Lékaři mu dali půl roku života, chtěl skočit z okna. Oldřich Vlach oslavil 85 let a říká: Žiju jako jezevec

Herec, kterého Češi znají jako rostlináře Kunce z Vesničky nebo číšníka Viktora z Rozpaků kuchaře Svatopluka, dnes žije uzavřený ve svém bytě. Jeviště, kamery i dabing nechal za sebou.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Když Oldřich Vlach v posledním otevřeném rozhovoru pro CNN Prima NEWS v létě 2025 shrnul svůj současný život do tří slov, „žiju jako jezevec“, nebyla to koketerie. Muž, který desítky let plnil televizní obrazovky figurkami tak výraznými, že na něj lidé dodnes pokřikují hlášky z Vesničky, se dnes šourá po bytě, odmítá pracovní nabídky a říká, že velké oslavy už nechce. Narozeniny? „Slavit to nebudu.“ Přitom za sebou má příběh, ve kterém se smrt ohlásila předem, a pak si to rozmyslela.

Diagnóza, která neplatila

Všechno začalo bolestí. Náhlou, krutou, ochromující. Lékaři po vyšetření Vlachovi sdělili, že má nádor na krční páteři a zhoubné onemocnění s metastázemi. Prognóza zněla: půl roku života. Pro herce v produktivním věku, zvyklého stát každý večer na jevišti, to byl rozsudek.

Jenže rozsudek byl mylný. Jak sám popsal v rozhovoru k sedmdesátinám v roce 2011, ukázalo se, že nešlo o rakovinu, ale o zanedbaný banální zánět páteře. Medicínsky to není tak překvapivé, jak se na první pohled zdá: vertebrální infekce mívají nespecifické příznaky, horečka často chybí a na zobrazovacích vyšetřeních se mohou podobat metastatickému postižení. Diferenciální diagnostika je zrádná. Pro pacienta, který právě slyšel slovo „metastáze“, je ovšem jakékoli medicínské vysvětlení akademické. Vlach v tu chvíli čelil smrti.

Než se diagnóza zpřesnila, přišlo ochrnutí. A s ním naprostá bezmoc.

Okno, ke kterému nedolezl

Rok 2009. Vlach v rozhovoru pro Aha! popsal, co následovalo po kolapsu: ležel, nemohl se pohnout, museli ho krmit, o všechno si musel říkat. Hrozil mu vozík. „Kdyby mohl dolézt k oknu, skočil by,“ citoval tehdejší článek jeho vlastní slova. Není to fráze. Je to popis člověka, kterému se zhroutil celý svět: tělo, profese, důstojnost.

Operace páteře nakonec proběhla. Následovala dlouhá rehabilitace v Kladrubech, kde se Vlach znovu učil chodit. Sám později mluvil o „v podstatě zázračném případu“. Zpátky na nohy ho ale nepostavili jen lékaři. Zásadní roli sehrála manželka Jana, která kvůli péči o něj odešla do předčasné penze. Bez ní, jak opakovaně zdůrazňoval, by to nezvládl.

Dvě jeviště, jedna kariéra

Vlachova profesní dráha měla dvě silné divadelní adresy. Po studiích nastoupil do Divadla Na zábradlí, kde působil čtvrt století, od roku 1966 do roku 1991. Poté přešel do souboru Divadla na Vinohradech, kde zůstal až do konce aktivní kariéry.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Pro většinu českých diváků je ale Vlach především televizní a filmová tvář. Rostlinář Jaromír Kunc ve Vesničce mé střediskové, číšník Viktor v Rozpacích kuchaře Svatopluka, role ve Vlaku dětství a naděje, rádce Tvrdolín v Nesmrtelné tetě, Kokeš v Na samotě u lesa. I z menších rolí dokázal vytěžit figury, které diváci poznávali ještě po desetiletích. Film Vesničko má středisková je v době psaní tohoto článku dostupný mimo jiné na Netflixu, Canal+ i Prima Plus, díly Vlaku dětství a naděje si lze přehrát na ČT iVysílání.

Život jako jezevec

Dnes je Vlachův svět ohraničený zdmi bytu. „Všechno jsem už zapíchl,“ řekl v létě 2025. Skončil s jevištěm, s kamerou, a co je pro herce jeho formátu možná nejtěžší, skončil i s dabingem, poslední disciplínou, kterou mohl vykonávat bez fyzické kondice. Všechny nabídky odmítá. Sám říká, že by na jevišti byl „k nekoukání“.

Nejde o smířenou penzi. Jde o nucený řez. Výrazy, které Vlach volí, „zapíchl“, „je to strašný“, prozrazují člověka, který profesi neodložil, ale ztratil. Pro herce jeho generace, kde identita splývala s prací na prknech, je to ztráta existenciální.

Co ho drží? Podle jeho vlastních slov hlavně to, že jsou s Janou pořád dva. V roce 2025 zmínil, že příští rok by spolu měli slavit zlatou svatbu, padesát let manželství. Vedle rodiny v českém prostředí existují i institucionální opory pro herecké seniory: Herecká asociace provozuje Klub seniorů, Nadace Život umělce nabízí sociální programy pro umělce v nouzi, při nemoci či izolaci. Zda Vlach některou z těchto podpor čerpá, veřejné zdroje neuvádějí.