Jako člověk byl trochu zvláštní: Král Kazisvět ztvárňoval hlavně záporáky. Jeho osobní život se ale nemohl lišit více

Martin Růžek se zapsal do povědomí diváků jako herec, který je obsazován do záporných rolí. Bojoval za demokracii i za proslavení fotbalu.

Zdroj fotografie: J.Broukal / Creative Commons / CC BY-SA

Princezna se zlatou hvězdou, česká pohádka režiséra Martina Friče z roku 1959, patří mezi ty nejkrásnější příběhy vůbec a dlouhodobě je součástí Vánoc. Za výtečným ztvárněním stojí dokonale vybraní herci. V hlavní roli se zde představili Josef Zíma a Marie Kyselková, jak VIPživot připomíná. Ústřední postavu ale ztvárnil také Martin Růžek, a to krále Kazisvěta VI., který chtěl princeznu Ladu pro sebe.

Z role do role

Za svůj život stihl natočit okolo stovky rolí, informuje Wikipedie. Mezi nejznámější patří již zmíněná pohádka, která se stala fenoménem.

Často záporné role získával od doby, kdy v roce 1950 ztvárnil roli fanatického rekatolizátora Antonína Koniáše ve filmové adaptaci románu Aloise Jiráska Temno. Kromě toho však hrál také lékaře, strážníky, vojáky a historické postavy. Věrný byl ale také divadlu. Od roku 1945 postupně vystřídal mnoho scén, od divadla v Mladé Boleslavi, Českých Budějovicích, Brně až po Prahu. Od roku 1963 měl angažmá v Národním divadle.

Na vlastní žádost vystoupil v roce 1969 z KSČ, vyškrtnut byl v roce 1972. Od té doby působil v Národním divadle v odborech, byl členem umělecké rady. Nepodepsal se pod Antichartu a 17. listopadu 1989 měl působivý projev na Letné.

Fanoušek Slavie

Martin Růžek byl tělem i srdcem fotbalistou. Od počátku 60. let se aktivně zasazoval o to, aby byl pražské Slavii navrácen původní název, jelikož od 50. let se klub jmenoval Dynamo. V roce 1965 byl jmenován předsedou Odboru přátel Slavie a dokonale propojoval svět kultury a sportu.

První žena utekla

Celkem byl dvakrát ženatý. První sňatek s operní pěvkyní Jarmilou Pavlicovou ale skončil poté, co mu žena utekla s hereckým kolegou Josefem Karlíkem, kterého si následně i vzala. Tento rozchod byl pro Martina velmi bolestný a říká se, že svému sokovi dal dokonce i pěstí. Po boku své druhé ženy Mileny ale našel opravdové štěstí. Ačkoli neměl své děti, Vladimíra, syna Mileny z prvního manželství, vychovával jako vlastního.

Jen krátce poté, co dokončil svůj poslední film V erbu lvice, prodělal mrtvici a následně infarkt. Byl velmi dlouho hospitalizovaný – měnili mu kardiostimulátor a operovali mu i rakovinu tlustého střeva. Pro svou nepohyblivost byl umístěn do LDN v Motole, kde také 18. prosince roku 1995 ve věku 77 let zemřel.

Ačkoli byl výtečným hercem, mnoho přátel neměl. „Byl to vynikající herec. Natočil spoustu skvělých filmů. Jako člověk byl trochu zvláštní. Držel si od každého odstup, s nikým se příliš nekamarádil a mimo práci nestýkal. Ani spolu jsme si lidsky moc nesedli. Pořád proti mně něco měl a já nevěděl proč,“ řekl Jiří Krampol pro iPrima.