Oldřich Kaiser vystoupil na demonstraci proti ČT a všechny zmátl. Recitoval báseň plnou Sovětů, Lenina a proletariátu

Herec Oldřich Kaiser na pochodu proti veřejnoprávním médiím nepronesl ani slovo o poplatcích. Místo toho recitoval proletářskou agitku z dvacátých let.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Oldřich Kaiser se objevil na improvizovaném pódiu před hlavní budovou České televize na Kavčích horách. VIPŽivot zaznamenal, že kolem něj v sobotu stáli lidé, kteří přišli žádat zrušení koncesionářských poplatků a reformu ČT. Čekali politický projev. Dostali verše o dělnické třídě, Sovětech a Leninovi. A právě v tom je jádro příběhu, ne v tom, co zaznělo, ale v tom, že dodnes nikdo spolehlivě neví, jak to Kaiser myslel. Prostě všechny zmátl.

Pochod od Kongresového centra ke Kavčím horám

Demonstraci organizoval spolek Svatopluk pod názvem „Pochod za reformu veřejnoprávních médií“. Start byl v sobotu u pražského Kongresového centra, cíl před hlavní budovou ČT. Odhady účasti se výrazně rozcházejí: ČTK psala o několika stech lidech, organizátoři tvrdili dvě tisícovky. Na pódiu se vystřídali Petr Drulák, Kateřina Konečná, Ivan David, Michal Semín, Lenka Procházková či Jan Schneider. Zdravici poslal i exprezident Miloš Zeman. Drulák argumentoval pluralitou a veřejnou kontrolou, David mluvil o selhání ČT. Klasické řečnické registry, klasická demonstrační rétorika. A pak přišel Kaiser.

Místo politického projevu vytáhl text Stanislava Kostky Neumanna, báseň původně publikovanou pod názvem Náš zpěv, v souborném akademickém vydání vedenou jako Zpěv z dvacátých let. Verše zní jednoznačně: „my, dělná třída, proletariát“, dál „Sověty, sbratření“ a vrchol „Lenin, maják, Lenin, zvon.“ Explicitní prosovětská agitka napsaná v polovině dvacátých let minulého století. Dav pod pódiem reagoval potleskem, smíchem, skandováním „Náš Olda“ a „Olda na Hrad“. Recitaci Kaiser uzavřel větou připisovanou Ivanu Martinu Jirousovi: „Člověku nad tím rozum i čurák zůstává stát.“ Undergroundový dovětek, který proletářskou agitku shodil do grotesky.

Kulturně-politická hádanka bez řešení

Okamžitě se rozběhly dvě souběžné interpretace. Jiří Dolejš se veřejně ptal, zda jde o „trollení komunistů“. Novinář Jiří Hynek to četl jako parodii na Jiřinu Švorcovou a zesměšnění celého protestního tábora. Pro vážně míněné zapojení mluví časová osa. Kaiser vstoupil do sporu o poplatky v říjnu krátkým videem, v němž řekl, že je pro zrušení televizních poplatků. Na to reagoval ostře Jan Hřebejk ironickými poznámkami o Kaiserově údajném dřívějším vztahu k demonstrantům. Sobotní recitace pak byla druhým veřejným gestem ve stejné kauze. Pro ironicko-provokativní čtení mluví výběr textu. Kaiser s Neumannovou básní podle FORUM 24 veřejně pracoval už dříve. Nejde tedy zřejmě o náhodný nález v antologii, ale o vědomou volbu, performativní zbraň, jejíž ostří míří oběma směry.

Spor, do kterého Kaiser vstoupil, má tvrdý legislativní rámec. Zrušení koncesionářských poplatků je přímo v programovém prohlášení vlády. V červnu kabinet schválil návrh, který počítá s roční částkou 5,74 miliardy korun pro Českou televizi a 2,065 miliardy korun pro Český rozhlas; financování by šlo ze státního rozpočtu místo z poplatků. Návrh prošel prvním čtením 24. října, hlasovalo se v pevně stanoveném čase 4:36 ráno. Samotný tento okamžik se stal symbolem sporu: odpůrci změny v něm vidí snahu protlačit zákon pod rouškou noci. Kulturní obec reagovala převážně na obranu veřejnoprávních médií. Podporu ČT a ČRo veřejně vyjádřily Studio Ypsilon, Národní divadlo, Švandovo divadlo, Divadlo Na zábradlí nebo Cirk La Putyka. Zaměstnanci obou institucí stávkovali 3. listopadu.