Maurerová o nejtěžším dni svého života: Vymodlená dvojčata jí v pubertě řekla, že chtějí žít s otcem

Čtyři roky se snažila otěhotnět, podstoupila umělé oplodnění, a o patnáct let později jí dospívající dvojčata oznámila, že chtějí bydlet u táty.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Michaela Maurerová otevřela v podcastu Mámy sobě téma, o kterém se v českém veřejném prostoru mluví zřídka a tiše: co se stane, když děti, o které matka doslova bojovala s vlastním tělem, jednoho dne řeknou, že chtějí jinam. Šestapadesátiminutová epizoda z října 2024 není jen emotivní zpověď. Je to mapa jednoho mateřství, které prošlo neplodností, IVF, rozvodem, soudními spory o péči a nakonec pubertou, v níž se role obrátily a rozhodovaly děti.

Čtyři roky ticha v těle

Příběh „vymodlených“ dvojčat začal někdy kolem roku 2004. Maurerová tehdy s partnerem Milanem Kožíškem zkoušela otěhotnět přirozenou cestou. Měsíc za měsícem, rok za rokem. Vyšetření neodhalila problém ani u jednoho z nich, diagnóza zněla jako paradox: oba zdraví, dítě nikde. Herečka později popsala, že nevynechala snad nic. Cvičení podle Mojžíšové, léčitelé, energetické metody. Teprve po čtyřech letech padlo rozhodnutí pro IVF na klinice Genet.

Umělé oplodnění vyšlo. Narodila se dvojčata. Jenže ani jedno z jejích těhotenství nebylo bez komplikací, v popisu podcastové epizody se objevuje i zmínka o spontánním potratu. Cesta k mateřství nebyla dar, byl to maraton s nejistým cílem.

Rozpad, který trval dva a půl roku

V únoru 2013 Maurerová veřejně oznámila, že její manželství s Kožíškem se rozpadlo. Dvojčatům bylo tehdy zhruba čtyři roky. Co následovalo, nebylo rychlé ani tiché.

Ještě v září 2015, dva a půl roku po rozchodu, nebyl rozvod uzavřený. Maurerová v té době mluvila o soudem stanovených dnech, které děti tráví u otce, a o tom, že celý proces se táhne přes dva roky. Oficiální rozvod přišel až v listopadu 2015 a některé věci musel rozhodnout soud, protože se rodiče nedohodli sami.

Herečka přitom od začátku prosazovala jasný model: jeden pevný domov pro děti, žádná střídavá péče. V rozhovoru pro iDNES z roku 2016 vysvětlovala, že dvojčata jsou u táty čtyři dny jednou za čtrnáct dní a že tohle uspořádání považuje za správné. Ještě v roce 2022 ale přiznávala, že komunikace s exmanželem je „velmi složitá“.

Puberta přepsala pravidla

Děti rostly v prostředí, kde se rodiče roky soudili a roky těžko komunikovali. A pak přišla puberta. V roce 2022 Maurerová veřejně říkala, že pro třináctiletá dvojčata je máma „trapný člověk“, kterého chtějí co nejméně slyšet a vidět. To je věta, kterou zná většina rodičů teenagerů. Jenže v rodině rozdělené rozvodem a soudním režimem má jiný náboj.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Michaela Maurerová (@michaelamaurerova)

Jak si Redakce VIPŽivot všimla, Český občanský zákoník v § 867 presumuje, že dítě starší dvanácti let je schopné si vytvořit vlastní názor a sdělit ho soudu. Materiály ministerstva práce a sociálních věcí potvrzují, že přání dětí kolem jedenácti až třinácti let může rozhodnutí o péči výrazně ovlivnit. Když tedy dospívající dvojčata vyjádřila přání žít s otcem, nešlo o rodinnou anomálii, šlo o zákonný mechanismus, který dal jejich hlasu váhu.

Přesnou formulaci, jakou to děti matce sdělily, veřejné zdroje neuvádějí. Maurerová o tom mluvila v podcastu, ale bez přímého poslechu celé epizody by bylo nefér citovat zprostředkované přepisy.

Kontrast, který bolí nejvíc

Síla tohoto příběhu neleží v dramatickém gestu „nevděčných dětí“. Leží v kontrastu. Žena, která čtyři roky bojovala s vlastním tělem, aby vůbec mohla být matkou, se o patnáct let později ocitla v situaci, kdy její děti chtěly být jinde. První ztráta byla biologická, tělo nespolupracovalo. Druhá byla vztahová, a paradoxně ji umožnilo právě to, co si přála nejvíc: že děti vyrostly, získaly vlastní hlas a použily ho.

Maurerová v podcastu zmínila, že vyhledala psychoterapeuta. Přiznala vlastní nedostatky. Přestala dávat děti na sociální sítě. Jsou to střípky, ne celý obraz, ale ukazují člověka, který se s bolestí snaží pracovat, ne ji jen předvádět.

Žádný rodič nemá garanci, že dítě, které si vymodlil, u něj v patnácti zůstane. Maurerová to ví líp než většina z nás.