Tantiémy za Gotta přinášejí miliony, jeho dcera Lucie z nich nedostane nic. Pracuje jako prodavačka a je spokojená

Lucie Valčíková se ještě za otcova života vzdala dědických nároků výměnou za byt a šest milionů korun. Dnes žije z vlastní práce a z průběžných tantiém jí nechodí ani koruna.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Druhorozená dcera zpěváka Karla Gotta celé roky nemluvila veřejně o penězích. VIP život zaznamenal, že zhruba před rokem udělala Lucie Valčíková výjimku. Důvod nebyl nostalgický ani majetkový. Šlo o bezpečnost. „Někdo by se toho mohl chytit a zneužívat nás,“ řekla pro Blesk a jednoznačně popřela, že by jí Ivana Gottová vyplácela jakoukoli pravidelnou apanáž. Tři synové, práce v maloobchodu, byt v Košířích. Žádné průběžné miliony z otcových písní. Jenže právě tahle verze příběhu se do mediálního kolotoče kolem Gottova dědictví hodí nejméně, a proto se k ní média vracejí znovu a znovu.

Kolik vlastně tantiémy vynášejí

Písně Karla Gotta generují příjmy i šest let po jeho smrti. CNN Prima NEWS v září 2024 psala o zhruba šesti milionech korun ročně. Nejpevnější veřejně uchopitelné číslo pochází z března 2022, kdy soud uzavíral dědické řízení: od Gottovy smrti v říjnu 2019 do té doby se na tantiémách nashromáždilo přibližně osm milionů korun. Za dva a půl roku. Náš přepočet tedy ukazuje spíš na tři miliony ročně, slušné peníze, ale ne závratná suma, jakou si mnozí představují u „Mistra“. Průběžné příjmy z autorských práv dnes podle veřejně popsaného modelu náleží vdově Ivaně a dcerám Charlotte a Nelly. Lucie v tomto kruhu nefiguruje.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Byt, šest milionů a podpis, který platí dodnes

Mechanismus je jednoduchý. Karel Gott ještě za svého života uzavřel se staršími dcerami, Dominikou i Lucií, dohodu. Obě dostaly jednorázové vyrovnání šest milionů korun a vzdaly se dalších dědických nároků. Lucie navíc už dříve od otce získala byt v pražských Košířích; sám Gott to popsal ve své autobiografii Má cesta za štěstím, kde uvedl, že jí byt koupil v jejích osmnácti letech a otevřel jí účet.

Z právního pohledu jde o institut, který český občanský zákoník výslovně upravuje. Paragraf 1484 umožňuje takzvané zřeknutí se dědického práva, smlouvu mezi budoucím dědicem a zůstavitelem, uzavřenou ještě za života. Na rozdíl od odmítnutí dědictví, které přichází až po smrti, tato dohoda:

• musí mít formu veřejné listiny (notářského zápisu),
• standardně zasahuje i do práva na povinný díl,
• pokud není ujednáno jinak, působí i proti potomkům toho, kdo se práva zřekl.

Poslední bod je důležitý. Znamená, že ani Luciini tři synové by podle obecného pravidla nemohli jednou nárokovat podíl na dědictví po dědečkovi. Teoreticky lze platnost takové dohody napadnout u soudu (česká judikatura ukazuje, že se to děje), ale bez textu konkrétní smlouvy nelze odhadovat, jak pevně stojí.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Dvě sestry, dvě cesty

Zajímavý je kontrast mezi Lucií a její starší sestrou Dominikou. Obě podepsaly stejný typ dohody, obě dostaly shodné vyrovnání. Jenže zatímco Dominika měla opakované finanční problémy a veřejně zvažovala zpochybnění nastavení dědictví, Lucie zvolila opačný směr. Ticho, práce, rodina. V únoru 2022 Blesk napsal, že pracuje jako prodavačka v módním řetězci na Smíchově, a nebylo to poprvé; v maloobchodu pracovala už v několika obchodech předtím. V listopadu 2021 se tajně provdala za Lukáše Valčíka, v dubnu 2023 se jim narodil třetí syn a do porodnice za ní přijela Ivana Gottová s Charlotte a Nelly.

Povrchní čtení příběhu nabízí kontrast chudá dcera versus bohaté dědictví. Realita je složitější. Lucie dostala byt a šest milionů, jen ne podíl na průběžných příjmech z otcových písní. A hlavně: nikde veřejně svého rozhodnutí nelitovala, nežádala revizi, nevedla spor. Každý její krok směřuje stejným směrem: pryč od reflektorů, k vlastní práci a vlastním dětem. V rodině, kde se jméno Gott automaticky rovná veřejnému majetku, je tohle možná ta nejdražší volba ze všech.