlu skromného miliardáře“.

Pro Pavelku to byl zlom. Ne proto, že by kamarád odešel z divadla do politiky, to se stává. Ale proto, že svým jménem a kulturním kreditem legitimizoval projekt, který Pavelka od počátku považoval za nebezpečný. A jak sám říká, od té chvíle spolu přestali mluvit.

Kariéra, která ztěžuje pozdní distanc

Stropnický v Babišově orbitu nezůstal na okraji. Jeho politická dráha vypadala takto:

• Ministr obrany (29. ledna 2014 – 13. prosince 2017)
• Ministr zahraničí a místopředseda vlády (13. prosince 2017 – 27. června 2018)
• Velvyslanec v Izraeli (od 1. listopadu 2018)

Tři a půl roku řídil obranu státu, půl roku zahraniční politiku, pak odešel na ambasádu do Tel Avivu. Nešlo o epizodní angažmá, šlo o člověka s reálnou exekutivní spoluodpovědností za klíčové resorty. A právě tady Pavelkova výtka nabírá na váze. Čím výš Stropnický v systému vystoupal, tím hůř dnes působí jeho pozice kritika zvenčí.

V říjnu 2024 Stropnický v rozhovoru pro Novinky potvrdil, že v ANO už není a stranickou knížku odevzdal. V dubnu 2026 říkal, že si nedokáže představit fungování Babišovy vlády s Motoristy a SPD. Stal se z něj komentátor projektu, jehož byl léta tváří.

Pavelka nekritizuje poprvé a nemíří jen na Stropnického

Bylo by nepřesné tvrdit, že Pavelka téma otevřel až letos. Už v roce 2019 v rozhovoru pro Forum24 mluvil o lidech, kteří „pomáhají Babišovi vládnout“ a „mrzačí duši národa“. Stropnického tehdy jmenoval přímo. Podle Pavelkovy vzpomínky na jeho kritiku Stropnický reagoval otevřeným dopisem, plné znění se ale ve veřejných zdrojích nepodařilo dohledat.

V podcastu z letošního června je Stropnický součástí širšího argumentu. Epizoda nese kapitoly jako „Blížící se normalizace“, „Husák a Babiš“ nebo „Strach v politice“. Pavelka přirovnává současnou atmosféru k husákovské „touze po klidu„, kdy se lidé nemají moc ptát a mají nechat mocné pracovat. Stropnický je v tomto rámci příkladem, nikoli jediným, ale pro Pavelku osobně nejbolestivějším, člověka, který takovou atmosféru pomáhal budovat.

Už v prosinci 2025 Pavelka v rozhovoru pro Novinky říkal, že by si rád zahrál Gustáva Husáka. Motiv ticha, apatie a strachu z moci artikuluje veřejně měsíce. V únoru 2026 vystoupil na demonstraci proti politickému stylu vlády po boku Jitky Čvančarové, Hynka Čermáka a Sarah Haváčové. Podcast je tedy dalším dílem v mozaice, ne náhlým výbuchem.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Může být pozdní kritik důvěryhodný?

Tady se příběh láme na dvě strany. Stropnický dnes Babiše kritizuje. Stranickou knížku vrátil. Mluví o tom, co vláda dělá špatně. Jenže Pavelkova námitka zní jednoduše: jak může být důvěryhodný někdo, kdo projekt třináct let spoluvytvářel, řídil z něj dva resorty a odešel až na ambasádu?

Podle nás je to nejsilnější linka celého sporu. Nejde o to, jestli má Stropnický právo změnit názor, to má každý. Jde o to, jestli pozdní distanc bez veřejného vyrovnání se s vlastní spoluodpovědností stačí k tomu, aby člověk mohl vystupovat jako nezávislý komentátor. Pavelka říká, že nestačí. A jeho argument má oporu v chronologii: Stropnický Babiše v roce 2013 obhajoval, v roce 2017 pro něj řídil obranu, v roce 2024 odevzdal knížku a v roce 2026 ho kritizuje v rozhlase. Každý si tu posloupnost může vyhodnotit sám.

K 6. červenci 2026 se Stropnického reakci na aktuální Pavelkova slova nepodařilo ve veřejných zdrojích dohledat. Vzhledem k tomu, že letos aktivně poskytuje rozhovory, není vyloučené, že přijde. Bylo by to ostatně podruhé.

Dvě věci z tohoto příběhu zůstávají nesporné. Pavelka ztratil přítele a nehodlá předstírat, že se nic nestalo. A Stropnický ztratil právo tvářit se, že u toho nebyl.