Můj brácha má prima bráchu: Menšík měl hrát s Budínovou, Bláha s Holišovou. Jeden flirt na place všechno změnil

Režisér Stanislav Strnad prohodil oba rodičovské páry ještě před natáčením. Důvodem mělo být jiskření, kterého si všiml mezi Josefem Bláhou a Slávkou Budínovou.

Zdroj fotografie: Se svolením TV Nova

Kdo viděl komedii Můj brácha má prima bráchu víc než jednou, a takových diváků jsou v Česku statisíce, ten si manželské dvojice Pavelkových a Vránových nejspíš nedokáže představit jinak. Bláha s Budínovou jako rodiče na jedné straně, Menšík s Holišovou na druhé. Jenže takhle to původně být nemělo. Podle pozdějších zákulisních zdrojů existoval plán přesně opačný: Budínová měla hrát po boku Menšíka a Holišová po boku Bláhy. Změnu, která zpětně vypadá jako samozřejmost, údajně spustilo něco, co s filmovým řemeslem souvisí jen okrajově, sympatie mezi dvěma herci.

Původní plán a jeho tichá demolice

Režisér Strnad měl v prvním obsazovacím rozvrhu dvojice poskládané křížem. Slávka Budínová k Vladimíru Menšíkovi, Blažena Holišová k Josefu Bláhovi. Proč zrovna takhle, žádný dohledatelný zdroj nevysvětluje; mohla to být prostá intuice, mohly to být dřívější zkušenosti s herci, mohl to být návrh dramaturgie. Jisté je jen to, že finální film ukazuje páry přesně naopak, jak potvrzuje Česká televize ve svém přehledu tvůrců: manžele Pavelkovy hrají Budínová s Bláhou, manžele Vránovy Holišová s Menšíkem.

Co se stalo mezi záměrem a klapkou? Podle pozdějších článků, které příběh převyprávějí na základě veřejně dostupných médií a databází, si Strnad ještě před rozjetím natáčení všiml, že se Bláha kolem Budínové nápadně „motá“. Mluví se o intenzivním dvoření, o jiskření, o chemii, kterou bylo vidět na první pohled. Režisér údajně vyhodnotil, že tuhle energii bude škoda nevyužít před kamerou, a prohodil oba páry.

Flirt, nebo jen herecká chemie?

Slovo „flirt“ je v tomhle kontextu potřeba číst opatrně. Žádný otevřený zdroj nedokládá, že by mezi Bláhou a Budínovou vznikl skutečný milostný poměr. Dostupné texty pracují s formulacemi jako „sympatie“, „dvoření“ a „jiskření“, tedy s něčím, co může znamenat cokoliv od profesionálního respektu přes koketérii až po skutečnou náklonnost.

Na druhou stranu: Josef Bláha nebyl v tomto ohledu žádný neznámý. Jiřina Jirásková ho v pořadu Příběhy slavných popsala jako muže, který měl u žen mimořádný úspěch. Oldřich Kaiser zase vzpomínal, že Bláha svým milenkám říkal „pipinky“. Že se charismatický herec dvořil atraktivní kolegyni na place, tedy zapadá do širšího obrazu. Přímá výpověď některého z aktérů k téhle konkrétní situaci ale veřejně neexistuje. Ani Menšík, ani Holišová se k přeřazení podle dostupných zdrojů nikdy nevyjádřili, není tedy známo, jestli jim rošáda vadila, nebo ji přijali bez řečí.

Proč výsledné páry fungují lépe

Zde si dovolíme redakční úsudek: Strnadovo rozhodnutí, ať už ho motivovalo cokoliv, dává zpětně dokonalý smysl. A nejde jen o chemii. Stačí se podívat na data narození. Bláha i Budínová jsou oba ročník 1924. Menšík se narodil v roce 1929, Holišová v roce 1930. Výsledné dvojice jsou generačně téměř symetrické, zatímco původní křížové spojení by vytvořilo páry s pěti- až šestiletým věkovým rozptylem.

Pár ve filmu	Herec	Ročník	Herečka	Ročník
Pavelkovi (finální)	Josef Bláha	1924	Slávka Budínová	1924
Vránovi (finální)	Vladimír Menšík	1929	Blažena Holišová	1930

Zdroj fotografie: Se svolením TV Nova

Na plátně to znamená, že oba manželské páry působí typově vyrovnaně. Bláha s Budínovou sdílejí klidnější, usazenější energii, Menšík s Holišovou zase přirozeně komičtější dynamiku. Původní obsazení by tuhle rovnováhu narušilo, a film by možná fungoval, ale těžko tak samozřejmě.

Co ještě se na place dělo jinak, než se plánovalo

Rošáda rodičovských párů nebyla jedinou zákulisní změnou. Doktora Navrátila měl původně hrát Martin Růžek, ale kvůli angíně ho nahradil Zdeněk Řehoř. Jan Hrušínský se zase bál plochodrážních motorek, takže závodní scény za něj odjezdili dubléři. A tehdejší diváky víc než obsazení starších párů zajímaly fámy o vztahu Hrušínského a Libuše Šafránkové; Hrušínský je musel popírat až v časopise Pionýrská stezka.

Film přitom nebyl jen televizní stálicí. Na Mezinárodním filmovém festivalu v Moskvě v létě 1975 za něj Strnad získal stříbrné ocenění. O tři roky později přišlo volné pokračování Brácha za všechny peníze, důkaz, že šlo o úspěšnou značku, ne jednorázový projekt.

Kde film uvidíte dnes

Kdo chce komedii vidět na velké obrazovce obýváku, má nejbližší šanci v neděli 19. července 2026 na kanálu FILM+ od 12:35. Nejde o výjimku; film se v českém televizním oběhu vrací pravidelně: Redakce VIPŽivot připomíná že ho Nova nasazovala v roce 2018, Nova Cinema v březnu 2025. Online je titul dostupný na platformě Oneplay. Česká televize sice film eviduje ve své databázi, ale v iVysílání ho nepřehrává kvůli chybějícím internetovým právům.

Jedna zákulisní rošáda, kterou si v roce 1975 nikdo z diváků nevšiml, zpětně vysvětluje, proč obě rodičovské dvojice ve filmu působí tak přirozeně. Strnad vsadil na chemii, kterou viděl na vlastní oči, a padesát let repríz mu dává za pravdu.