Esmeralda brala drogy a obviňovala se z nemoci syna. Leticia Calderón dnes žije jiný život, jednoduché to ale rozhodně nemá

Mexická herečka, kterou Češi milovali jako slepou krásku Esmeraldu, dnes řeší úřady, výživné a osamostatňování syna s Downovým syndromem.

Zdroj fotografie: Antonio Nava / Secretaría de Cultura / Creative Commons / CC BY-SA 2.0

V devadesátých letech stačilo zapnout televizi a Leticia Calderón tam byla, krásná, křehká, nevinná. Esmeralda patřila k telenovelám, které formovaly odpolední rituál milionů českých diváků. Jenže zatímco seriálová hrdinka nakonec získala lásku i zrak, skutečný život její představitelky se odvíjel jiným scénářem. Kokain v období největší slávy, šok po narození syna s Downovým syndromem, rozpad vztahu s vlivným právníkem Juanem Colladem a roky, kdy táhla rodinu prakticky sama. Dnes je Leticii 57 let a její dny nevyplňuje červený koberec, ale obíhání mexických úřadů kvůli průkazu pro osobu se zdravotním postižením.

Kokain na vrcholu a smrt, která všechno změnila

O drogové epizodě Leticia promluvila veřejně až s odstupem let. Sekundární zdroje, včetně českého článku na Aha, opakovaně zmiňují kokain a prostředí, ve kterém bylo „všechno k dispozici“. Byla mladá, slavná, obklopená lidmi, kteří žili stejně rychle. Přesnou délku užívání nikdy neupřesnila. Zlom přišel se smrtí blízké kamarádky po předávkování. Ten okamžik ji podle jejích vlastních slov donutil zastavit se. Kariéru jí drogy nezničily; na rozdíl od mnoha jiných příběhů z mexického showbyznysu se dokázala vrátit před kamery a pracovat dál. Silnější zásah do její profesní dráhy přišel odjinud.

Diagnóza, která ji srazila na kolena

Když se jí v roce 2003 narodil Luciano, lékaři Leticii sdělili, že má Downův syndrom. „Měla jsem strach, plakala jsem, obviňovala jsem se a kladla si spoustu otázek,“ popsala později pro El Universal. Žádný medicínský důvod k sebevině neexistoval, šlo o čistě emocionální reakci matky, která netušila, co diagnóza obnáší. Sama to zpětně označila za „malý smutek“, jakési truchlení nad představou, kterou si vytvořila během těhotenství.

Postupem let se její pohled proměnil zásadně. Napsala knihu Luciano, un Ángel en mi vida, pravidelně vystupuje na charitativním Teletónu a v médiích opakovaně odmítá rámovat Downův syndrom jako tragédii. „Je to to nejkrásnější, co mě v životě potkalo,“ řekla v jednom z rozhovorů, který neunikl pozornosti naší Redakce VIPŽivot. A Luciano jí dává za pravdu: vystudoval gastronomii a od devatenácti let žije sám. To není samozřejmost. To je výsledek let práce, trpělivosti a tisíců drobných rozhodnutí, která nikdo nevidí.

Collado, peníze a roky bez odlehčení

Otcem obou Leticiných synů je Juan Collado, kdysi jeden z nejmocnějších mexických právníků. Jejich vztah se rozpadl a Collado z životů synů na dlouhou dobu zmizel. V roce 2020 Leticia otevřeně přiznala, že výživu dětí táhne ze svého platu, hereckého, tedy nepravidelného a závislého na tom, zda zrovna točí. Finanční tlak samoživitelky, která zároveň zajišťuje speciální péči, je něco, co si člověk zvenčí těžko představí.

Teprve v roce 2023 se synové s otcem po čtyřech letech setkali. Podle magazínu Quién dnes Leticia mluví o „novém soužití“ a dokonce o společných prázdninách. „Vždycky ho budu mít ráda,“ řekla v dubnu 2026. Nejde o partnerský návrat, spíš o pragmatický mír dvou lidí, které spojují děti. Zda se obnovilo i finanční zajištění péče, z dostupných zdrojů jasně neplyne.

K tomu všemu přidejte hurikán Otis, který zničil její apartmán v Acapulcu, a nekonečné úřední kolečko kolem průkazu zdravotního postižení pro Luciana. V dubnu 2026 veřejně apelovala na mexickou vládu i společnost, aby projevily víc empatie k lidem s postižením. Není to aktivismus z pohodlí, je to hlas ženy, která ví, kolik hodin stráví na úřadech.

Před kamerou zůstala, ale hvězda už není

Na rozdíl od Thalíe, další ikony mexických telenovel devadesátých let, která letos po 27 letech definitivně odmítla návrat k žánru se slovy „zničilo mi to hlavu“, Leticia v telenovelách zůstala. Hrála Gretu v Mi amor sin tiempo, v roce 2026 je spojená s novinkou Corazón de oro na kanálu Las Estrellas. Fernando Colunga, její někdejší seriálový partner, mezitím stále táhne hlavní role; loni premiéroval telenovelu Amanecer.

Leticia stojí někde mezi. Nezmizela, ale její dnešní obraz je mnohem víc rodinný než hvězdný. Na sociálních sítích sdílí momenty s Lucianem, mluví o hrdosti na vrásky a odmítá plastické korekce. „Jsem hrdá na své vrásky, faldíky i celulitidu,“ prohlásila pro Las Estrellas. Je to postoj, který v prostředí mexické televize vyžaduje odvahu.

Co zbylo z Esmeraldy pro české diváky

Kdo by si chtěl Esmeraldu pustit znovu, narazí. Na hlavních legálních streamovacích službách v Česku seriál momentálně dostupný není. Česká média Leticii připomínají hlavně přes nostalgický filtr devadesátek, kontrast někdejší krásky a dnešního „těžkého osudu“. Jenže ten rámec je zjednodušující. Nezáviděníhodný není fakt, že má syna s Downovým syndromem. Nezáviděníhodný je režim permanentní odpovědnosti bez skutečného odlehčení: samoživitelství, byrokracie, finanční nejistota a veřejný život, ve kterém se každý osobní moment stává materiálem pro bulvár.

Leticia Calderón dnes není tragická hrdinka. Je to žena, která vstává, řeší, co je potřeba, a večer možná točí telenovelu. Sláva Esmeraldy jí otevřela dveře, ale za nimi našla něco úplně jiného, než co sliboval scénář.