Klempíř udal dívku, se kterou pak začal chodit. Estébákům hlásil i kde spolubydlící schovává marihuanu

Ministr kultury Oto Klempíř nedonášel jen na vzdálené známé. Archivní svazky ukazují, že hlásil i na spolubydlícího, kamarády a gymnazistku, s níž později začal chodit.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Materiály, které si někdejší Státní bezpečnost vedla, stále poměrně dost jitří emoce. VIP život zaznamenal, že když badatelka Hana Čápová z Paměti národa a Reportéři ČT začali systematicky pročítat svazky lidí, na které měl současný ministr kultury Oto Klempíř donášet, vypadl z archivů příběh, který daleko přesahuje pouhou evidenční kartu agenta „Oldy“. Vypadla z nich jména. Konkrétní situace. Detaily tak intimní, že je mohl znát jen někdo z nejbližšího kruhu. A právě to je na celé kauze nejtěžší: člověk, který dnes řídí českou kulturu, podle archivních dokumentů Archivu bezpečnostních složek předával StB informace o lidech, kteří mu důvěřovali jako kamarádovi, spolubydlícímu, partnerovi.

Od prvního kontaktu k sedmdesáti sedmi zprávám

Časová osa spolupráce je kratší, než by člověk čekal, a o to hustší. Klempíř se dostal do kontaktu se StB v únoru 1984. Závazek tajné spolupráce podepsal 30. května téhož roku. Jenže ještě před podpisem se s estébáky stihl sejít dvanáctkrát a vzniklo z toho sedmnáct agenturních záznamů. První odměnu, 500 korun, dostal přímo v den podpisu, a to za činnost, kterou už odvedl předtím.

Spolupráce skončila v září 1985. Za necelé dva roky po něm zůstalo podle závěrečné bilance StB 77 agenturních zpráv. Badatel Radek Schovánek v reportáži Reportérů ČT z 26. ledna 2026 mluví o více než padesáti schůzkách a mimořádně vysoké „produkci“ záznamů. Pro srovnání: řada evidovaných spolupracovníků za celou dobu nedodala ani zlomek takového objemu.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Spolubydlící, tráva a přesný úkryt

Nejtvrdší detail se týká Jakuba Košíka. Klempíř estébákům hlásil, že Košík pořádá marihuanové víkendy, že se na chatě kouří tráva, kdo tam jezdí a kdo drogu dodává. A nezůstal u obecných informací. Ve svazku stojí, že „Olda“ zjistil přesné místo úkrytu: v bytě, kde se Košík zdržoval bez nahlášení pobytu, „v obývacím pokoji pod oknem v maskované zděři“. Čápová navíc uvádí, že Klempíř hlásil i několik květináčů s přibližně sedmicentimetrovým porostem.

Na Košíka navazoval Martin Semrád. Toho StB na základě Klempířových informací vyslýchala a následky pro něj byly tvrdé, skončil vyloučením ze školy. Semrádův podrobný příběh zpracovala Paměť národa a ukazuje, jak jedno udání dokázalo člověku přetrhnout životní dráhu. Košík byl novinářům dohledán, ale rozhovor odložil kvůli hospitalizaci a těžké operaci. Jeho vlastní vzpomínka zatím chybí.

Dívka z chaty ve Skalce

Pak je tu Ivana Skálová, gymnazistka, vnučka tehdejšího předsedy české vlády a místopředsedy federální vlády Josefa Korčáka. Klempíř ji zahrnul do série hlášení o okruhu lidí kolem Košíka a večírků na korčákovské chatě ve Skalce. StB si po výsleších zapsala, že Ivana je „velice vystrašená“ a bojí se trestního postihu i reakce rodičů. Kvůli stejné linii udání vyslýchali i další dívky z chaty, například Lucii Špeldovou. A právě tady příběh dostává zvláštní zákrut.

V roce 2019 Klempíř v pořadu Prostor X poprvé veřejně přiznal spolupráci s StB. Mluvil o nátlaku, výhrůžkách zmrzačením, strachu. A zmínil „kamarádku“ z prominentní rodiny, se kterou začal chodit a jejíž rodinné zázemí mu prý pomohlo ze spolupráce vystoupit, estébákům pohrozil, že si půjde stěžovat „k němu“. Archivně doložené je, že v závěrečné fázi mluvil o psychickém zhroucení a spolupráce byla ukončena i kvůli riziku vyzrazení. Přímý důkaz, že by Korčák nebo jeho rodina aktivně zasáhli, v otevřených zdrojích není. Jisté je jedno: Klempíř nejprve Ivanu udal, a teprve potom mu podle jeho vlastních slov pomohla ven.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Čestmír Strakatý (@cestmirstrakaty)

Petr Forman a dopisy z Holandska

Dalším jménem ve svazcích je Petr Forman. Klempíř hlásil jeho sklony k emigraci a obsah dopisů od holandské dívky. Forman si po roce 2019 přečetl, co o něm „Olda“ napsal. „To byl ale hajzl,“ řekl podle Paměti národa. Po vlastních problémech s režimem skončil na osm měsíců ve vězení, po propuštění pracoval ve sběrných surovinách. Až po revoluci začal podnikat se starožitnostmi. V bilanci StB figurují ještě akce Hák a Hera, tedy Zdeněk Kindl a Veronika Wünschová s kapelou Nahoru po schodišti dolů band.

Proč je dnes stále ministrem

Klempíř je podle aktuálního webu vlády řádně vedený ministr kultury. A právní překážka neexistuje, ne proto, že by lustrační zákon neplatil, ale proto, že funkce člena vlády z jeho působnosti vypadla. Ministerstvo vnitra to samo výslovně uvádí a v roce 2026 prosazovalo, aby se povinnost čistého lustračního osvědčení na ministry znovu vztahovala. Zatím neúspěšně. Klempíř ke konkrétním jménům detailní polemiku nevedl. Pro Českou televizi řekl, že se „všem omluvil“, svým „trýznitelům“ odpustil a pokusil se odpustit i sám sobě.

Dlouhodobě trvá na tom, že spolupráce byla vynucená nátlakem. Archivní hodnocení StB o něm přitom mluví jako o důvěryhodném, ochotném a včas plnícím spolupracovníkovi. Obě vrstvy existují vedle sebe, a právě ta nesouměřitelnost mezi tím, co říká agent, a tím, co o něm psali jeho řídící důstojníci, je na celé kauze nejnepříjemnější. Sedmdesát sedm agenturních zpráv za necelé dva roky. Jména lidí, kteří mu věřili. Přesná poloha květináčů pod oknem. To není příběh o systému. To je příběh o tom, co systém dokázal udělat s jedním člověkem, a co ten člověk dokázal udělat s lidmi kolem sebe.