Maminka jí pohrozila sebevraždou, když se neprovdá. Následovala nevěra a rozvod. Žilková popsala manželství, které nikdy nechtěla

Veronika Žilková otěhotněla v první polovině osmdesátých let a vdávat se nechtěla. Matka jí řekla, že si vezme život, pokud zůstane svobodnou matkou.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Herečka Veronika Žilková se k prvnímu manželství s režisérem Jiřím Hanychem občas vrací a mluví bez obalu. VIP život zaznamenal, že v podcastu s dcerou Agátou otevřela téma nevěry a rozpadu vztahu a v rozhovoru navázaném na seriál Bratři a sestry se rozpovídala o matčině ultimátu. Nejde přitom o nějakou výstřední rodinnou bizarnost. Její příběh odráží dobu, v níž být svobodnou matkou znamenalo vypadnout z normy, kterou tehdejší společnost hlídala s téměř úřednickou důsledností.

Sňatek, který neměl vzniknout

Rok 1984. Žilkové je dvacet tři a otěhotní. Vdávat se nechce, to je jediné, co k motivaci svého odporu veřejně řekla. Její matka ale reagovala způsobem, který dnes působí jako scénář televizního dramatu: pohrozila, že spáchá sebevraždu, pokud se dcera neprovdá. Žilková ustoupila. Vzala si Jiřího Hanycha a vstoupila do manželství bez vnitřního souhlasu. Proč byl tlak tak silný, nedokáže vysvětlit jen rodinná dynamika. Československo osmdesátých let aktivně chránilo model manželské, hierarchické rodiny.

Akademické výzkumy, například studie socioložky Kateřiny Liškové o sexualitě a rodině za socialismu, ukazují, že normalizační režim posunul veřejný diskurz od emancipace žen k obhajobě „řádné“ privatizované rodiny. Expertní řeč kolem mateřství přitom podle výzkumu Sociologického ústavu AV ČR vytvářela jakýsi morální řád, v němž svobodné matky patřily mezi marginalizované skupiny. Ne každá neprovdaná žena byla automaticky společensky zničená, ale norma ji problematizovala dost na to, aby matčina hrozba nezněla jako šílenství, nýbrž jako vyhrocená verze toho, co si myslelo okolí.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Čtyři roky a pak zrada

Manželství trvalo do roku 1988. V podcastu, který Žilková natočila s Agátou a jehož výroky citoval Ahaonline, herečka popsala rozpad vztahu přímočaře: Hanych se zamiloval do její kamarádky. Nevěra s blízkou osobou, ne s cizí ženou, ale s někým z vnitřního kruhu, dala rozvodu rozměr dvojité zrady. Agáta Hanychová k tomu doplnila vlastní perspektivu. Jako dítě věděla, že otcova nová partnerka byla matčina nejlepší kamarádka, a právě proto s ní nikdy nedokázala navázat vztah.

Zrada, kterou prožila Žilková jako manželka, se v Agátině vyprávění přenesla i na dceru. Sama Žilková přitom rozpad popsala jako častý model: „někdo třetí“. Žádné dramatické psychologizování, žádné hledání skrytých příčin. Prostě konstatování, že čtyřleté manželství, do kterého nechtěla vstoupit, skončilo způsobem, který ji utvrdil v tom, že nemělo začít.

Zpětná bilance, která není černobílá

Tady se příběh komplikuje, a právě proto stojí za pozornost. V rozhovoru z listopadu 2025 Žilková překvapivě řekla, že první manželství „neměla vzdát kvůli nevěře“. Totéž platí o druhém dlouhém vztahu s Markem Navrátilem, který podle ní neměla opustit „kvůli alkoholismu“. Jinými slovy: žena, která popisuje sňatek jako vynucený, zároveň zpětně lituje, že v něm nevydržela. Tahle ambivalence je cennější než jednoduchý příběh oběti. Žilková neříká „bylo to od začátku špatně a já to věděla“. Říká něco složitějšího, že i nechtěné manželství mělo hodnotu, kterou si uvědomila až s odstupem desetiletí.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Že nevěra nemusela být konečná. Že možná ustoupila příliš snadno, když odcházela, stejně jako příliš snadno, když vstupovala. O třetím manželství s Martinem Stropnickým mluví jinak. Kontakty s ním jsou podle jejích slov „stále nulové“. Kontrast je ostrý: s Hanychem, mužem, kterého si vzala pod nátlakem a který ji podvedl s kamarádkou, dnes vychází korektně; v roce 2018 byla dokonce na jeho třetí svatbě. Se Stropnickým, kterého si vybrala sama, nemluví vůbec.

Svatava a zrcadlo vlastního života

Že Žilková o prvním manželství promluvila letos, není náhoda. V seriálu Bratři a sestry hraje farářku Svatavu, postavu, kterou tíží tajemství. V rozhovoru pro TV Nova Žilková přímo řekla: „V tomhle jsem tu Svatavu chápala.“ Nechtěné těhotenství, společenský tlak, rozhodnutí pod tíhou okolností; most mezi fikcí a vlastním životem byl tak krátký, že ho ani nemusela stavět. Současně podcast s Agátou otevřel prostor pro sdílenou rodinnou paměť. Matka a dcera vedle sebe, každá s vlastní verzí stejného příběhu. Žilková mluví o zradě manžela. Agáta o zradě, kterou jako dítě cítila vůči otcově nové partnerce. Dvě generace, jeden rozpad.

Rodinné vzorce a jejich stíny

Agáta Hanychová dnes sama veřejně přiznává, že lituje, že nedokázala udržet vztahy s otci svých dvou dětí. Média už v roce 2023 psala, že „jde ve stopách maminky“. Bylo by snadné z toho udělat tezi o opakování rodinného traumatu, jenže Agáta to tak veřejně neříká. Žilková v jednom z rozhovorů zmínila, že po vztazích zůstávají jizvy a že srdce je třeba „aktivně slepit“. Neřekla, jestli matce odpustila. Neřekla, jestli se s tím vyrovnala. Řekla dost na to, aby bylo jasné, že první manželství, to nechtěné, vynucené, zrazené, zůstává součástí příběhu, který ještě nedopsala.