Marek Vašut prezidentem? O kandidatuře zatím mlčí, petici na jeho podporu ale podepsaly tisíce lidí

Petice za Vašutovu kandidaturu na Hrad má přes šest a půl tisíce podpisů. Do zákonného minima jich ale chybí víc než čtyřicet tři tisíc a sám herec se k věci dosud nevyjádřil.

Zdroj fotografie: Nextfoto

16. února 2026 se na platformě e‑petice objevil formulář s názvem „Marek Vašut jako prezidentský kandidát do voleb 2028″. Autor Vojtěch Kadlec v něm vyzývá veřejnost, aby podpořila herce coby „spojující článek“ rozdělené společnosti, osobnost s „morální integritou“ a bez vazby na totalitní režim. K 11. 5. 2026 stránka evidovala 6 571 potvrzených podpisů a dalších 961 nepotvrzených. Číslo roste, ale pomalu: začátkem března CNN Prima NEWS psala o „přes 5 700″ podpisech, za dva měsíce tedy přibylo necelých devět set jmen. A hlavně, petice má být podle svého textu předána Marku Vašutovi, nikoli Ministerstvu vnitra. Nejde tedy o formální kandidátní dokumentaci, nýbrž o přesvědčovací iniciativu směrem k herci samotnému.

Co říká zákon a co říká petice

Aby se kdokoli mohl ucházet o Hrad občanskou cestou, potřebuje podle zákona o volbě prezidenta nejméně 50 000 podpisů oprávněných voličů na očíslovaných petičních arších s předepsanými údaji, jménem, příjmením, datem narození a adresou trvalého pobytu. Alternativou je podpora 20 poslanců nebo 10 senátorů.

Internetová petice na e‑petice.cz žádnou z těchto podmínek nesplňuje. Potvrzených 6 571 podpisů představuje zhruba 13 % zákonného minima. Do padesátitisícové hranice chybí 43 429 podpisů, a i kdyby se sešly, musely by být na papíře, ne v databázi webového formuláře.

Vašutovo mlčení: strategie, nebo neexistující rozhodnutí?

Marek Vašut se k petici ani k úvahám o kandidatuře veřejně nevyjádřil. V reportáži CNN Prima NEWS ze 7. 3. 2026 jeho přímé stanovisko chybí. Politologové a sociolog Martin Buchtík v ní hodnotí jeho šance jako velmi nízké, byť připouštějí, že jde o typ osobnosti, kterou by část veřejnosti na Hradě uvítala.

Z absence vyjádření nelze bezpečně vyvozovat sofistikovanou mediální taktiku. Neexistuje viditelný volební tým, programový dokument ani finanční zázemí kampaně. Podle nás to spíš vypadá, že rozhodnutí buď nebylo učiněno, nebo vůbec nebylo otevřeno, a petice je iniciativou fanoušků, ne koordinovaným startem projektu.

Srovnání s minulými outsidery

Česká prezidentská historie outsiderům přináší pozornost, ale málokdy výsledek. Nejbližší srovnání nabízí volba 2023:

• Petr Pavel šel občanskou cestou, nasbíral podpisy a vyhrál. Měl ovšem za sebou roky ve veřejném prostoru jako šéf Vojenského výboru NATO a jasně artikulovaný program.
• Andrej Babiš byl nominován poslanci ANO, občanské podpisy nepotřeboval.
• Karel Diviš jako nepolitik získal v prvním kole 1,35 % hlasů a nepostoupil.

Vzorec je zřejmý: bez širší institucionální nebo mediální infrastruktury outsider narazí na strop. Vašut dnes nemá ani to, co měl Diviš, tedy formálně podanou kandidaturu.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Co o Vašutovi víme politicky

Jedinou ověřitelnou stopou hercova veřejného postoje je jeho podpis pod otevřeným dopisem Společnosti pro obranu svobody projevu premiérovi z prosince 2023, který kritizuje omezování svobody slova. Detailní pozice k ekonomice, zahraniční politice nebo sociálním otázkám jsme v otevřených zdrojích nenašli. I proto experti upozorňují, že veřejnost vlastně neví, co by Vašut jako prezident prosazoval.

Kdy by musel jednat

Volbu prezidenta vyhlašuje předseda Senátu nejpozději 90 dnů před jejím konáním. Mandát Petra Pavla končí v březnu 2028, první kolo by tedy připadlo nejpozději na přelom ledna a února 2028. Kandidátní listina by musela být podána zhruba do poloviny listopadu 2027. Prakticky by ovšem sběr padesáti tisíc papírových podpisů vyžadoval měsíce práce organizovaného týmu, tedy start nejpozději na jaře 2027.

Petice za Marka Vašuta dnes vypovídá víc o hladu části veřejnosti po reprezentativním nepolitikovi než o reálně rozjeté prezidentské kampani. Tisíce kliknutí na webu jsou signál, ne vstupenka na Hrad.