Některé vzpomínky byly tak bolestivé, že je nedokázal ani dočíst. Mirek Topolánek píše knihu a přiznává vlastní selhání
Bývalý premiér rozepsal osobní bilanci, v níž politika ustupuje do pozadí. V popředí stojí otec, rozbitá rodina a věci, které už nejdou napravit.
Obsah článku
Mirek Topolánek sedí čtrnáct měsíců po operaci rakoviny slinivky, s metastázami na plicích, a místo politických memoárů sepisuje účet za vlastní život. VIPŽivot zaznamenal, že se netýká dob vládní krize či Lisabonské smlouvy, nýbrž dětství ve Vsetíně, otce, kterému nikdy neřekl to podstatné, první ženy, které zlomil srdce, a dětí, které mu to dodnes úplně neodpustily. V rozhovoru pro podcast Deníku O životě zblízka přiznal, že některé pasáže vlastního rukopisu nedokázal dočíst. Psycholožka ho „rozebrala na atomy“ a on poprvé veřejně nechal politiku v pozadí, aby pojmenoval škody, které způsobil doma.
Otec, fyzické tresty a den, který se nedá vrátit
Topolánkův otec byl komunista, který v roce 1969 zaplatil za svůj postoj k sovětské okupaci vyloučením ze strany. Doma ale vládl tvrdou rukou; syn dnes otevřeně mluví o fyzických trestech, o atmosféře strachu a o věcech, které mezi nimi zůstaly nevyřčené až do otcovy smrti. Právě tahle linka patří k těm, které ho při čtení vlastních poznámek zasáhly nejsilněji. Zajímavé je, jak se rodinná zkušenost promítla do politického přesvědčení. V únoru 2008 Topolánek jako premiér pronesl projev k výročí února 1948, v němž komunismus nazval „jednou velkou lží“. O půl roku později oceňoval disidenty roku 1968 a mluvil o střetu za svobodu.
Nejkonkrétnější přiznaná selhání se netýkají politiky. Topolánek veřejně říká, že první manželce Pavle „zlomil srdce“. Že jeho rozhodnutí odejít z rodiny mu děti dodnes úplně neodpustily. A že Lucie Talmanová, s níž žije, kvůli němu „ztratila kariéru“, a přesto mu to nikdy nevyčítala. Tohle je moment, kdy se bývalý premiér odlišuje od většiny českých politiků, kteří píšou paměti. Žádné zákulisí jednání, žádné „kdo komu co řekl na Hradě“. Místo toho inventura škod v nejbližším okruhu, u lidí, kteří za jeho ambice a rozhodnutí platili, aniž si to vybrali.
Rakovina jako katalyzátor, ne jako alibi
Diagnózu rakoviny slinivky Topolánek veřejně oznámil loni 13. října v podcastu Zlámaný Topol. Letos na podzim přiznal metastázy na plicích. Pokračuje v chemoterapii a biologické léčbě, zhubl desítky kilogramů, sám o sobě říká, že „vypadá jako zombie“. Ale chodí do posilovny mezi cykly chemoterapie, hraje tenis a golf, dává rozhovory. Nemoc z něj nedělá pokorného světce. Drží si černý humor, mluví o „valašské urputnosti“ a o tom, že chce žít „za každou cenu“. Nemoc funguje jako katalyzátor, tlačí bilanci do existenciální polohy, ve které už nemá smysl chránit obraz.
Kniha je prozatím stále rozepsaná. Co naopak už spatřilo světlo světa je Nadační fond Štěstí nestačí, zapsaný 18. května 2026. Topolánek ho založil s konkrétním cílem: podpořit výzkum rakoviny slinivky a vytipovat z přibližně 1,2 milionu českých diabetiků užší rizikovou skupinu asi 50 tisíc lidí pro včasnější vyšetření. Za první měsíc pro fond sehnal zhruba dva miliony korun. A opakovaně zdůrazňuje, že fond musí fungovat dál bez ohledu na to, jak dlouho bude žít on sám.
AutoŽivě.cz
Právě teď
SportyŽivě.cz
Právě teď
SportyŽivě.cz
10 m
VIPživot.cz
16 m




