Vybrala sis Mercedes místo Škodovky, tak dostaneš méně. Vémola řekl Lele, kolik bude platit na tři děti

Karlos Vémola v podcastu OSSCAST vyčíslil svou měsíční podporu na tři děti na zhruba 100 tisíc korun. Polovina jde na účet, druhou prý spolkne Mercedes G.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Padesát tisíc korun měsíčně přímo na účet a dalších přibližně padesát tisíc za leasing, pojištění a provoz Mercedesu G v hodnotě kolem čtyř milionů korun. VIP život zaznamenal, že tak MMA zápasník Karlos Vémola popsal svou verzi finanční dohody s Lelou Ceterovou, matkou jejich tří dětí. Kdyby si prý vybrala škodovku, posílal by víc hotových peněz. Lela na to reagovala veřejně a ostře: běžný chod domácnosti se třemi malými dětmi táhne sama a Mercedes obhajuje bezpečností. Dva lidé, jedna rozpadlá domácnost, a dvě zcela odlišné verze toho, co znamená „platit na děti“.

Dvě čísla, dva světy

Vémolova aritmetika je na první pohled přímočará. Padesát tisíc posílá měsíčně na účet. K tomu připočítává náklady na Mercedes G, které odhaduje na dalších zhruba padesát tisíc. Dohromady tedy mluví o stu tisících korunách měsíčně. A dodává: nabízel levnější auto, Lela trvala na Mercedesu. Její volba, její důsledek. Jenže Lela podle jejího instagramového vyjádření mluví o úplně jiné kategorii finančních nákladů.

Jídlo, plenky, speciální výživa, oblečení, doprava, každodenní peněžní tok, který potřebují tři děti ve věku přibližně jeden, čtyři a šest let. Podle ní tyto náklady nese sama a žádné reálné alimenty nedostává. Mercedes je podle její verze o bezpečnosti dětí, ne o luxusu. Rozpor není jen v částkách. Je metodický. Vémola počítá širší balík, do kterého zahrnuje i auto, které Lela užívá. Lela počítá hotové výdaje na běžný život dětí. Oba mluví o penězích, ale každý o jiných.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Lela Vémola (@lela_ceterova_official)

Co by řešil soud, a co ne

Argument „vybrala sis Mercedes, tak dostaneš méně“ zní razantně. Jako právní pozice je ale slabý. Český právní rámec nepracuje s logikou, že značka auta matky automaticky snižuje výživné. Podle Portálu veřejné správy soud při určování výživného posuzuje:

• odůvodněné potřeby dítěte,
• životní úroveň obou rodičů,
• jejich příjmy, majetkové poměry a výdělečné schopnosti,
• rozsah osobní péče každého z rodičů.

Samotná značka auta není samostatné kritérium. Majetkové poměry matky by soud zohlednil, ale v celkovém kontextu, ne jako trest za konkrétní nákup. Zajímavé je i srovnání životních standardů. Vémola sám v lednovém rozhovoru přiznal fixní měsíční splátky mezi pěti sty a šesti sty tisíci korunami a vlastnictví několika pronajímaných nemovitostí. Jeho Lamborghini se v červnu objevilo v transakci za necelých pět milionů korun. Mercedes G za čtyři miliony, který kritizuje, se hodnotou pohybuje pod autem, které sám vlastnil, a hluboko pod jeho veřejně přiznanými měsíčními fixy.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Dohoda bez soudu, spor bez důkazů

Vémola sám tvrdí, že se s Lelou dohodli „jako dva dospělí lidé“ a bez právníků. Takže právní fáze je navenek nejasná. Podle Lely padlo rozhodnutí ukončit manželství už v prosinci, rozchodu přišel letos v dubnu. V červenci přišla veřejná hádka o peníze. Bez soudu je jakákoli dohoda prakticky nevymahatelná. A pokud by Lela chtěla situaci řešit formálně, postup je jasný: soudní rozhodnutí o výživném, při neplacení exekuce a případně žádost o náhradní výživné, to ale podle MPSV dorovnává neplacenou částku maximálně do tří tisíc korun měsíčně. Od ledna 2026 navíc platí zpřísněné sankce: u dlužného výživného na nezletilé děti běží prvních šest měsíců zvýšený úrok z prodlení 2,5 promile denně.

Oba rodiče klíčové milníky rozpadu vztahu komunikují přes sociální sítě a média. Vémola zvolil podcast, Lela Instagram a vyjádření pro tisk. O mediaci nebo neveřejném jednání žádný dostupný zdroj nemluví. Bankovní výpisy ani soudní dokumenty veřejně předloženy nebyly. Ověřitelné je pouze to, že Vémola tvrdí padesát tisíc na účet plus Mercedes, zatímco Lela tvrdí, že běžné výdaje na děti a domácnost nese sama. Kdo z nich má blíž k pravdě, z veřejných zdrojů spolehlivě určit nejde.