Název Mumuland chtěly používat nevěstince. Kotvald prozradil, co se dělo za kulisami hitu, který zná celé Česko

Jogurty, dětské koutky, kavárny, a taky noční kluby s červenými lucernami. Všichni chtěli mít ve svém názvu slovo Mumuland. Petr Kotvald teď znovu vytáhl příběhy, které ukazují, jak daleko ten refrén doletěl.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Když před čtvrtstoletím vyšel singl Mumuland, nikdo nečekal, co to spustí. VIP život zaznamenal, že týmu kolem zpěváka Petra Kotvalda během pár týdnů začaly na stůl přistávat žádosti o licenci na samotný název písně. Firmy, provozovatelé kaváren, výrobci potravin i majitelé podniků, jejichž byznys se odehrával za zataženými závěsy, ti všichni chtěli slovo Mumuland pro sebe. Ahaonline citoval zpěváka, který přiznal, že rozsah zájmu ho překvapil. Hravě znějící slogan se odpoutal od rádia a začal žít vlastním životem jako značka, jako mem, jako kulturní zkratka celé jedné éry české pop music.

Čísla, která mluví jasně

Mumuland nebyl jen chytlavý refrén. Album Taxitotak neber, z něhož singl vzešel, získalo Zlatou desku ještě před oficiálním křtem a týdny se drželo v albové TOP 10. Samotná píseň pak podle oficiální biografie patřila dlouhodobě k nejhranějším skladbám českých rádií. Poptávka po CD převyšovala výrobu, nahrávka byla chvílemi doslova nedostupná. Pro srovnání: v celé Kotvaldově kariéře mu konkurují hlavně Holky z naší školky, které jeho oficiální stránky označují za historicky největší hit tuzemské pop music. Mumuland je ale pro mladší generaci nejspíš tím nejikoničtějším singlem jeho sólové dráhy.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Jak vznikl ikonický klip? 30. dubna 2001 se filmový štáb i dva autobusy mažoretek vydaly na nedokončený dálniční most přes Želivku u obce Hulice. Příjezdové cesty byly zarostlé, logistika komplikovaná. Producent Michal Kracík do klipu investoval podle Kotvalda zhruba milion korun, na českou popovou produkci té doby částka mimořádná. Samotný most má navíc vlastní mytologii. Stavba z éry protektorátní dálnice, v lidové řeči spojovaná s „Hitlerovou dálnicí“, stojí opuštěná nad hladinou vodní nádrže Švihov a dlouhodobě přitahuje pozornost fotografů i dokumentaristů. Pro klip k Mumulandu poskytla vizuálně neopakovatelnou kulisu: široký beton, prázdnota, nebe. Výsledek vypadal spíš jako zahraniční produkce než tuzemský videoklip.

Od nevěstinců po Staroměstské náměstí

Žádosti o použití názvu Mumuland přicházely z nejrůznějších stran. Jogurt, dětský koutek, kavárna, to ještě dávalo intuitivní smysl. Jenže mezi dopisy se objevily i žádosti od provozovatelů nočních klubů s červenými lucernami. Kotvald to v rozhovoru podává spíš s úsměvem jako doklad toho, jak daleko značka pronikla. Co se s žádostmi nakonec stalo, neupřesnil.

Nejviditelnější „druhý život“ písně přišel o tři roky později. 1. května 2004, krátce po půlnoci, zpíval Kotvald Mumuland na Staroměstském náměstí během oslav vstupu České republiky do Evropské unie. Tanečnice měly modré šaty se žlutými hvězdami, barvy unijní vlajky. Symbolicky nejsilnější moment noci patřil písni, jejíž text nemá s politikou nic společného. Právě to ale ukazuje sílu refrénu, který funguje jako okamžitý spouštěč kolektivní nálady.

Anglická verze a sen o exportu

Kotvaldův tým si uvědomoval, že drží v rukou víc než lokální hit. Vznikla anglická verze Mumulandu a zvažovalo se její využití v zahraničí, konkrétně se mluvilo o polském trhu. Britský klávesista a producent Mike Moran, známý spoluprací s Freddiem Mercurym na albu Barcelona, se s Kotvaldem setkal a zpěvák později vzpomínal, že mu Moran k písni vyjádřil obdiv. Exportní průlom se nakonec nekonal, ale samotná ambice vypovídá o tom, jak silně tým věřil skladbě Jindřicha Parmy. Mumuland dnes funguje jako spolehlivý vrchol každého Kotvaldova koncertu. Dvacet pět let po premiéře stačí první tóny a publikum zpívá.