Jak bydlí Lukáš Hejlík: Secesní byt vyměnil za menší novostavbu, knihovna vážící 350 kilogramů zabírá celou stěnu

Herec a moderátor Lukáš Hejlík se s rodinou přestěhoval do menšího bytu ve Vršovicích. V něm dominuje obrovská knihovna, která pokrývá celou jednu stěnu.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Když se řekne „vyměnit větší byt za menší“, většina lidí si představí kompromis. A jakýsi ústup. VIP život zaznamenal, že rodina herce Lukáše Hejlíka udělala pravý opak. Vzdala se secesních metrů čtverečních a pořídili si moderní byt v novostavbě, kde každý centimetr plní konkrétní funkci. Dominantou obývací části se stala zakázková knihovna z 350 kilogramů dřeva, která vyplnila celou niku společenské zóny. Příběh jejich stěhování už popsal Moderní byt před čtyřmi roky. Od té doby se k němu média opakovaně vracejí, a není divu. Je to učebnicový příklad toho, jak v Praze vyměnit metry za světlo, výhled a chytřejší dispozici.

Proč menší znamenalo lepší

Za rozhodnutím stála jasná rodinná kalkulace. Hejlíkova manželka Veronika chtěla hodně světla, velkou kuchyň a dostatek úložných prostor. Lukáš ocenil výhled do zeleně a blízkost nádraží, při jeho pracovním tempu a neustálém cestování po republice je to praktická nutnost, ne luxus. Byt v tehdy zhruba šest let staré novostavbě nabídl bohatě prosklenou fasádu, velkou lodžii a moderní technické zázemí, které secesní dům z principu poskytnout nemohl.

Zásadní je jedna věc: nový byt měl vyšší cenu než ten předchozí. Hejlíkovi tedy nešli do menšího, aby ušetřili. Přijali vyšší náklady výměnou za kvality, které starší byt prostě neměl. Přesná kupní cena ani výměra bytu nikdy veřejně nezazněly, ale pro představu: aktuální medián realizovaných prodejů ve Vršovicích se podle cenového indexu Brivo pohybuje kolem 152 tisíc korun za metr čtvereční. Čtvrť dnes patří k dražším pražským adresám.

Knihovna jako těžiště bytu

Tři sta padesát kilogramů dřeva. Tolik váží zakázková knihovna, kterou truhlář Lukáš Kulhánek vyrobil přesně do niky atypického prostoru společenské zóny. Není to regál přistavený ke stěně, je to celostěnný kus, který niku vyplnil prakticky od podlahy po strop a stal se vizuálním i funkčním těžištěm obýváku propojeného s kuchyní a jídelnou. Kulhánek přitom nedělal jen knihovnu. Ze stejné dílny pochází jídelní stůl i postel v ložnici. Tím vznikl jednotný rukopis, který drží interiér pohromadě: velké kusy na míru tvoří kostru, drobné retro předměty a starožitnosti přidávají osobní vrstvu.

Hejlíkovi do nového bytu přenesli řadu starších kousků: lenoška Adolfa Loose, retro lampy, obrazy. Nesledují konkrétní styl, ale harmonii. A co ta váha? Tři sta padesát kilogramů zní dramaticky, ale samo o sobě to není konstrukční alarm. Bytové stropy se běžně navrhují na užitné zatížení v řádu 1,5 až 5,0 kN/m² a rozhodující je způsob kotvení, rozložení hmotnosti a to, zda knihovna stojí na podlaze. Bez projektové dokumentace nelze dát definitivní verdikt, ale veřejné zdroje žádný problém nezmiňují, a v novostavbě s moderními stropními prvky je takový kus řešitelný.

Kuchyň, která nahradila celou místnost

Kuchyňská část si zaslouží vlastní odstavec, protože právě tady se nejlíp ukazuje, co „menší, ale chytřejší“ v praxi znamená. Hejlíkovi spolupracovali s JN Interiérem, proběhlo několik schůzek, vizualizací a korekcí. Výsledkem je kuchyňský ostrůvek hluboký zhruba 1,5 metru, který funguje jako pracovní plocha, jídelní uzel i společenské centrum bytu. Část knihovny je integrována přímo do něj.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Co se jinam nevešlo, pohltila linka:

• Pračka a sušička jsou schované přímo v kuchyňské sestavě.
• Skříně sahají až do stropu, žádný mrtvý prostor nahoře.
• Původní vinyl na podlaze nahradilo dřevo.
• Technická místnost se proměnila v druhou koupelnu, která navazuje přímo na dětský pokoj.

Každý z těchto zásahů je sám o sobě banální. Dohromady ale vytvářejí byt, kde rodina s dítětem funguje plynuleji než v prostornějším secesním předchůdci.

Proč zrovna Vršovice, potřetí

Hejlík se ve Vršovicích usadil už potřetí. Není to náhoda. Čtvrť, kterou Prague City Tourism popisuje jako místo s čilým kulturním a společenským životem, prošla za poslední dekádu výraznou proměnou. Krymská ulice bývala epicentrem alternativní scény, kulturní prostor Vzlet v Holandské ulici dodnes funguje jako komunitní kotva a místní kavárny otevřeně mluví o tom, jak se ze „zapadlého koutu Prahy“ stala trendy adresa.

Pro Hejlíka ale nejde primárně o kavárny. Jde o nádraží, výhled do zeleně a pocit sousedství, které zná. Když se člověk stěhuje potřetí do stejné čtvrti, není to módní volba. Je to domov. Veronika si prý zamilovala posezení na balkoně s výhledem do korun stromů. Lukáš má pět minut na vlak. A knihovna o váze malého motocyklu drží pohromadě obývák, ve kterém rodina skutečně žije, ne jen bydlí.